Mít otce u porodu je samozřejmost, shodují se matka sedmi dětí Sovová a porodník Calda

Domácí porody vzbuzují kontroverzi. Ale stále více matek po nich touží, dokonce si je prosazují. Odpůrci domácích porodů ale upozorňují na rizika, se kterými jsou spojené. „Chápu pocity žen, ale domácí porod není šťastná volba,“ myslí si Calda. V nemocnicích mají podle něj mnohem větší podporu, a to zejména při komplikacích. „Je třeba myslet na rizika, která podstupuje žena, ale také i dítě,“ varuje Calda.

Sovová oponuje tím, že podle výzkumů z vyspělých zemí jsou rizika u domácích porodů srovnatelná. „Sama jsem zažila dva porody v nemocnicích, ale nevnímala jsem žádnou podporu, která by souvisela s bezpečím a zdravím mého dítěte,“ tvrdí Sovová. Z obav z rutiny v nemocnicích se při dalších porodech rozhodla pro domácí variantu. „Za posledních třicet let se sice zdravotnictví zlepšilo, ale je stále dost zastaralé,“ myslí si Sovová.

Nemocnice stále mají „trhliny“

Dítě a matka by měly být neoddělitelnou jednotkou. „Jsou nemocnice, které se chlubí, že těsně po porodu má matka dítě u sebe až 24 hodin. I tam jsou ale trhliny,“ upozorňuje Sovová. Právě napojení matky a dítěte je v tomto období nejdůležitější. „Musíme ale myslet na to, že je vše o penězích,“ říká Calda.

Porod doma není v Česku zakázaný. „Právo rozhodnout, jak a kde přivede dítě na svět, žena samozřejmě má a doufám, že to tak i zůstane,“ říká Sovová. V době pandemie byla ale volba dočasně omezená. „Je důležité rodičku podpořit v rozhodnutí. Jakékoli omezení může mít vliv na její psychiku,“ míní Sovová. Gynekolog Calda ale podotýká, že to byl mimořádný stav, kdy bylo a stále ještě je snahou omezit kontakty mezi zdravotníky a pacienty či rodičkami. „Není to jen o otcích. Byl to kritický stav,“ říká Calda. Shoduje se ale, že možnost mít otce u porodu je samozřejmost.