Experti: Kvůli výdajům na obranu a důchody se nevyhneme debatě o školném na vysokých školách
Pokud bude stát navyšovat výdaje na obranu a porostou i náklady na důchody, nevyhneme se v Česku debatě o financování vysokoškolského školství. Na jedné z odborných debat to prohlásil výkonný ředitel think tanku IDEA Daniel Münich a připustil i možnost určité formy školného. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) vývoj státního rozpočtu k takovým scénářům nepovede, nicméně pro CNN Prima NEWS Motorista uvedl, že se debatě o efektivitě vysokých škol nebrání. Poslankyně Markéta Majerová (SPD, Trikolora) míní, že je ke zvážení, zda by si někteří studenti neměli v Česku „odpracovat náklady“ spojené s jejich studiem
Podle řady odborníků i samotného ministra školství Roberta Plagy (za ANO) změny brzdí absence dat přímo z terénu. Na on-line kulatém stolu, který zorganizovala platforma Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV), Münich doplnil, že je nutné mít k datům také analýzy a výzkumy. Následně přišel s „hraběcí radou“, jak sám uznal.
„Pokud nebudeme ochotni dát do budoucna více peněz na vysoké školství, prostě proto, že budeme dávat více na obranu či důchody, bude potřeba přehodnotit systém finanční podpory vysokoškolského studia. A následně zavést školné,“ varoval důrazně ekonom.
Mělo by však jít o kombinaci těchto způsobů financování. „Dobré nastavení finanční podpory a současně školného nepřinese žádné negativní dopady – naopak tím umožníme rozvoj vysokého školství. Třeba v Holandsku nebo Velké Británii to takto nastaveno mají a nějaké bariéry tam nepozorujeme,“ dodal Münich.
Kvůli rozpočtu řešit školné nebudeme, tvrdí Gregor
Podle místopředsedy poslaneckého klubu Motoristů Gregora se debata o možné podobě školného v rámci koalice vůbec nevedla. „Možnost, že bychom kvůli rozpočtové situaci museli řešit zavedení školného, nenastane,“ sdělil CNN Prima NEWS. Nebrání se ovšem diskuzi o efektivnosti vysokoškolského systému.
Čtěte také
V souvislosti s tím upozornil na případy, kdy se někteří dvacátníci přihlásí na obor bez přijímaček či s jednoduššími podmínkami pro přijetí a poté čerpají výhody státních pojištěnců – zdravotní pojištění za ně platí stát, zatímco u toho sociálního neplatí povinnost. „Navíc škola dostává peníze na vzdělávání, které ovšem neprobíhá. Za Motoristy by tedy měly být nastaveny mechanismy, aby se podobnému zneužívání předcházelo,“ nastínil vize strany Gregor, jenž je členem výboru pro vzdělávání.
Diskuze o zavedení školného v rámci koalice neprobíhá ani podle místopředsedkyně zmíněného výboru Jany Berkovcové (ANO). „Politicky je zavedení této změny na VŠ neprůchozí. Za rozumnou variantu považuji zvýšený poplatek za přihlášku – tak by se mohlo předejít zbytečnému zahájení vícera studií,“ uvedla na dotaz redakce. Případné debatě se ovšem nebrání. „V programu jsme to neměli, což ale neznamená, že se o tom v budoucnu nemůžeme bavit. Zatím to ale není na stole,“ podotkla Berkovcová.
Majerová: Ať si absolventi studium odpracují
Majerová, jež je rovněž místopředsedkyní školského výboru, tvrdí, že za poslanecký klub SPD deklarovali, že se výdaje na obranu navyšovat nebudou. Sám ministr obrany za SPD Jaromír Zůna přitom v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že „rozpočet na obranu bude v dalších letech narůstat“, ovšem s tím, že o konkrétním zvýšení objemu se teprve bude jednat.
Čtěte také
Majerová sama za sebe uvádí, že není příznivkyní plošného školného. „Považuji minimálně za problematické, když budoucí lékař vystuduje v Česku za peníze daňových poplatníků a poté se hned odebere za lepšími penězi do zahraničí. Je ke zvážení, zda by měl fungovat závazek vůči vlastní zemi, tedy že by si absolvent odpracoval náklady ‚školného zdarma‘ na dobu určitou,“ přemítá předsedkyně Trikolory.
Ohledně tématu také poukazuje na obory, které „nemají žádné uplatnění a po nichž není celospolečenská poptávka“. „Přesto se otevírají. To je zcela určitě téma k širší diskuzi,“ dodala Majerová.
Školné by se nemělo stát překážkou, varuje Berki
Další místopředseda výboru Jan Berki (STAN, SLK) míní, že o vztahu obrana/důchody versus školné nelze přemýšlet takto přímo. „Především je nutné mluvit o motivaci, aby studenti dokončili studium ve standardní době (tři roky na bakalářském oboru, dva roky na magisterském oboru, pozn. red.). Musíme se detailněji podívat na strukturu financování, a i když poté zjistíme, že se debatě o školném nevyhneme, musíme se vyhnout tomu, aby z toho byla překážka ve studiu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS člen starostovského Kabinetu budoucnosti, který má na starosti školské záležitosti.
Čtěte také
Varuje ovšem před „nepřímými náklady“, s nimiž se již nyní studující potýkají, ale nejsou ve všeobecné debatě reflektovány – řeč je třeba o nákladech na bydlení a dalších souvisejících položkách. „Hledejme strukturu, jež bude v nabídce studijních oborů zohledňovat potřeby regionů a mít vazbu na průmysl. Musíme do toho také vtáhnout soukromou sféru,“ tvrdí Berki a odvolává se na jiné státy, kde hledají možnosti, jak motivovat tuto oblast, aby se více spolupodílela na financování vysokých škol.
Debatě o zavedení školného se nevyhýbá ani ministryně školství ve stínové vládě ODS Renáta Zajíčková. Vzdělávací systém v současné podobě podle ní není ufinancovatelný. „Stojí nás ohromné peníze a nemáme data o tom, jakou přináší kvalitu. Podíl vysokoškoláků je potřeba navýšit, ale spolu s tím musíme navýšit i kvalitu,“ vysvětlila svůj postoj na dotaz redakce.
Omezit by se prý mělo především „pendlování“ studentů z jedné vysoké školy na druhou. Změnu ve financování by ovšem nenazývala školným. „Mluvíme spíše o nějakém způsobu participace, například v podobě odložené půjčky a podobně,“ popsala občanská demokratka.
Hovořit o účasti studentů na financování neodmítá ani TOP 09. „V minulosti jsme podporovali zejména model odloženého školného, kdy osoba neplatí během studia, ale až po jeho dokončení a při dosažení určitého příjmu,“ poznamenal předseda strany Matěj Ondřej Havel.
Čtěte také
Na tuto možnost ale primárně nenahlíží jako na další pilíř financování. „Spíše jde o regulátor, který by měl odradit ‚papírové studenty‘, kteří se hodlají zapsat na vysokou školu jen kvůli daňovým úlevám,“ popsal stanovisko TOP 09 pro CNN Prima NEWS.
Plaga má vysokoškolskou novelu v plánu
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) již v otázce vysokých škol oznámil, že chystá novelu zákona týkající se této oblasti. Plaga to má i „za úkol“ v legislativním plánu vlády pro tento rok. Do prosince tohoto roku musí kabinetu předložit „věcný záměr zákona o vysokých školách“.
„Hlavní oblasti navrhované úpravy se soustředí zejména na oblast zajišťování a hodnocení kvality, systém akreditací, řízení a financování vysokých škol a na jasnější vymezení kompetencí, odpovědností a vzájemných vztahů jednotlivých orgánů vysokých škol,“ píše se v plánu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Pod ministrem se houpe židle, řekl expert. Prozradil, proč Babišovi dochází trpělivost
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
