Sečeme trávu, vysypáváme koše, staráme se o bezdomovce i o sociálně slabé, sázíme stromky a hlavu máme zabořenou v kanále. Mnoho starostů malých obcí letos v komunálních volbách obhájilo svůj mandát, jejich práce ale často není vidět. Jaké kuriózní úkoly například musí řešit?
Před komunálními volbami Česko zahalily mohutné kampaně velkých politických stran a hnutí. Mnoho jejich předsedů i dalších zástupců pronášelo různá hesla a sliby. Ti opoziční dokonce označili volby do zastupitelstev za „referendum o vládě“, na což ale nakonec skočili i zástupci vládních stran, kteří takovou myšlenku odmítali.
Komunální politika je ale jiná. Na malých obcích, kde žije pár stovek lidí, hesla ani sliby těchto velkých stran voliče nezajímají. „Na politikaření si tu nehrajeme,“ opakovalo před volbami mnoho starostů z malých vsí. Často tam navíc ani velké strany nekandidují. Lidé volí své zástupce podle jmen a jejich práce, každý se tam zná s každým. I podle očekávání tak v zářijových volbách zvítězili na plné čáře nezávislí kandidáti.
Starostové na malých vesnicích mají často úplně jiné starosti a mnohokrát i zastávají práci, kterou si ti „velcí politici“, ale ani obyvatelé, nedovedou představit.
„Co dělám kromě papírů? Sázím stromky, furt mám hlavu zabořenou v kanálech, čistím je, když jsou ucpané, starám se o čistírnu odpadních vod, vybírám tam kaly… Teď bylo sucho, tak jsem byl pořád někde na vodárně a sháněl vodu, občas skočím do traktoru a jedu drtit do lesa klest, kácel jsem stromy napadené kůrovcem,“ popsal pro CNN Prima NEWS nelehkou práci starosty malé jihočeské obce Číměř Radek Kněžínek. Ve vsi žije kolem 700 obyvatel.
„Také odchytávám zatoulané psy, které vozím do útulku, v zimě prohrnuju chodníky, vyvážím kontejnery s bioodpadem nebo likviduju vosí hnízda. Občas dělám i drobné zednické a malířské práce na vsi, když je potřeba. A na srazu seniorů tancuji s důchodkyněmi,“ dodal s úsměvem.
Takovou náplň práce starostů z malých obcí si ale jen málokdo představí. Kněžínek byl letos v komunálních volbách opět zvolen. Uznává, že u něj na vsi se stále něco děje a on musí být k dispozici 24 hodin denně. „Když kluci zaměstnanci nestíhají, skočím do montérek a jdu pomoct,“ shrnul.
Podobně se vyjadřuje i další starosta malé vsi. „Když nemám obecního zaměstnance, vysypávám koše nebo seču trávu například na hřbitově, na dětském hřišti nebo v mateřské školce,“ uvedl Vladimír Šaman, starosta Horní Pěny, jihočeské vesnice nedaleko Jindřichova Hradce.
To stejné líčí i Pavel Svoboda, starosta obce Lipová v Ústeckém kraji. „Máme několik lidí na veřejně prospěšné práce, ale děje se to, že s místostarostou vlezeme na traktůrek a jdeme sekat, stavíme stany, rekonstruujeme hřbitov a museli jsme vykácet 200 vzrostlých tújí, které se lámaly, kořenový systém vyvracel náhrobky a podobně. A teď tam jezdíme se strojem na pařezy a čistíme to tam,“ řekl.
„V zimě se snažíme pomoct seniorům, kteří tu nemají děti. Obcházíme je a ptáme se, jestli nechtějí nanosit dřevo nebo uhlí. Když se na nás obrátí, svezeme i trávu,“ popsal. „Občas někdo přijede na jednání a ptá se, kde máte starostu. Tak ukazují, že támhle, ten pán v montérkách. Ale to je na obcích běžné. Občas ve výkopu, občas na hřbitově… Je to zajímavé,“ bere Svoboda svou práci s nadhledem.
Občané po něm prý chtěli, aby i odchytával kočky. Takovou práci ale odmítl. „Najde se někde pes – starosto konej. Nejde elektřina – a volají starostovi. Na malých vesnicích si myslí, že starosta zařídí všechno, ale tak to není, i když se snažíme,“ vysvětlil Svoboda.
Péče o bezdomovce i sousedské spory
Starostové ale často mají i kurióznější úkoly. „V obci máme i jednoho bezdomovce, který bydlí u lesa v takové provizorní chatce, kterou si sám postavil. I jeho máme na starost. Sociálka mu dá peníze, ale my se staráme, aby vůbec přežil. Například mu zaplatí palivo do kamen, ale my mu ho musíme obstarat. Dokonce ho občas vozíme i k doktorovi,“ popsal pro CNN Prima NEWS starosta Horní Pěny Šaman.
V obci žije i člověk zbavený svéprávnosti, o kterého se také musí postarat, když to nedělá rodina. Místostarosta ho má v opatrovnictví. „Vozíme ho po úřadech, po doktorech, po léčebnách a podobně. Na obci má zvláštní účet, kam mu chodí peníze, něco mu tam spoříme a také se z toho platí jeho léčebné výdaje. O to všechno se staráme,“ vysvětlil starosta vesnice, která má kolem 600 obyvatel.
Zavzpomínal ale i na telefonáty, které často překvapí i jeho samotného. „Jednou jsme měli sraženého psa na silnici a volali mi policajti, abych ho zlikvidoval. Je to v našem katastru, takže se obec musela postarat. Když nám dovezli do lesa gauč nebo někde někdo vysype bordel, taky to volají mně jako starostovi, ať si to jedu uklidit,“ uvedl Šaman pobaveně.
Často ale starostové řeší i sousedské spory. „Když se nemohou shodnout, volají mně jako starostovi, abych to rozseknul. Často nevím, co na to říct,“ popsal běžné problémy starosta Horní Pěny.
Podobně mluví i další. „Když jsem byl v kostele na mši, jeden občan mě zastavil, že sousedovi někdo krade jablka. Tak jsem mu řekl, ať zavolá policii,“ přidal se Antonín Okénka z Nové Lhoty na Moravě. Ten po letošních komunálních volbách začíná už páté volební období.
Takové věci berou starostové malých obcí jako denní chléb. Shodují se, že aby vykonávali svou práci dobře a věnovali jí tolik času, kolik potřebuje, musí mít svou vesnici opravdu rádi. Práce je ale často baví. „Jsme tu pro všechno, jsme taková služba veřejnosti,“ je smířený Okénka.
I když v některých vsích kandidovalo v komunálních volbách mnoho lidí, někde stěží složili alespoň potřebný počet pro ustanovení zastupitelstva. V Česku se ale tradičně najdou i obce, kde se volby neuskutečnily, protože se nepřihlásil dostatek kandidátů. Letos bylo takových jedenáct. Péče o obec se tak ujal správce jmenovaný ministrem vnitra a dodatečné volby by se měly konat v lednu.
