Nikdy nepřestaneme škodit. Běloruští partyzáni zasadili Rusům tvrdý úder a chystají další akce
V Bělorusku již téměř tři dekády vládne železnou pěstí prezident Alexandr Lukašenko. Stojí proti němu však celá řada odpůrců, která může škodit jeho režimu i spojencům z Ruska. Od zahájení války na Ukrajině o sobě čím dál častěji dávají vědět partyzáni. Ti po sérii železničních sabotáží nedávno poškodili ruský vojenský letoun včasné výstrahy A-50, který je pro Kreml velice důležitý. Velitel partyzánů tvrdí, že má k dispozici 200 tisíc mužů. Možnosti odbojářů zhodnotil pro CNN Prima NEWS vojenský analytik Jiří Vojáček.
„Nikdy nepřestaneme. Budeme bojovat proti ruskému režimu i Lukašenkovi kvůli vítězství demokracie a nezávislosti naší země,“ řekl lídr partyzánské skupiny ByPol Aljaksandr Azarau pro britský deník Daily Express. Jeho odboj tvoří Bělorusové, kteří se dříve pohybovali v bezpečnostním sektoru, tudíž by měli mít velké zkušenosti se zbraněmi.
Skupina nyní vešla ve známost díky úspěšnému úderu proti ruskému letounu A-50 na vojenském letišti Mačuliščy v běloruském Minsku. Dva drony odbojářů z hnutí Peremoha (Vítězství) se dostaly přímo k letadlu, které vyhodily do povětří. ByPol následně záběry celé akce zveřejnil prostřednictvím sociálních sítí.
Čtěte také
Azarau se dušuje, že disponuje silou 200 tisíc lidí, které řídí z polského exilu. To však není příliš pravděpodobné. „Nedokážu si představit, že by se tak velká skupina lidí obešla bez dohledu úřadu,“ řekl CNN Prima NEWS vojenský analytik Jiří Vojáček. „Je možné, že jich je pár set, více bych ale netvrdil. Je také možné, že mají podporu ve městech a místní je chrání,“ dodal Vojáček.
Dodal, že údery běloruských partyzánů jsou však stále důležité. Rusové totiž v oblasti nadále působí, odpalují odtamtud rakety směrem na Ukrajinu a využívají ji pro zásobování. „Že by tam ale někdo napadal železnice a přepadával kolony jako na začátku války, to už tak významné nebude,“ doplnil expert.
Útok proti ruskému letadlu je velkým úspěchem partyzánů, který může Rusům způsobit velké problémy. Podle zahraničních médií se totiž jedná o stroj potřebný k navádění raket a koordinaci ruského bombardování. Agentura Reuters uvedla, že letadlo dokáže sledovat současně až 60 cílů.
Partyzánskou operaci kvitovala i vůdkyně běloruské opozice v exilu Svjatlana Cichanouská. „Jsem hrdá na všechny Bělorusy, kteří i nadále bojují proti ruské hybridní okupaci Běloruska a válčí za svobodu Ukrajiny. Vaše hrdinné akce ukazují světu, že Bělorusko stojí proti této imperiální agresi,“ napsala Cichanouská na Twitteru.
I am proud of all Belarusians who continue to resist the Russian hybrid occupation of Belarus & fight for the freedom of Ukraine. Your brave actions show the world that Belarus stands against imperial aggression. Glory to our heroes! https://t.co/cechjiHolb
— Sviatlana Tsikhanouskaya (@Tsihanouskaya) February 26, 2023
Partyzáni slibují další akce
Vedení skupiny ByPol rovněž působí v exilu a to včetně Azaraua. Běloruský režim prezidenta Lukašenka mezitím zadržel údajného partyzána, který měl údajně úder na ruský stroj na vojenském letišti na svědomí.
Čtěte také
Opoziční web Zerkalo uvedl, že má jít o krymského rodáka Nikolaje Švece, který nyní čelí podezření „ze spáchání zvláště závažného zločinu“. Partyzáni ovšem popírají, že by k nim patřil. „Tuto osobu neznáme. Nevím, kdo to je,“ řekl pro zmíněný portál Azarau. Podle něj si Švece běloruský režim mohl jen vytipovat. „Možná náhodou šel po ulici a hned je z něj podezřelý,“ komentoval to šéf skupiny ByPol.
Azarau však zároveň slíbil, že od jeho skupiny a dalších partyzánů může svět očekávat „další věci“. Další útoky na železnice to však nejspíš nebudou. Opoziční předák pro Daily Express doplnil, že Rusové již s možnými střety u vlaků počítají a tak s nimi posílají ozbrojený doprovod.
Jak odstavit Lukašenka?
Cílem skupiny ByPol, stejně jako exilové opozice, je odstranění Alexandra Lukašenka od moci. Autoritářský prezident však i nadále s podporou Rusů v zemi pevně drží otěže.
Podle Vojáčka se Lukašenko dokáže v celém konfliktu s Ukrajinou pohybovat překvapivě obratně. Na jedné straně hrozí Ukrajincům, aby uspokojil Putinovo Rusko, které je pro jeho přežití nezbytné, na druhou stranu se nezapojil do útoku na Ukrajinu.
Běloruská ofenziva by podle Vojáčka mohl být pro Lukašenka obrovskou chybou, která by jej mohla stát moc. „Kdyby ho Putin přiměl k tomu, aby vrhnul běloruskou armádu do ‚mlýnku na maso‘, do kterého tu ruskou vrhá Putin, tak by to velmi rychle zhoršilo nálady v Bělorusku. Tak velké ztráty jako Rusové si nemůžou dovolit,“ komentoval vojenský analytik pro CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
