Předseda vlády Petr Fiala (ODS) se dostal do sporu s guvernérem centrální banky Alešem Michlem. Kamenem sváru je zvládnutí vysoké inflace. Michl premiérovi vzkázal, že by vláda měla přijít s opatřeními, jak snížit zadlužení. Bývalý guvernér Jiří Rusnok míní, že vysílání hraběcích rad nikomu nepomůže. Pro CNN Prima NEWS řekl, že Česká národní banka (ČNB) je za současnou situaci zodpovědná primárně, protože proti zdražování nedostatečně bojovala ve druhé polovině loňského roku.
Guvernér centrální banky Aleš Michl se ostře pustil do vlády Petra Fialy. Podle něj by měla přijít s opatřeními, která pomohou snížit inflaci. „Pokud nevznikne důvěryhodný konsolidační balíček a nebude patrná snaha o zodpovědné rozpočty, bude ČNB nucena zvýšit úrokové sazby,“ řekl Michl. Předseda vlády Petr Fiala na to v pořadu Co na to premiér na CNN Prima NEWS reagoval vzkazem, že za inflaci je především zodpovědná centrální banka a Michl nemá házet odpovědnost na vládu.
S tím souhlasí i bývalý guvernér Jiří Rusnok, pod jehož vedením se základní úrokové sazby zvyšovaly naposledy. Ve své funkci skončil v polovině loňského roku a od té doby se úrokové sazby nepohnuly z hranice sedmi procent. „Podstatné je to, že každý má zákonem i zvyklostmi dané úkoly. Pro ČNB platí, že se má starat o cenovou a finanční stabilitu. Nic víc. Vysílat hraběcí rady vládě, že se má starat o rozpočet, je fajn, nic to ale neřeší,“ řekl Rusnok pro CNN Prima NEWS.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: KOMENTÁŘ: Dát státní kasu do pořádku? Jistě, ale bez dopadu na mou peněženku, vzkazují Češi
Dodal, že vláda není slepá a měla by dělat kroky k hospodářské stabilitě, aby inflace nebyla dále přiživována. „Pokud jde o inflaci, je ale první na řadě centrální banka, která nemá nic jiného na starosti,“ opřel se Rusnok do nového vedení ČNB. „Všichni mají máslo na hlavě. V této chvíli ale ČNB více, protože se měla snažit. Zejména ve druhé polovině loňského roku,“ zdůraznil.
Rusnok tím naráží na strategii guvernéra Aleše Michla, který i přes doporučení analytického týmu centrální banky odmítá s ostatními radními zvyšovat základní úrokové sazby s tím, že ČNB je bude držet na vyšší hranici po delší časové období. V nejbližších měsících proto nelze očekávat, že by se snižovaly. Jejich zvýšení ale Michl připustil.
Nad mediální přestřelkou kroutí hlavou i hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Pavel Peterka. Podle něj se jasně ukazuje, že nikdo nechce převzít zodpovědnost za rychlé zdražování. „Česká národní banka přišla s plánem, jak snížit inflaci. Ta ale neklesá dostatečně rychle. Problémy se ukázaly například u hodnot jádrové inflace. Teď buď musí uznat, že její strategie nebyla vhodně zvolená, nebo může říct, že vláda dosud nedodala konsolidační balíček,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Řešením podle něj je, aby obě strany spolupracovaly, tedy aby se na snížení inflace podílela jak fiskální, tak i měnová politika. „Řekl bych, že míč je spíše na straně vlády, která v posledních měsících správně hovoří o tom, že je potřeba hledat škrty a daňové příjmy. Nic ale představeného není,“ dodal Peterka.
Odhad inflace na letošní rok z pera ČNB: 4,1 % (jaro 2022), 9,5 % (léto 2022), 9,1 % (podzim 2022), 10,8 % (zima 2023), 11,2 % (jaro 2023). Reakce ČNB: nebudeme zvyšovat úrokové sazby, ne opravdu nebudeme, nebo že by přece?🤦
— David Marek (@David_Marek) May 3, 2023
O strategii centrální banky pochybuje poradce prezidenta Petra Pavla a hlavní ekonom Deloitte David Marek. Na svém Twitteru zveřejnil postupné predikce centrální banky, které byly v čase upravovány. Zatímco před rokem odhadovala ČNB letošní průměrnou inflaci na 4,1 procenta, nyní předpovídá 11,2 procenta.
Marek CNN Prima NEWS už dříve řekl, že centrální banka měla zejména ve druhé polovině loňského roku zvyšovat základní úrokové sazby. „Stále ale platí lepší pozdě nežli později. Existují relevantní důvody, aby měnová politika byla přísnější. Tím hlavním je riziko setrvávání vysoké inflace,“ řekl Marek s tím, že nákladová inflace sice může klesnout, stále ale může přetrvávat inflační očekávání ve firmách.