ZPRÁVY PLUS - 4.8. v 10:30
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Rada jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Měly by se úrokové sazby zvyšovat a má to opravdu vliv na růst inflace? V pořadu Zprávy PLUS o tom diskutoval poslanec Patrik Nacher (nestraník za ANO) a senátor Tomáš Goláň (ODS).
Pražská jednička ANO Nacher je dlouhodobě spíše kritikem zvyšování úrokových sazeb. „Inflace je jiného charakteru a zvyšování sazeb jejímu růstu nezabrání. Ba naopak,“ uvedl Nacher, který kvituje květnové jmenování Aleše Michla do pozice guvernéra. A to zejména proto, že na tuto problematiku mají podobný názor.
Kdo je naopak pro úměrné zvyšování, je senátor Goláň. „Kdyby ČNB neudělala předchozí kroky (zvyšování sazeb, pozn. red.), je nyní inflace 20 procent, což vyplývá i z analýzy, kterou si banka nechala vypracovat. Pokud by nijak nekonala, dopadli bychom jako Turecko, kde je inflace okolo 70 procent,“ vysvětlil svůj pohled Goláň.
„Inflace je poptávkového charakteru. Poptávka nyní výrazně převyšuje nabídku a množství peněz v ekonomice je tak velké, že ČNB moc dobře ví, proč sazby zvýšila – aby ztížila přístup k penězům a zabránila jejich dalšímu pumpování do ekonomiky,“ dodal.
Goláňova kritika „pumpování peněz do ekonomiky“ přišla Nacherovi zvláštní. „Během covidové krize jste to byli vy, opozice, kdo neustále navrhoval vyšší a delší podpory, a teď kritizujete množství peněz v ekonomice,“ kritizoval svého oponenta.
Analytici překvapeni nejsou
ČNB ve čtvrtek ponechala na osmi procentech také lombardní sazbu. Jde o procentuální sazbu, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.
„Pro finanční trh nejde o překvapení, neboť očekávání analytiků byla takřka rovnoměrně rozdělena mezi scénářem stability úrokových sazeb a jejich zvýšení o čtvrt procentního bodu,“ řekl analytik Generali Investements Radomír Jáč. Úroky ČNB mohou podle něj po zbytek letošního roku zůstat beze změny a už v prvním čtvrtletí roku 2023 může česká centrální banka zahájit proces jejich snižování. Finanční trh ale může spekulovat na možnost, že rostoucí inflace dovede centrální banku letos na podzim ještě k dalšímu, finálnímu zvýšení úroků, dodal.
„Trh v tuto chvíli předpokládá, že se sazby ČNB mohou letos ještě zvýšit, ale poměrně mírně a neměly by přesáhnout 7,5 procenta. Za rok čeká základní sazby 6,5 procenta,“ řekl k tomu analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.
