Zastánci zdanění nepřiměřených zisků bank získávají do svých rukou velkou zbraň. Banky působící na českém trhu totiž vykazují v porovnáním s loňským prvním pololetím vysoké zisky. Zdroj: ČTK
Zastánci zdanění nepřiměřených zisků bank získávají do svých rukou velkou zbraň. Finanční instituce působící na českém trhu totiž vykazují v porovnáním s loňským prvním pololetím výrazně lepší čísla. Analytici oslovení redakcí CNN Prima NEWS však před cestou sektorové daně pro banky varují.
Společnostem nahrává Česká národní banka, která po čtvrtečním rozhodnutí drží základní úrokové sazby na sedmi procentech. „Objevoval se jeden z argumentů, aby měly banky přenášet své vysoké úrokové výnosy na klientské vklady. Tím by totiž své klienty motivovaly k větším úsporám a neutrácení. Mělo by to jednoznačně protiinflační efekt. Bohužel lidé mezi bankami nepřecházejí a ty pak nemusejí úroky přenášet,“ řekl pro CNN Prima NEWS poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Spor o sektorovou daň: Část koalice je pro. Obrovská chyba, oponují někteří experti
Jak získat peníze od firem, které v důsledku inflace vydělávají více? Někteří vládní politici připouštějí zavedení speciální sektorové daně. Platit by ji mohly třeba energetické společnosti nebo banky. ODS, nejsilnější strana vládní pětikoalice, je ale zatím k tomuto kroku skeptická.
Banky totiž mají za první pololetí velmi vysoké zisky. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 4,2 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 45 procent. Čistý zisk Komerční banky vzrostl za stejné období o 60,3 procenta na 8,426 miliardy korun. Další miliardové zisky vykazují i u Raiffeisenbank ve výši 3,01 miliardy korun, což je nárůst o 78,4 procenta. O více než 101 procent vzrostl zisk Monetě Money Bank na 2,9 miliardy korun.
Ekonom radí klientům, aby čas od času hledali lepší a příznivější nabídky s lepšími úrokovými sazbami a přecházeli mezi bankovními domy. Jedině tak totiž lidé vytvoří tlak na banky, aby mezi sebou začaly soupeřit o nové zákazníky.
Podle Křečka také pokulhává tvrzení, že zisky bank jsou nepřiměřené. „To, že se v určité fázi ekonomického cyklu zvyšují úrokové sazby, je přeci běžné. Oproti tomu situace na energetickém trhu je skutečně mimořádná záležitost,“ řekl dále. „Nicméně trhy na zprávy o zavádění nové formy zdanění reagují. Vidíme, že akcie bank i ČEZ zažily dramatické poklesy a investoři kalkulují s touto možností,“ dodal.
Nebezpečné zdanění
Křeček také uvádí, že zavádět nová zdanění je do dalších období hrozbou. „Je to nebezpečné, protože i do budoucna by mohly některé firmy být obětí politiky,“ řekl Křeček.
Kriticky se k návrhu jakéhokoliv zdanění staví také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Pokud se vláda k zavedení takové daně uchýlí, půjde o porušení klíčového volebního slibu. Vždyť i v čase po zveřejnění programového prohlášení vlády letos začátkem roku jak Fiala, tak Stanjura opakovaně potvrzovali svůj závazek nezvyšovat občanům daně. Daň z neočekávaného zisku přitom pochopitelně představuje zvýšení daně občanům,“ dodal Kovanda.
Vláda Petra Fialy (ODS) si se zavedením sektorové daně pohrává delší dobu. Původní záměr ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) byl uvalit daň na nadměrné zisky energetických společností a v bankovnictví. Jak bude konečná předloha vypadat se nejspíše rozhodne na začátku září.
