Putin drtivě ovládl prezidentské volby, tvrdí průzkum. Česká diplomacie: Byly nedemokratické

Prezidentské volby v Rusku nebyly demokratické ani transparentní, uvedlo v nedělním prohlášení české ministerstvo zahraničí (MZV). Poukázalo na systematické potlačování ruské občanské společnosti, nezávislých médií i jakéhokoliv náznaku opozice. Připomnělo, že volby se konaly v době agresivní války proti Ukrajině. Česko podle ministerstva neuznává volby na ukrajinských územích, které Moskva okupuje, a hlasování v nich označilo za nelegitimní volební frašku.

ČTĚTE TAKÉ: Kolaja opustil debatu o Putinovi, pobouřila ho slova Konečné. Hovořila o demokracii v Rusku

Putin ve svém prvním vyjádření po skončených prezidentských volbách v neděli uvedl, že jeho vítězství ukázalo, že se Rusko ubírá správnou cestou. Umožní také upevnit ruskou společnost, řekl také podle agentury Reuters. Oproti tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj konstatoval, že je Putin opilý mocí a nezastaví se před ničím, aby mohl vládnout navždy.

These days, the Russian dictator imitates another "elections." Everyone in the world understands that this person, like many others throughout history, has become sick with power and will stop at nothing to rule forever.

There is no evil he would not do to maintain his personal… pic.twitter.com/zu1see37kl

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 17, 2024

„Věříme, že ruští občané by měli mít právo si zvolit vedení státu ve skutečně svobodných a demokratických volbách,“ uvedl Černínský palác.

Třídenní volby skončily v neděli večer. Formálně úřady do voleb zaregistrovaly čtyři kandidáty. K volbám ale nepřipustily mimo jiné Borise Naděždina, který vystupoval jako protiválečný kandidát. Volby se konaly krátce po smrti Putinova oponenta Alexeje Navalného, který zemřel v únoru v ruském vězení za polárním kruhem.

V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Berďansk zemřela při ostřelování členka místní volební komise, uvedlo podle TASS ruské ministerstvo vnitra.

Česká diplomacie konstatovala, že řada prezidentských kandidátů, zejména ti, kteří se staví proti agresi vůči Ukrajině, nemohla kandidovat. Ruští občané podle MZV neměli přístup k úplným a nezávislým informacím, ani možnost volby kandidátů vystupujících proti nynějšímu režimu. Ruské úřady znovu neumožnily pozorovatelské misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dohlížet na průběh hlasování, uvedlo ministerstvo.

Současně důrazně odsoudilo konání voleb na okupovaných územích Ukrajiny. „Česko neuznává konání této nelegitimní volební frašky v Autonomní republice Krym a ve městě Sevastopol a v částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti Ukrajiny. Okupace uvedených území představuje porušení nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny dle Charty OSN a principů mezinárodního práva,“ napsala v prohlášení česká diplomacie. Cílem Ruska je podle něj opět legalizovat výsledky své agresivní politiky vůči Ukrajině.

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na síti X napsal, že prezidentské volby v Rusku nebyly svobodné a vítěz ve skutečnosti porazil jen demokracii. Odehrály se podle něj za situace, kdy největší potenciální rivalové nemohli kandidovat nebo rovnou skončili ve vězení. Navíc je už roky omezená pluralita veřejné debaty i svoboda médií a na volby na okupovaných územích dohlíží armáda, dodal Rakušan.

Volby zkritizovali i zástupci ostatních zemí Západu. Vyjádřil se také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého není výsledek voleb překvapivý, protože Putin je „opilý mocí“.

Nejdéle vládnoucí vůdce za 200 let

Na druhém místě ve volbách podle ústřední volební komise skončil kandidát Komunistické strany Ruské federace Nikolaj Charitonov se ziskem 4,31 procenta. Vladislav Davankov, který kandidoval za stranu Noví lidé, získal 3,85 procenta hlasů a lídr nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij 3,2 procenta.

Bývalý ruský prezident z let 2008 až 2012 Dmitrij Medveděv na Telegramu svému předchůdci i následovníkovi poblahopřál k „velkolepému vítězství“.

Celková volební účast v ruských prezidentských volbách dosáhla 74,22 procenta, uvedl podle agentury Interfax místopředseda volební komise Nikolaj Bulajev. V roce 2018 byla účast 67,5 procenta. Ruský režim podle zahraničních médií usiloval o vysokou účast, která by legitimizovala další Putinovo působení v úřadě a která by ukázala jednotu národa v době války proti Ukrajině.

Vzhledem k mimořádně přísným bezpečnostním opatřením je nicméně velice složité určit, kolik lidí se voleb skutečně zúčastnilo, uvedl Reuters.

Rusko uspořádalo hlasování i na okupovaných ukrajinských územích, což Kyjev i Západ již dříve odsoudily jako protiprávní. Moskva si v průběhu třídenního hlasování stěžovala, že se Ukrajina snaží hlasování vojensky narušit.

Dnes 71letý Putin si zajistil nový šestiletý mandát, který mu v délce vládnutí umožní předstihnout Josifa Stalina a stát se tak nejdéle vládnoucím ruským vůdcem za více než 200 let, připomněla agentura Reuters.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Česko je Kocourkov bez vlastní obrany, míní Zaorálek. Sankce vůči Rusku jsou jako cedník