Do školních jídelen patří české potraviny, horuje ministr. Experti se bojí, že to zdraží obědy
Naše děti by měly dostávat tu nejvyšší kvalitu, ne rozmražené polotovary, říká ministr zemědělství Martin Šebestyán. Ten chce navýšit podíl českých potravin v nemocnicích a školních jídelnách. Právě Asociace školních jídelen návrh vítá, dodává ovšem, že lokální výrobci nemohou mezinárodním řetězcům konkurovat.
Dvanáctá hodina, tedy čas na oběd i ve škole ZŠ Ohradní v Praze Michli. Kuchařky ve čtvrtek připravily těstoviny s krůtím masem na smetaně. Děti si chválí mimo jiné zdejší svíčkovou, maso na ni škola kupuje od řezníka, který má prý dodavatele vždy z Česka.
ČTĚTE TAKÉ: Učit děti na krizi? Obviňují nás, že jsme váleční štváči, říká expert. Roli hrají i nepedagogové
„Oslovujeme je kvůli ovoci a sladkovodním rybám. Využíváme toho, pokud je pro nás nabídka zajímavá, ale jinak u nás ti lokální dodavatelé nepřevažují,“ řekla CNN Prima NEWS ředitelka školy Eva Smažíková.
Ministerstvo zemědědělství plánuje letos v jídelnách, které spadají pod tento resort, zvýšit podíl lokálních a českých surovin při přípravě obědů na 50 procent. Martin Šebestyán ale míří ještě dál – stejného podílu by chtěl dosáhnout i ve školách nebo v nemocnicích.
Dotace bychom uvítali, říká Smažíková
„Naše děti by měly dostávat tu nejvyšší kvalitu, ne nějaké rozmražené polotovary. Proto i společně s kraji a dalšími resorty pracujeme na tom, abychom to změnili,“ uvedl ministr. Souhlasí s ním i jeho předchůdce v čele resortu Marek Výborný (KDU-ČSL). „Tohle je určitě správná cesta k podpoře našich farmářů a producentů,“ chválil návrh.
Základní školy mají v průměru 190 vyučovacích dní. Kdyby kuchařky vařily polovinu obědů z českých surovin, bylo by to na jednoho žáka 95 „českých“ porcí ročně. Vedení ZŠ Ohradní by chtělo ještě více podpořit české farmáře a výrobce, jejich produkty ale prý nesmí být výrazně dražší než ty z velkoobchodů.
„Všechny školy by určitě uvítaly, kdyby to bylo nějak dotováno. V tu chvíli by se zajistilo, aby byl odběr od lokálních dodavatelů vyšší,“ doplnila Smažíková. „Otázkou je, jak se to logisticky zprocesuje. Pokud jim budou konkurovat velkosklady, respektive velké řetězce, tak samozřejmě ten jednotlivý farmář bude s cenou v nevýhodě, protože jeho cena bude vždycky o něco větší,“ vysvětlil výkonný ředitel Asociace školních jídelen Karel Jahoda.
Čtěte také
„Trošku mám obavy z něčeho tak přísně nastaveného – jestli to bude vždycky skutečné jídlo, nebo to budou i produkty. Jenom proto, že jsou lokální, tak budou mít přednost, i když jsou vysoce průmyslově zpracované,“ upozornila na úskalí návrhu specialistka na zdravotní prevenci Margit Slimáková.
Šebestyán tlačí na to, aby školy a nemocnice odebíraly více kuřecího masa a nedovážely ho z tisíce kilometrů vzdálených destinací. Zrovna v případě kuřecího se ale o lokálnosti příliš hovořit nedá, protože český trh ovládají tři zpracovatelské závody.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rozbitý spotřebič? Opravy jsou zase v kurzu. Na školách se učí nová generace elektrotechniků
Věnuje se především zemědělství, potravinářství a prodeji potravin. Vyrůstal na statku nedaleko Litomyšle, proto bylo natáčení reportáží a psaní článků o farmaření a jídle jasnou volbou. Po studiu na střední zemědělské škole zamířil na Vyšší odbornou školu publicistiky v Praze (VOŠP) a následně na Metropolitní univerzitu v Praze. Na CNN Prima NEWS působí od roku 2020, většinu času jako televizní reportér. Pravidelně přispívá také do týdeníku Euro.
