Milovník knih z Bělehradu má Spartu přečtenou a těší se na Hložka

Pokud si sparťané myslí, že jsme soupeř, přes kterého přejdou, tak my uděláme vše proto, aby se jim to nepodařilo. To vzkázal na dálku Miloš Jojič, záložník Partizanu Bělehrad, který nastoupí ve čtvrtek od 21:00 hodin na Letné proti Spartě Praha v prvním kole play-off Konferenční ligy.

Narodil se 40 kilometrů od Bělehradu v rozpadající se Jugoslávii. Kvůli fotbalu se do metropole na Dunaji s rodiči přestěhoval a následně prošel mládežnickou akademií Partizanu. V srbské lize dominoval až tak, že si ho v 21 letech přivedl trenér Jürgen Klopp do německé Borussie Dortmund, později zamířil do konkurenčního 1. FC Kolín nad Rýnem, zkusil také tureckou a italskou ligu.

Miloš Jojič (29 let)

Srbský fotbalový záložník, momentálně pod smlouvou v klubu Partizan Bělehrad, který se v únoru 2022 utká ve dvou zápasech prvního kola play-off Konferenční ligy se Spartou Praha.
Narodil se ve dvacetitisícovém městě Stara Pazova, které leží 40 kilometrů severozápadně od metropole Bělehradu. Prošel mládežnickou akademií Partizanu a všemi jeho věkovými kategoriemi.
Do profesionálního fotbalu vstoupil v 17 letech ve farmářském druholigovém mužstvu Teleoptik Zenum. Od sezony 2012-2013 hrál za A-tým Partizanu, v 35 utkáních vstřelil 10 branek. V lednu 2014 přestoupil za tři miliony eur do Borussie Dortmund, o rok a půl později odešel v rámci bundesligy do 1. FC Kolín nad Rýnem, ze který odehrál 59 zápasů a dal 8 gólů.
Po působení v tureckém Istanbul Basaksehir a rakouském Wolfsberger AC se v říjnu 2020 vrátil do Partizanu.
Za srbskou reprezentaci odehrál pět utkání a vstřelil jednu branku.
Je známý svou láskou ke knihám, přes sociální sítě dává doporučení ke čtení.

Poté, co se vrátil domů, do Srbska, do Partizanu, má jediný sen. Vyhrát s ním titul. „Musím čestně říct, že cílem pro tuto sezonu je titul v srbské lize. Také proto, že poslední čtyři roky před námi skončila Červená hvězda, náš městský a odvěký rival,“ říká Jojič v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS před duelem se Spartou. A soupeře „varuje“: „Ale to však neznamená, že bychom cokoliv vzdávali v Konferenční lize.“

Jeho život však neprovází jen fotbal. V Srbsku ho považují za skromného člověka, který nemá rád přílišnou pozornost. Ale hlavně je známý jako knihomol. „Snažím se číst, kdykoli mám čas. Raději si přečtu knihu, než abych se díval na film,“ řekl Jojič před časem v rozhovoru pro srbský sportovní deník Sportski žurnal. Proto také na Instagramu opakovaně zveřejňuje snímky obálek knih jako doporučení ke čtení.

Partizan Bělehrad odehrál v tomto roce teprve první soutěžní utkání v sobotu, když vyhrál v Niši nad Radnički 2:0. Sparta už má za sebou tři utkání, včetně vítězného pohárového derby se Slavií. Je to výhoda pro Spartu? A nevýhoda pro Partizan?
Všechno hraje do not Sparty a vidím jenom její výhody. Do jarní části startovala před námi a už odehrála tři soutěžní utkání, včetně poháru se Slavií. A výhra v takovém derby se určitě počítá a zvýší sebevědomí. My jsme absolvovali jeden zápas, ale vůbec bych nemluvil o fotbale. To s ním nemělo nic společného. Hrálo se velmi špatném trávníku, byl to boj od začátku do konce.

Co vás napadlo jako první, když vám v prosinci vylosovali Spartu? Nebo byste bral z možných soupeřů raději někoho jiného?
Když nám vylosovali Spartu, spojilo se mi to s její tradicí, která je skutečně dlouhá a úspěšná. Mohli jsme dostal těžšího, ale i lehčího soupeře. Myslím, že Sparta by nám mohla sedět. Dovolím si tvrdit, že jsme týmy s podobnou výkonností. A očekávám dva zajímavé a vyrovnané zápasy.

Je Sparta schůdný los, nebo těžký?
Vždy je těžké hrát proto českým mužstvům. Dvakrát jsem proti vám hrál s reprezentací, dvakrát jsme prohráli a ještě k tomu dostali čtyři góly. Vím, jak Češi hrají, většinou velmi agresivně, napadají soupeře už při zakládání útoků, ale dokážou se také dobře zatáhnout do obrany. Takže nikdy to není proti Čechům snadné. Myslím, že pro oba kluby byl los přijatelný a že ze zápasů budou mít radost také fanoušci, ať nejprve v Praze a potom u nás v Bělehradu.

Sparťané říkali, že je Partizan soupeř, přes kterého lze postoupit, přes kterého by se mělo postoupit…
Fajn, pokud si to myslí, uděláme vše pro to, aby tohoto svého cíle nedosáhli. To je jasné!

Vždy je těžké hrát proti českým mužstvům. Dvakrát jsem proti vám hrál s reprezentací, dvakrát jsme prohráli a ještě k tomu dostali čtyři góly.

Může to být vaše výhoda?
To neumím posoudit. Výhodu vidím na straně Sparty, že hraje první utkání doma.

Jaký zvuk má v Srbsku český fotbal?
Víme, že po propadu generace kolem Pavla Nedvěda, Tomáše Rosického či Jana Kollera se český fotbal opět zvedá a posouvá dopředu. Vždyť i v posledních sezonách většinou hrály tři kluby v evropských pohárech. Slavia si udělala velké jméno, také Sparta porazila zajímavé soupeře. My jsme hráli s Partizanem před čtyřmi roky proti Viktorii Plzeň, která nás tehdy vyřadila. Máte dobrou infrastrukturu a také kvalitní hřiště, určitě lepší než u nás v Srbsku. Viděl jsem, jak dobře hrálo národní mužstvo loni na mistrovství Evropy a už zase máte kvalitní hráče v dobrých evropských klubech. Takže o Česku mohu říct jen pozitivní věci.

Zajímal jste se o výsledky a hru Sparty po losu?
Musíme se přiznat, že ani ne. Při lednovém soustředění jsem jen zachytil výsledek přípravného zápasu Sparty proti Lokomotivu Moskva.

Kolik toho víte o herním systému Sparty?
Nebojte, informace dostáváme a už o Spartě leccos víme, tedy to, co vědět musíme. (smích) První mítink jsme měli v úterý, další analýza následovala ve středu. A ještě ve čtvrtek nám trenéři všechno ukážou na videu.

Jak jste spokojený s vaším výkonem proti Niši? A jak hrou mužstva? Byla to dobrá příprava na Spartu?
Jsme spojení s tím, že jsme vyhráli 2:0. To byl náš cíl, ale to je tak všechno. Bylo vidět, že jde o první utkání po zimní přestávce, zvlášť hrát na stadionu soupeře nebývá snadné. Navíc Radnički jsou vždy nepříjemným soupeřem, speciálně však svém hřiště. To byla hrůza, nikdy v životě jsem nehrál na něčem tak špatném. Nešlo kombinovat, takže jsme si posílali jen dlouhé míče a bojovali o to, abychom se udrželi na nohách a nezranili se. Byli jsme lepší a mohli jsme vyhrát ještě výraznějším rozdílem, protože jsme měli další šance.

Na stadion Sparty bude moci přijít jen tisíc diváků. Nebude tak mít velkou podporu. Může to hrát nějakou roli?
Je vždy krásné hrát před plnými stadiony, když je v hledišti hodně diváků. Samozřejmě bude škoda, že na play-off Konferenční ligy může přijít tak málo lidí. Tak to prostě je, s tím nic nenaděláme. Ale jinak si nemyslím, že by to hrálo nějakou roli, ba dokonce, že by to znamenalo nějakou výhodu pro Partizan. Musíme si dát pozor na to, že hraje v Česku. Na to, že Sparta je doma a hráči znají každé místečko svého stadionu. A ačkoliv bude v hlediště jen tisíc fanoušků, budou to fanoušci Sparty, nikoliv Partizanu.

Všechno hraje do not Sparty a vidím jenom její výhody. Do jarní části startovala před námi a už odehrála tři soutěžní utkání, včetně poháru se Slavií. A výhra v takovém derby se určitě počítá a zvýší sebevědomí.

Jak to bude v odvetě? Kolik může v Srbsku lidí na fotbal?
Při domácích ligových zápasech může být vyprodané hlediště, ale omlouvám se, neznám momentálně přesné nařízení ohledně návštěvnosti pro evropské poháry.

Kdo postoupí? Sparta, nebo Partizan?
To je dobrá otázka. To bych také chtěl vědět. (smích) V prvním zápase bude mít Sparta určité výhody, ale my uděláme vše, abychom dosáhli dobrého výsledku pro odvetu. A v ní se samozřejmě pokusíme postoupit. Doufám, že nás čekají dva zajímavé, intenzivní zápasy s hodně šancemi a góly.

Je výhodnější, že odvetu hrajete doma na vlastním stadionu? Nebo už to nyní, po zrušení pravidla o brance vstřelené na hřišti soupeře, není tak důležité?
Právě kvůli tomu už to nehraje roli. A je vlastně jedno, jestli začínáte venku a končíte doma.

Co je pro Partizan důležitější? Vyhrát srbskou ligu a bojovat v kvalifikaci o Ligu mistrů 2022–⁠2023, nebo úspěch v Konferenční lize?
Musím čestně říct, že cílem pro tuto sezonu je titul v srbské lize. Také proto, že poslední čtyři roky před námi skončila Červená hvězda, náš městský a odvěký rival. Proto se nyní zcela koncentrujeme na domácí soutěž. Ale to však neznamená, že bychom v Konferenční lize cokoliv vzdávali. Jsme nadšení, kam až jsme se dostali a jakou cestu ušli. Vždyť jsme museli projít celou kvalifikací, odehráli jsme dobrou základní skupinu a nyní máme šanci postoupit do osmifinále. A kdo by tam nechtěl.

Zmínil jste Červenou hvězdu. Panuje mezi oběma bělehradskými kluby podobné napětí jako v Praze mezi Slavií a Spartou? Někdy až nenávist?
Přesně. Ano, až tak to někdy je.

Říká vám něco jméno Adam Hložek? Jeho současná hodnota činí 19 milionů eur, to je víc než polovina celého kádru Partizanu…
Jasně, to jméno jsem slyšel. Hrál jsem čtyři roky v Německu, takže tam mám ještě kontakty a vím, že se o něj zajímá několik bundesligoých klubů, které bych ho snad i chtěly získat. Vím, že je ještě hodně mladý, dává góly a má potenciál. Proto je jeho hodnota zřejmě tak vysoká. Jsem zvědavý, kolik toho umí, když má takovou cenovku. (smích)

Spojil jste se s Srdjanem Plavšičem, bývalým hráčem Sparty, nyní v konkurenční Slavii, abyste získal nějaké informace?
Ne, ne, nejsme v kontaktu. Znám ho, protože je to bývalý hráč Červené hvězdy, také vím, že loni přestoupil ze Sparty do Slavie, ale číslo na něj nemám, abych z něj získal nějaké informace.

Adam Hložek? Jasně, to jméno jsem slyšel. Vím, že je ještě hodně mladý, dává góly a má potenciál. Proto je jeho hodnota zřejmě tak vysoká. Jsem zvědavý, kolik toho umí, když má takovou cenovku.

Nekontaktoval jste ho, protože byl v Červené hvězdě? To se v Srbsku nesmí, být v kontaktu s hráči z konkurenčního tábora?
Ale ano, smí. Mimo hřiště jsme kamarádi, přátelé. S některými hráči Červené hvězdy jsem v kontaktu, ale na hřišti si nic nedarujeme.

Jak moc se promítají do sportu v Srbsku události kolem tenisty Novaka Djokoviče? Mluvili jste o jeho příběhu také v kabině?
Novak Djokovič je pro Srby největším sportovcem a tenistou všech dob. To, co se stalo v Melbourne před Australian Open, bylo nepříjemné a škoda, že si tím vším musel projít. To si nezasloužil. Samozřejmě jsme o tom mluvili, stejně jako celé Srbsko. Ale neměli jsme mu jak pomoci.

Tagy: