Propojená vlajka Ruska a NATO Zdroj: Profimedia.cz
Jednání se Švédskem a Finskem o jejich vstupu do Severoatlantické aliance (NATO) stále není u konce. Turecko a Maďarsko mají pochyby o rozšíření společenství a snaží se zapojení severských zemí oddalovat. Případná blokace by se však mohla vymstít, ukazuje analýza CNN. Ruský prezident Vladimir Putin by „rozdělený Západ“ mohl využít v propagandě.
Když Švédsko a Finsko loni v květnu oznámily svůj záměr vstoupit do NATO, mnozí to považovali za „šťouchanec“ do Ruska a důkaz posunu v evropském myšlení. Obě země se totiž historicky zavázaly, že se k NATO nepřipojí, invaze na Ukrajinu to ale změnila, informuje web americké stanice CNN.
ČTĚTE TAKÉ: Írán může mít materiál na jadernou bombu příští týden, bojí se USA. Chystá Izrael sabotáž?
Tvrdé ztráty. Rusko již přišlo o více než 200 tisíc vojáků, tvrdí velitel NATO
Ruské síly pravděpodobně brzy Bachmut neobklíčí, informoval americký institut pro studium války (ISW). Podle vrchního velitele NATO v Evropě Christophera Cavoliho ztratilo Rusko od začátku války již přes 200 tisíc vojáků, přišlo také o více než dva tisíce tanků. Po invazi Ruska na Ukrajinu se podle něj musí NATO „přizpůsobit nové realitě“. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navštívil ruské jednotky bojující na Ukrajině a vojákům předal vyznamenání.
Protože rozšíření aliance musí schválit všechny členské země, vstup Švédska a Finska je v ohrožení. Na „požehnání“ se čeká ještě od Turecka, které změnu blokuje. Jednání Ankara pozastavila na začátku letošního roku kvůli svým výhradám vůči postupu švédské vlády v souvislosti s demonstracemi prokurdských sil a protestem aktivisty proti islámu.
Erdogan má téma
Diplomaté NATO, které oslovila redakce CNN, se rozcházejí v názoru na to, zda Turecko před červencovým summitem ustoupí. Ústředním bodem obou názorů jsou letošní turecké volby, které jsou vnímány jako největší politická hrozba, které turecký prezident Recep Tayyip Erdogan za poslední roky čelil.
„Obraz, jež si vytvořil jako silný muž, který dosahuje výsledků pro turecký lid, byl rozbit. V Turecku v současné době panuje mnoho protizápadních a protikurdských nálad. To je pro něj dobré téma, na které může bouchat a dramatický obrat by ho jen oslabil,“ uvádí Gonul Tolová z Blízkovýchodního institutu.
Existují podle ní i další důvody, proč turecká hlava státu nechce naštvat ruského prezidenta Vladimira Putina. „Rusko je pro Turecko ekonomicky záchranným lanem. (…) Bez ruských peněz by Erdogan nebyl schopen zvýšit platy nebo poskytnout finanční podporu studentům. Nyní slibuje masovou obnovu po zemětřesení. Rusko je tedy pro Erdoğana stále atraktivním partnerem,“ připomíná.
Symbolické semknutí
Stejně jako mnoho západních představitelů se i Tolová domnívá, že turecká tvrzení o Švédsku a Finsku poskytují jen dokonalé krytí, aby se v politicky nevhodnou dobu neangažoval v otázce NATO. I když z rozhovorů, které se mají mezi těmito třemi stranami uskutečnit ve čtvrtek, nemusí nic vzejít, hovoří se o tom, kolik politického kapitálu by mohl Erdogan po volbách v případě svého vítězství vynaložit.
„Myslím, že je stále pravděpodobnější, že se Finsko od Švédska odtrhne a bude usilovat o členství samo,“ řekl CNN jeden z diplomatů NATO. Několik představitelů a diplomatů NATO uvedlo, že blokování Turecka představuje nebezpečí, které nahrává kremelskému narativu, že Západ a NATO jsou rozděleny. Úkolem aliance v tomto okamžiku bude dát jasně najevo, že i když Finsko a Švédsko nejsou členy, jsou nyní fakticky v bloku s NATO.
Írán může mít tento týden materiál na jadernou bombu, bojí se USA. Chystá Izrael sabotáž?
Již tento týden může Írán získat dostatečně obohacený uran, který je potřebný k výrobě atomových zbraní, tvrdí americké ministerstvo obrany. Aktivity Teheránu vyvolávají napětí na Blízkém východě. Podle médií se může do věci vložit Izrael, který by dokázal jaderný výzkum Íránu ochromit.
Plány může zhatit i Maďarsko. Premiér Viktor Orbán totiž v nedávném rozhovoru vznesl otázku, „jak může někdo chtít být spojencem ve vojenském systému, když o Maďarsku bezostyšně šíří lži“. Katalin Csehová, maďarská poslankyně Evropského parlamentu, popisuje Orbánovo blokování nabídek Švédska a Finska jako „jednoduše řečeno další laskavost pro Vladimira Putina“.
Je přesvědčena, že Orbán, který je obviňován ze směřování k autokratickému vedení, „investoval více než deset let do kopírování jeho politiky a budování putinovského modelu“ a že jakékoli domnělé vítězství NATO nad Putinem „ohrožuje celý jeho režim“.
Přes všechny Orbánovy průtahy se však všeobecně předpokládá, že pokud se podaří Turecko přesvědčit, Maďarsko upustí od svého odporu vůči vstupu Finska a Švédska do NATO.
Jak píše CNN, ironií osudu je, že jedním z hlavních důvodů, proč Putin napadl Ukrajinu, bylo podle něj zastavení expanze NATO. Skutečnost, že jeho agrese mohla dotlačit historicky nezařazenou zemi do NATO, většina lidí na Západě stále považuje za „vlastní gól“ Kremlu.
Dokud však nebude dosaženo dohody, zůstává budoucnost aliance otázkou. Pokud se země ke společenství vůbec nepřipojí, Kreml toho bude moci využít k propagandistickým účelům. V takovém případě bude narativ o rozděleném Západu nadále argumentem, kterým se mohou odpůrci NATO ohánět.
