Vánoce jsou pro Čechy obvykle svátky klidu a míru. Lidé se z pohodlí domova dívají na pohádky, poslouchají koledy a po štědrovečerní večeři skládající se z kapra a bramborového salátu rozbalují dárky, které našli pod stromečkem. Jak jsou na tom ale národnostní menšiny žijící v Česku? Redakce CNN Prima NEWS pro vás vybrala několik zajímavých případů.
Diana S. (26), původem z Ruska:
„Už několik let Vánoce slavím u rodičů mého českého přítele. Kapr a bramborový salát si nikdy nenechám ujít, v tomhle jsem už vlastně Češka. Ale z ruských jídel nesmí chybět seljodka pod šuboj (tradiční ruský salát – slaneček či sardinky, brambory, červená řepa, mrkev, majonéza, vejce).“
Albert Rüster (23), původem ze Švédska:
„U nás každý rok záleží, jestli si svou prosadí česká část rodiny, nebo švédská. Tím pádem jsem už zažil Vánoce s kaprem, salátem a koukáním na film Pelíšky, ale také Vánoce s lososem a masovými kuličkami köttbullar (tradiční švédské jídlo). Princip s dárky pod stromečkem je však vždy stejný, tedy s tou výjimkou, že ve Švédsku nosí dárky skřítek. Většinou to střídáme ob rok. Ten minulý jsme slavili jako Švédi, letos nás čekají spíš české Vánoce.“
Adam Aataya (24), původem z Palestiny:
„Vánoce v Česku prakticky neslavím. Dárky si dávám jen se svou českou přítelkyní. Když jsem byl menší, naše rodina tento svátek slavila, abychom se já a moji sourozenci necítili mezi ostatními dětmi jako menšina. Sice 24. prosince jíme řízek s bramborovým salátem, ale k obědu, nikoliv k večeři. Později odpoledne trávím čas většinou s kamarády, kteří jsou rovněž příslušníky menšin.“
Lorenzo A. Cruz (40), původem z Filipín:
„Vždy Čechy překvapím informací, že Filipínci patří mezi nejsilnější křesťany na světě. Naše Vánoce se mohou táhnout už od září až do začátku ledna. Troufl bych si říct, že na Noche Buena (Štědrý den) máme i pestřejší jídlo – celé pečené prase, vánoční šunku s ananasem i špagety a horkou čokoládu. V Manile máme po celý rok teplo, takže není problém grilovat celý den. V Česku je to ovšem složitější, takže když nestihneme ugrilovat celé prasátko, tak aspoň pořádný bůček a žebírka. Tak či onak to vždy musí být obří hostina pro celou rodinu a přátele.“
Nguyen Thu Ha (29), původem z Vietnamu:
„Kapr nám příliš nevoní, dáváme přednost kuřecímu řízku. Když jsem v dobrém rozmaru, uvařím i pho (tradiční vietnamská polévka), byť to není příliš vánoční pokrm. Stromeček nicméně máme a dárky taky. S našimi tradicemi se to nijak nebije, tak proč ne. Myslím, že je to vlastně hezký svátek, hlavně pro děti. Ty mé jsou pro mě hlavní motivací, proč Vánoce slavit. Samozřejmě je v tom trošku i tlak společnosti. Nechceme přece, aby byly jedinými dětmi v Česku, které nemají dárky.“
Joši W. (25), původem z Japonska:
„V Japonsku jsou Vánoce divokou komerční sezonou, mají blíže spíš k Valentýnu nebo Halloweenu. Mnohdy to skončí jen kyblíkem z KFC nebo rande s drahou polovičkou. České svátky ale mají úplně jinou atmosféru. Kromě kapra máte i betlém, perníčky a spoustu rituálů či tradic. Pro mě je to všechno opravdu exotické, tak se snažím do všech aktivit zapojit a užít si to. Škoda že jsem loni ani letos nemohl navštívit vánoční trhy, ale holt se s pandemií nedá nic dělat.“