Ilustrační foto Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Mozky amerických nezletilých kvůli covidu předčasně zestárly nejméně o tři roky, píše list The Washington Post s odvoláním na studii vědců ze Stanfordovy univerzity. Na vině je podle nich stres spojený s lockdowny během pandemie. Vykazují údajně podobné změny jako mozky dětí, které byly vystaveny chronickému stresu či nepřízni osudu.
Studie zveřejněná odborným časopisem Biological Psychiatry: Global Open Science je podle jejího hlavního autora Iana Gotliba první, která srovnávala snímky mozků teenagerů z doby před začátkem pandemie a po ní. Přitom odhalila výrazné rozdíly, tvrdí profesor psychologie na Stanfordově univerzitě.
Vědci podle Gotliba věděli, že u náctiletých je vyšší míra deprese, úzkosti a strachu než před pandemií, ale nevěděli, jak to ovlivnilo jejich mozky. „Domnívali jsme se, že tam mohou být podobné dopady jako u rané nepřízně osudu, jen jsme si neuvědomovali, jak velké budou,“ uvedl Gotlib.
Porovnáním snímků z magnetické rezonance skupiny 128 dětí, z nichž polovina byla pořízena před prvním rokem pandemie a polovina na jeho konci, vědci zjistili, že došlo k růstu hipokampu a amygdaly, tedy částí mozku, které řídí přístup k některým vzpomínkám a pomáhají regulovat stres, strach a další emoce. Vypozorovali také ztenčení tkání v mozkové kůře. Gotlib uvedl, že k těmto změnám dochází během normálního vývoje dospívajících, avšak pandemie proces zřejmě urychlila.
Může se zvýšit riziko cukrovky i rakoviny
Předčasné stárnutí dětského mozku bylo před pandemií vypozorováno u dětí vystavených chronickému stresu, traumatům, zneužívání či zanedbávání. Tyto nepříznivé zkušenosti z dětství nejenže činí lidi náchylnějšími k depresím, úzkostem, závislostem a dalším duševním chorobám, ale mohou zvyšovat riziko rakoviny, cukrovky, srdečních onemocnění a dalších zdravotních problémů.
Předpandemické snímky mozků dospívajících pocházejí z dlouhodobé studie, kterou Gotlibův tým zahájil před osmi lety a jejímž původním cílem bylo lépe pochopit rozdíly v míře depresí mezi dospívajícími chlapci a dívkami.
Výzkumníci do studie zapojili 220 dětí ve věku od 9 do 13 let s plánem každé dva roky provádět vyšetření mozku magnetickou rezonancí. Když pořizovali třetí sérii snímků, pandemie výzkum na Stanfordově univerzitě zastavila, takže nemohli shromažďovat další data od března 2020 do konce téhož roku. Když vědci diskutovali o tom, jak toto přerušení vysvětlit, dospěli k závěru, že jde o příležitost, jak zjistit něco jiného, tedy jak mohla pandemie ovlivnit strukturu mozku dětí a jejich duševní zdraví.
Spojovali páry dětí stejného věku a pohlaví a vytvořili podskupiny, v nichž byly děti v podobném stadiu puberty, z podobných socioekonomických podmínek a s podobnou mírou stresu v dětství. „To nám umožnilo srovnávat 16leté před pandemií s jinými 16letými zkoumanými po pandemii,“ popsal Gotlib.
Zjištění se podle něj shodovala se závěry jiných výzkumníků, kteří studovali dopad pandemie na duševní zdraví dospívajících. „Zhoršení duševního zdraví je u dospívajících doprovázeno fyzickými změnami v mozku, pravděpodobně kvůli stresu z pandemie,“ řekl. Zatím podle něj není jasné, zda budou změny v mozku mít na tyto děti dopad v pozdějším životě. Výzkumníci plánují pomocí magnetické rezonance zkoumat tytéž děti i v budoucnu, aby mohli sledovat jejich vývoj.
Podle Gotliba je totiž možné, že vypozorované změny mohou být jen okamžitou reakcí na stres a postupem času se znormalizují.
