Kocáb o Havlovi
Havel působil trochu medvídkovsky, v hlavě byl ale státník, kterého respektovali největší světoví státníci té doby a politický svět mu ležel u nohou. Řekl to ve speciálním vysílání CNN Prima NEWS k připomínce 10 let od úmrtí prezidenta jeho blízký přítel Michael Kocáb. Byl to právě on, který Havla navrhl na post prezidenta. Jejich přátelství upevnila sametová revoluce.
Občanský aktivista a hudební skladatel Michael Kocáb a Václav Havel si byli velmi blízcí. „Po sametové revoluci jsme byli v intenzivním kontaktu až do konce jeho života, který nikdy nevymizel. Jak je mediálně pořád s námi, myslím si, že ani neumřel. Pořád cítím, jako by tu někde byl,“ řekl Kocáb ve speciálním vysílání CNN Prima NEWS.
Spojila je sametová revoluce
Když se řekne jméno Havel, vzpomene si Kocáb na nejdůležitější období svého života. „Je náhoda, že sametová revoluce byla světoborným převratem. Když to s někým prožijete na stejné straně barikády, vytvoří to nezničitelné přátelství a pouto,“ popsal.
Právě Kocáb navrhl Havla na post prezidenta. „Tehdy si mě federální premiér Ladislav Adamec vzal do své kanceláře a začal kroužit kolem prezidentského tématu a říkal: ,Kdyby náhodou Gustáv Husák abdikoval, máte nějaký plán, kdo by ho mohl nahradit?‘ A já jsem vyhrkl, že jedinou variantou je Václav Havel,“ vzpomínal Kocáb. Jeho návrh se ale při hlasování nesetkal se zvláštním přijetím. Z celého osazenstva prý pro Havla hlasovalo asi pět lidí.
Sám Havel prý při hlasování odešel z místnosti, protože nechtěl poslouchat, jak ho někdo navrhuje na prezidenta. „Olga by s tím stejně nesouhlasila,“ líčil Kocáb tehdejší Havlova slova.
V soukromí byl prý bývalý prezident plný humoru a nadsázky. Když ale promlouval k národu, byl trošku jiný. „Říkal jsem mu: ,Vašku, ten celoživotní humor, který máš u sebe, je nesmírně krásný, zkus to přenášet do veřejných vystoupení,‘“ popsal Kocáb.
Lidem vždy naslouchal
Jednou z Havlových nejlepších vlastností prý bylo to, že si vždy nechal poradit. „Skutečně lidem naslouchal. Je strašně těžká věc pro mocipány, aby se neuzavřeli do arogance a pocitu, že něco ví nejlíp,“ uvedl Kocáb a dodal, že následovníkům se právě tohle přihodilo v míře vrchovaté.
Na první dojem ale Havel jako státník moc nepůsobil. „Působil trochu medvídkovsky, ženy ho za to měly rády. V hlavě byl ale státník, kterého respektovali největší světoví státníci té doby. Politický svět mu ležel u nohou,“ líčil Kocáb.
Dlouholeté a intenzivní přátelství chtěl Kocáb ještě vylepšit, a tak Havla požádal, aby se stal kmotrem jeho syna. „Chtěl jsem, aby nás spojovalo něco nad rámec přátelství, bez váhání to přijal. Teď bojuji o to, aby si Miky uvědomil, jakého má kmotra,“ řekl Kocáb a přirovnal Havla k Masarykovi.
