Moldavané se bojí ruské invaze. Ministr připustil příšerný stav armády, nemá jediný tank
Někdejší sovětská republika Moldavsko se obává možné ruské agrese a mezitím v zemi probíhají proruské protesty. Ty chtějí odstavit od moci proevropskou vládu i prezidentku Maiu Sanduovou. Moldavci mají navíc dlouhodobý problém se separatisty v Podněstří podporovanými Moskvou. Sami však disponují jen velmi slabou armádu. Vojenští analytici Pavel Havlíček a Jiří Vojáček pro CNN Prima NEWS popsali, jaké jsou kapacity obou stran a zda by se Moldavsko zvládlo ubránit ruské agresi.
Moldavská armáda jednoznačně patří mezi nejslabší v celém regionu. Podle oficiálních údajů tvoří její aktivní personál jen zhruba šest a půl tisíce mužů, kteří jsou doplněni o zhruba dva tisíce branců, kteří se mění v závislosti na plnění vojenské služby. Teoreticky by Moldavsko zvládlo v případě nejvyšší nutnosti mobilizovat až přes milion lidí, nikoliv však vycvičených vojáků.
Ještě hůře je na tom s výzbrojí. Kišiněv nemá k dispozici jediný tank a dokonce ani stíhačky. Před časem totiž téměř všechny své letouny Mig-29 buď rozprodal, nebo přímo sešrotoval. Výjimkou je šestice strojů, které však podle Moldavanů nebyly ve vzduchu od roku 1997 a navíc se je snaží prodat. Zájem loni v březnu měla projevit Ukrajina, a to na náhradní díly, ale tehdy se Moldavsko bálo transakci provést, aby nenaštvalo Rusko. Moldavským vzdušným silám tak zbyly převážně jen vrtulníky.
Čtěte také
Ministr obrany Anatolie Nosatîi v nedávném rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa řekl, že moldavská armáda je v příšerném stavu a až 90 procent vybavení je zastaralých. „Zhruba 90 procent našeho vojenského vybavení je sovětského původu a datuje se k 60. až 80. letům minulého století. Jednoduše nemůžete modernizovat nákladní vůz ZIL-131 nebo protiletecký systém, který byl vyroben v 70. letech,“ popsal.
ČTĚTE TAKÉ: Putine, pomoz, velitelé jsou špatní. Rusové poslali zoufalé video, většina pak padla v boji
Obrovský problém pro Moldavce aktuálně představuje Rusko a jeho válka na Ukrajině. Již v únoru vystoupila prezidentka Maia Sanduová s tím, že existují plány na destabilizaci Moldavska, ovšem místní bezpečnostní složky měly zasáhnout. „Materiály získané od našich ukrajinských partnerů poskytují dobrou dokumentaci míst a logistických aspektů pro organizaci těchto podvratných aktivit. Plán rovněž zahrnuje využití osob ze zahraničí pro násilné akce,“ pronesla na nedávné tiskové konferenci prezidentka. Moskva její slova odmítá.
Rusko však v regionu rozhodně hrozbu představuje. Přímo na oficiálním moldavském území má dokonce vojáky. Kontingent zhruba 1 500 příslušníků ruských ozbrojených sil totiž dlouhodobě pobývá na území Podněstří, tedy regionu, který náleží Moldavsku, ale již přes 30 let jej ovládají místní proruští separatisté. A ti mají na lokální poměry vcelku kvalitní vybavení právě od Moskvy.
Jak jsou na tom Rusové a jejich spojenci?
Vojenský analytik Jiří Vojáček CNN Prima NEWS řekl, že separatisté mohou mít v Podněstří mezi pěti až deseti tisíci vycvičených ozbrojenců. Kdyby se k nim připojili zmiňovaní ruští vojáci v regionu, představovalo by to pro Moldavany mimořádně vážný problém. „To už by Moldavsko samo nezvládlo a musela by se do toho zapojit Ukrajina,“ komentoval to Vojáček. „Poslední, co by Ukrajinci potřebovali, je mít další frontu v zádech,“ doplnil. Podporu Moldavsku v případě napadení přislíbilo i sousední Rumunsko, které je členským státem Severoatlantické aliance (NATO).
Čtěte také
Vojáček poznamenal, že Rusko by do oblasti bylo schopné dopravit klidně na několik tisíc výsadkářů, přestože s Moldavskem nemá hranice. „Rusové se ale nejspíš nebudou o nic pokoušet, protože mají dost svých starostí,“ dodal. Na druhou stranu však takový krok podle něj nelze vyloučit.
Ruský prezident Vladimir Putin by podle jeho mínění totiž mohl úderem v Moldavsku alespoň na chvíli odvrátit zrak ruské veřejnosti od neúspěchů na Ukrajině. „Možná by úspěchem v Podněstří mohl chtít zakrýt blamáž na Ukrajině,“ dodal pro CNN Prima NEWS Vojáček.
Havlíček: Moldavská armáda není v dobrém stavu
Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky pro změnu uvedl, že ačkoliv Rusové mají mít nominálně v Podněstří kolem 1500 vojáků, reálně jich tam může být zhruba jen kolem 800, kteří jsou bojeschopní. Skeptický je i k arsenálu, který Rusové společně se separatisty v Podněstří mají. „Můžeme se samozřejmě bavit o obrovském arzenálu, který zdědili ještě ze sovětských časů. Obrovské zásoby munice, vojenského materiálu. Je to staré, do velké míry nefunkční,“ řekl CNN Prima NEWS vojenský analytik.
Čtěte také
Na druhou stranu zmínil, že separatisté by určitě byli schopní provádět sabotáže, které by Moldavanům mohly opravdu značně uškodit. „Největší bezpečnostní hrozba tak je reálně to, že se někdo zachová stejně jako v muničním skladu ve Vrběticích. A vybouchne vám půlka regionu. Zasáhne to totiž i kritickou infrastrukturu, energetiku. Region bude zdevastovaný na dlouhá desetiletí dopředu,“ připomněl výbuch muničního skladu v Česku z před několika lety, za nímž měli stát ruští agenti GRU. Havlíček navíc připomněl, že Moldavané již takové sabotáže museli řešit.
Souhlasí, že moldavská armáda je na tom špatně, přičemž nedávno obdržela od Evropské unie finance na to, aby zahájila modernizaci. „Kdybych si tedy měl na něco vsadit, lepší situace je zcela určitě uvnitř policie, zčásti i tajných služeb. Armáda však rozhodně v dobrém stavu není,“ komentoval Havlíček.
Přesto má za to, že by Moldavané nejspíš zvládli případný ruský či separatistický úder odrazit. V posledních letech totiž zaznamenali v oblasti bezpečnosti alespoň jistý progres, což podle něj nemůžou separatisté říci. „Na druhé straně barikády senavíc zasekli v 90. letech. Rusové tam sice jsou, ale zejména lidskou kapacitou nemají sílu, kterou by se mohli Moldavanům emancipovaně postavit,“ doplnil pro CNN Prima NEWS Havlíček.
Proruské demonstrace destabilizují zemi
Moldavsko, menší bývalá sovětská republika vklíněná mezi Ukrajinu a Rumunsko, se v posledních týdnech a měsících rozhoduje o dalším směřování země. U moci je proevropská vláda čerstvě pod vedením premiéra Dorina Receana a prezidentky Maiy Sanduové, ta ale je pod neustálým tlakem ze strany opozičních komunistů, socialistů a populistů, kteří sympatizují s Ruskem.
Sanduová a i vládní kabinet čelí sérii protestů, které volají po konci prezidentky, předčasných volbách a především pak po požadavku, aby se Moldavsko nijak nezapojovalo do války na Ukrajině, a to ani náznakem. Jeden z lídrů opozice a bývalý prezident Igor Dodon patří mezi postavy, které v minulosti šly Moskvě jasně na ruku.
Napětí mezi Moskvou a Kišiněvem je přitom v poslední době značně napjaté. Rusko podniklo invazi do sousední Ukrajiny a došlo dokonce k tomu, že ruské rakety dopadly přímo na území Moldavska. Podle moldavského ministerstva vnitra se to stalo již nejméně čtyřikrát.
Čtěte také
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
