Nedostatek vojáků? Do aktivních záloh vstupují i mladí politici, neodradil je ani výcvik
Českou armádu trápí podstav. Počty profesionálních vojáků ani příslušníků aktivních záloh zdaleka nedosahují plánů, které si ministerstvo obrany stanovilo. Z průzkumů navíc vyplývá, že ačkoliv by zemi byla ochotná bránit až polovina Čechů, o službě v armádě drtivá většina lidí neuvažuje. Příkladem se rozhodli jít dva mladí politici Tomáš Bernard a Jakub Rychlý. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS vysvětlili svou motivaci přidat se k aktivním zálohám, popsali svůj výcvik a řekli, co je na cvičení nejvíce překvapilo.
Česko mělo k začátku letošního roku asi 28 tisíc vojáků z povolání, samotná armáda má však jen 24 tisíc příslušníků. V aktivní záloze je pak 4 521 lidí, uvádí analýza ministerstva obrany. Podle plánů resortu by se armáda měla do roku 2030 skládat z 30 tisíc vojáků a 10 tisíc příslušníků aktivní zálohy. Náčelník generálního štábu Karel Řehka však hovoří o tom, že pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany je třeba až 37 500 vojáků.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko se připravuje na válku s NATO, míní analytici. Vyjmenovali znepokojivé indicie
Příkladem v tom jdou dva mladí politici. Tomáš Bernard i Jakub Rychlý v posledních měsících posílili řady příslušníků aktivních záloh. Oba se shodují, že hlavní motivací v jejich rozhodnutí byla Putinova invaze na Ukrajinu.
„Od té doby jsem nad tím hodně přemýšlel. Před několika měsíci jsem se konečně odhodlal do toho jít,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Bernard, který je místopředsedou Mladých lidovců. V jeho rozhodování hrála roli také potřeba vyjádřit své politické stanovisko. „Chtěl jsem tím sdělit, že mi bezpečnostní situace není jedno,“ vysvětlil.
Čtěte také
Pro Rychlého, který je členem Pirátů, se stala spouštěčem ruská invaze na Ukrajinu. „Se začátkem války jsem si uvědomil, že moc nerozumím armádnímu prostředí a že v případě konfliktu na něj nejsem připravený. Samozřejmě připravit se v tu chvíli ve velkém stresu je velmi těžké, takže jsem se rozhodl do toho jít,“ popsal.
Střelba i hodiny strávené v učebně
Oba politici si prošli výcvikem na středisku ve Vyškově. „Byl jsem extrémně spokojený s instruktory. Bylo to jejich znalostí, ale především přístupem. Systém školení je nastavený profesionálně. Není to tak, že by na lidi vyvíjeli nátlak, ale spíše se snaží, aby člověk kurzem prošel, opravdu si z něj něco odnesl a měl základní dovednosti vojáka,“ popsal Rychlý.
Mezi ně patří kromě střelby z pistole, útočné pušky a také třeba házení ostrých granátů, píše armáda na svém webu. Účastníci se naučí také práci s mapou či základy taktiky a vojenské organizace. Právě množství času stráveného v učebně může být pro mnohé překvapením.
Čtěte také
„V podstatě celý první týden z šesti člověk stráví v učebně. Probírá se několik oblastí, ať už je to střelecká příprava nebo třeba obrana proti zbraním hromadného ničení,“ popsal Rychlý. Součástí ukončení kurzu je složení i teoretických zkoušek.
Slabá fyzička není překážkou
Samozřejmostí jsou však také fyzické aktivity, které ale podle obou nejsou zásadní překážkou k nedokončení výcviku. „Fyzické nároky se oproti minulým letům lehce snížily, což byla z mého pohledu škoda. Nicméně ty tři týdny (Bernard měl za sebou v době konání rozhovoru pouze půlku výcviku, pozn. red.) mě určitě fyzicky posunuly dál,“ uvedl Bernard.
Čtěte také
„Fyzička určitě hraje nějakou roli, ale není to důvod, kvůli kterému by to člověk měl odkládat. Nemyslím si, že jsou normy nastavené nějak nesplnitelně. Pokud je člověk ve formě nebo začne pár týdnů před kurzem cvičit nebo se občas proběhne, zvládne to,“ míní zase člen Pirátů.
Většinu z fyzických aktivit podle obou zabíralo běhání či chození se závažím. Žádné speciální schopnosti tedy člověk nemusí ovládat. Fyzický zápřah je na výcviku podle Rychlého ten menší problém. „Co je nejnáročnější? Fyzička asi jen z 20 procent. Ze zbylých 80 to byla psychika,“ zhodnotil.
Důsledky obrany vlasti
Bernard popsal, že nástupem na výcvik se u něj zhmotnilo uvědomění, že může v boji padnout. „Hodně to konfrontovala přednáška s vojenským kaplanem, který popisoval, jak je cílem výcviku být schopni bránit svou vlast. Může se tedy stát, že během války někoho zabijete, což je samo o sobě dost nepříjemné, anebo že vy budete zabiti,“ řekl lidovecký politik.
„V tu chvíli to začalo být mnohem reálnější — nastupuji na vojenský výcvik a pokud ho dokončím, stanu se vojákem. A v takovém případě může dojít i na tyto psychicky náročné situace,“ dodal Bernard.
Čtěte také
Na některé lidi také může dopadnout fakt, že stráví šest, případně dvakrát tři týdny odloučení od rodiny, přátel a známého prostředí. „Člověk tam zároveň nemá nic, co by představovalo komfort. Přeci jen je to relativně sterilní, takzvaně zelené prostředí. Člověk přijde do něčeho úplně nového,“ doplnil Rychlý. Oba se nicméně shodují, že rozhodnutí nelitují.
Zemi by se zbraní bránil jen každý čtvrtý
Oba se zároveň k aktivním zálohám přidali v době, kdy služba vlasti se zbraní v ruce není v Česku příliš běžná. Podle výzkumu analytického ústavu STEM by se do obrany země zapojila zhruba polovina populace. Zbraň do ruky by však vzalo pouze 28 procent Čechů, tedy asi 2,3 milionu lidí.
Čtěte také
Zájem o vstup do armády se navíc snižuje. Zatímco v lednu o vstupu do armády uvažovala dvě procenta dotázaných, o půl roku později to bylo pouze jedno procento. Počet lidí, kteří uvažují o vstupu do aktivních záloh, taktéž klesl o jeden procentní bod, ze čtyř na tři.
„Ačkoli je zřejmé, že o službu v armádě v pozici vojáka z povolání nebo službu v aktivní záloze je zájem spíše menší, je zde velká část populace, která by měla zájem o krátkodobé vojenské cvičení, ve kterém by se naučila základy. Celkově jde o 14 procent populace a ve věkové kohortě 18-29 let jde dokonce o 25 procent dotázaných,“ popsal analytik STEM Jiří Táborský.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Rusko vede válku jako v 17. století, řekl Just. Pohání ho strach z osudu Sovětského svazu
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
