Ovoce a zelenina „na předpis“ by mohly v budoucnosti doplňovat klasické metody v léčbě pacientů. Programy, ve kterých lékaři poskytují nízkopříjmovým domácnostem poukázky na nákup čerstvých plodin, se v posledním desetiletí, a zejména po vypuknutí epidemie koronaviru, objevují stále častěji, uvedl deník Washington Post. Podle nové studie, zveřejněné v odborném časopisu Circulation, se účastníkům podobných programů zlepšily některé zdravotní ukazatele o zhruba poloviční hodnoty oproti užívání běžně předepisovaných léků.
Lidé, kteří dostali „předpis“ na ovoce a zeleninu, jich snědli více, zhubli, zaznamenali významné snížení krevního tlaku a hlásili celkové zlepšení zdravotního stavu. Vyplývá to ze studie, kterou tým vědců zveřejnil v úterý v odborné publikaci Circulation, za kterou stojí Americká kardiologická asociace. Doposud největší zpracovaná analýza vyhodnotila data z uplynulých programů z období mezi lety 2014 a 2020, kterých se celkem účastnilo 3 881 lidí, z toho 1 817 dětí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Obézní pacienti stojí rozpočet dvojnásobek. Česko problém neřeší, připustil odborník
Ti v průběhu léčby obdrželi poukázky na nákup ovoce a zeleniny v rozmezí od 15 dolarů (335 korun) do 300 dolarů (6 710 korun) na měsíc. Mediánová hodnota poukázek byla ve výši 63 dolarů (1 409 korun), „léčba“ trvala průměrně půl roku. Podobné programy, které mají předcházet či mírnit následky cukrovky, obezity či onemocnění srdce a krevního oběhu, získávají ve Spojených státech v posledních letech na popularitě, uvádí deník Washington Post.
„Potýkáme se s probíhající epidemií onemocnění ovlivněných stravou. Lékaři dříve neměli mnoho možností ke zlepšení stravování svých pacientů, kromě omezeného přístupu k výživovému poradenství,“ sdělil deníku Kurt Hager, hlavní autor studie. Například krevní tlak účastníků programů se podle něj zlepšil zhruba o polovinu ve srovnání s běžně předepisovanými léky. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o prostou změnu jídelníčku, jde podle odborníka o významnou hodnotu.
Ukázalo se, že nevhodné stravování bylo velkým problémem zejména při covidu. „Srdeční problémy a cukrovka, které jídelníček ovlivňuje, se staly hlavními rizikovými faktory vedoucími k hospitalizacím a úmrtím na koronavirus,“ připomněl Hager.
Výsledky nejsou jednoznačné
K úplnému vyhodnocení přímého dopadu zvýšené konzumace ovoce a zeleniny na zdraví je však třeba další výzkum, upozornil Hager. V analýze výsledků programů chyběla kontrolní skupina, zároveň nešlo o randomizovanou studii. Za zlepšením zdravotního stavu pacientů tím pádem mohly stát další faktory. Více peněz na nákup ovoce a zeleniny mohlo například zmírnit obecnou „potravinovou nouzi“ domácností. „Programy mohou být prospěšné i odstraněním stresu a úzkosti z toho, kde seženete další jídlo,“ vysvětlil Hager.
Z výsledků studie nelze tvořit jednoznačné závěry ani podle Kevina Volppa z Pensylvánské univerzity či Mitchella Elkinda z Americké kardiologické asociace. Ti vyzdvihli potřebu přísněji nastavených kritérií budoucích výzkumů.
Rockefellerova nadace, která financovala i tento výzkum, poskytla pro Americkou kardiologickou asociaci prostředky pro novou rozsáhlejší studii, která má dále vyhodnocovat efektivitu „předepisování“ jídla v boji proti chronickým onemocněním. „Pokud to nevyřešíme, naše náklady na zdravotnictví budou nadále raketově stoupat a nadále budeme mít jedny z nejvyšších hodnot v počtech infarktů, míře obezity a úmrtnosti,“ zhodnotil Elkind pro Washington Post.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Úspěch lékařů z Liberce: Dělají operace, na které si jinde netroufnou. Obhájili i certifikát