Kouzelné místo na jihu Čech. Tereziino údolí láká návštěvníky i k zimní procházce

Máte rádi procházky přírodou? Při té následující s kamerou vkročíme nejen do podmanivého prostředí lesů a luk, ale také do historie. Míříme do jednoho z prvních krajinných parků na českém území. Nese jméno Tereziino údolí a najdeme ho na samém jihu naší země, v blízkosti města Nové Hrady.

„Přeneseme se v myšlenkách do druhé poloviny 18. století, kdy se správy novohradského panství ujal Johann Nepomuk Buquoy,“ zve diváky pořadu Prima Česko na procházku Tereziiným údolím průvodkyně Jitka Šáchová a pomyslně i do dob, kdy se zásluhou jeho manželky hraběnky Terezie Buquoyové stalo údolí říčky Stropnice oázou odpočinku a domovem nových druhů fauny a flory. „Hraběnka Terezie byla dáma vzdělaná a zcestovalá,“ říká.

První anglický park u nás

Do českých zemí, kde dosud převažovaly pravidelné parky podle francouzského nebo italského vzoru, přivezla inspiraci v podobě anglického krajinářství. Zde se snoubila přirozenost s pečlivě promyšlenou kompozicí. Nejstarší etapu realizace náročného záměru dokumentuje archivní materiál z roku 1770. Do svých vlastních rukou park hraběnka získala v roce 1781. „Milovaný Modrý dům hraběnky Terezie byl jejím letním sídlem,“ provádí diváky těmi nejzajímavějšími místy průvodkyně.

Z elegantní stavby se šindelovou střechou, jejíž pozdější modrý nátěr vtiskl domu jméno, je dnes ruina. Romantické hraběnčino útočiště poničila několikerá velká voda. Možná se tehdy jen chtěla řeka vrátit do svého původního koryta, kdo ví.

„Aby mohla ten dům postavit v tom stísněném prostoru, nechala prokopat a přeložit koryto říčky Stropnice stranou,“ popisuje neutuchající snahy hraběnky o uskutečnění svých snů Jitka Šáchová.

Návštěvníci neuvidí vše

Mezi staré zdi dřívějších honosných pokojů hraběnčina sídla dnes není radno vstupovat. Zdivo vedlejšího domu, který byl určený služebnictvu, stojí pevněji a nechává prostor především dětské fantazii, aby se vrátila do dob největší slávy parku. Mezi vrchol umění tehdejších zahradních architektů patří bezesporu vytvoření úchvatného vodního prvku, k němuž vede tři čtvrtě kilometru dlouhý náhon.

Tento krásný umělý vodopád dopadal původně do jezírka. Jeho hráz se však při jedné z povodní protrhla. „V mnoha publikacích se píše, že byl zřízen v roce 1817. Ale já si myslím, že to není pravda, protože existují i starší doklady, účty z konce 18. století, kde se uvádí potrubí k vodopádu. A myslím si, že tenkrát v těch časech, když byl účet za potrubí, tak byl i ten vodopád,“ říká Jitka Šáchová.

Krásné údolí

Není divu, že se Tereziinu údolí dříve, než dostalo jméno, říkalo Krásné. Pro své nejkrásnější chvíle si místo vybírá mnoho zamilovaných párů, kterým při svatebním obřadu dělá svědka i půl tisíciletí starý dub.

Sedmikilometrová naučná stezka údolím návštěvníky zavede na spoustu zajímavých míst. Spatříte zahradní pavilon Lázničky, fotogenickou a filmařsky oblíbenou zachovalou středověkou tvrz Cuknštejn nebo chatu hraběnčina synovce, takzvaný Švýcarský dům. „Pochází z doby, kdy byla taková móda a takový inspirace alpským stylem,“ vypráví průvodkyně.

Poloha chaty patří do jedné z os důmyslných průhledů parkem a skýtá jedinečný výhled na Nové Hrady. Podle inventářů bylo ve zdejší krajině umístěno mnoho romantických staveb, dvě stě venkovních květináčů či laviček určených k rozjímání. Tereziino údolí dnes láká návštěvníky nejen v létě, ale i v době, kdy jsou cestičky k vodopádu zapadané sněhem.

Tagy: