Ministr zahraničí Tomáš Petříček oznámil, že se s kolegy shodl na podobě sankčního seznamu. Zdroj: ČTK
Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie se shodli na podobě sankčního seznamu, kterým potrestají osoby odpovědné za údajné volební podvody a následné represe v Bělorusku. Při příjezdu na závěrečné kolo dvoudenního neformálního jednání unijních ministrů zahraničí v Berlíně to prohlásil šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD). Dodal, že seznam bude mít asi dvě desítky jmen. V Berlíně ho ale ministři neschválí, neboť jednání je neformální, tedy bez oficiálních závěrů.
„Ano, máme dohodu o Bělorusku. Naší prioritou je pomoci zahájit politický dialog mezi režimem, civilní společností a Bělorusy. Podporujeme jejich cíl, tedy svobodné volby, ve kterých si sami rozhodnou o své budoucnosti,“ řekl Petříček.
Dnešek startujeme v #Berlin krátkým jednáním #V4. Poprvé jsme se tak sešli v novém složení s polským kolegou @RauZbigniew, který nahradil J. Czaputowicze. Řeč byla jak jinak než o Bělorusku. Na #Gymnich pak dnes debata o Rusku 🇪🇺🇷🇺 pic.twitter.com/lzoBsgU7k9
— Tomáš Petříček (@TPetricek) August 28, 2020
Český ministr poté upřesnil, že se s kolegy shodl na sankcích proti osobám, které umožnily volební podvody a které se podílely na tvrdých zásazích proti obyvatelům nespokojeným s výsledky hlasování. Opozice a také EU považují volby v Bělorusku, které podle oficiálních výsledků opět vyhrál autoritářský prezident Alexandr Lukašenko, za nesvobodné a podvodné.
Petříček dodal, že seznam ještě není uzavřen a může být dále rozšířen, pokud si to situace v Bělorusku vyžádá. Uvedl, že EU nyní s přijetím sankcí bude postupovat rychle.
Na dotaz, zda by běloruský prezident měl být zařazen na černou listinu, Petříček ve čtvrtek odpověděl, že Lukašenko na seznam patří, je ale nutné zvážit, zda by na něj měl být zapsán již v první fázi. Ministr poukázal na to, že potrestání Lukašenka by mohlo ohrozit dialog mezi opozicí a režimem, který EU podporuje.
Ukrajina zmrazila kontakty s Běloruskem
V odsouzení nedávných prezidentských voleb v Bělorusku Evropskou unií se připojila také Ukrajina, která se zemí zmrazila kontakty. Oznámil to podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Podle něj však není důvod k úplnému přerušení diplomatických vztahů se sousední zemí.
„Přerušíme veškeré kontakty, dokud se situace v Bělorusku nestabilizuje,“ řekl Kuleba na pátečním brífinku. Dodal, že není důvod zcela přerušit diplomatické vztahy, ale že by se Ukrajina rozhodla pro uvalení sankcí na Bělorusko, pokud by tak učinila EU.
Kuleba také vzkázal, že Bělorusové, kteří by chtěli uprchnout před politickou krizí ve své zemi, by mohli být vyňati ze zákazu vstupu cizincům na Ukrajinu kvůli pandemii COVID-19.
Ukrajina se dosud k politické krizi v Bělorusku vyjadřovala zdrženlivě, poznamenala agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však vyzval ke konání nových voleb v Bělorusku.
Demonstrace pokračují, Rusko tvoří policejní zálohy
V Bělorusku se konají velké demonstrace od sporného znovuzvolení dlouholetého autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka 9. srpna. Opozice a demonstranti výsledky voleb odmítají jako zfalšované a žádají rezignaci hlavy státu a nové hlasování.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že na Lukašenkovu žádost nechal vytvořit policejní zálohy, které by byly nasazeny v sousední zemi, pokud by se tam situace vymkla kontrole. Běloruští policisté kromě toho odvezli na policejní stanici dvě desítky domácích i zahraničních novinářů, kteří se chystali sledovat další velký protest v Minsku.
I když je Bělorusko tradičně blízkým spojencem Moskvy, podpořilo Ukrajinu tím, že odmítlo uznat ruskou anexi Krymu v roce 2014. Hostilo také mezinárodní rozhovory o řešení konfliktu na východní Ukrajině.
