Může se zopakovat plynová krize z roku 2009, varují experti. Zdroj: Profimedia.cz
Dodávky ruského plynu do Evropy plynovodem Jamal se během uplynulého víkendu téměř zastavily. Proudila jím jen asi pouhá desetina obvyklého objemu. Plynové zásobníky v Evropské unii jsou navíc zaplněny jen z necelých dvou třetin. Výrazně pod dlouhodobým průměrem na začátku zimy. Může se tak klidně zopakovat plynová krize, které Evropská unie čelila na začátku roku 2009.
V sobotu i v neděli došlo k dramatickému propadu dodávek ruského zemního plynu prostřednictvím plynovodu Jamal, kterým touto surovinou zásobuje Evropskou unii. Vyplývá to z údajů německého operátora Gascade, na něž odkazuje agentura Reuters. Zvyšuje se tak tlak na evropský trh se zemním plynem, který je napjatý prakticky od léta.
A dochází také k dalšímu nárůstu ceny plynu, která se jen během uplynulého roku na burze zvýšila téměř sedmkrát. „Ve čtvrtek a v pátek minulý týden proto cena plynu v Evropské unii uzavřela na nejvyšších úrovních v historii, v obou případech přesahujících 135 eur za megawatthodinu. Před pandemií se přitom tato cena dlouhá léta běžně pohybovala kolem 20 eur za megawatthodinu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Podprůměrně naplněné evropské zásobníky
Podle agentury Reuters není jasné, proč k rapidnímu poklesu dodávek plynu z Ruska došlo. Na jednom z měřicích bodů plynovodu Jamal na německo-polské hranici byl v neděli v poledne zaznamenán „průtok“ plynu v objemu 370 tisíc kilowatthodin za hodinu. Předtím tudy proudily 4 miliony kilowatthodin za hodinu. Už v sobotu se proud snížil na 1,2 milionu kilowatthodin z obvyklých 9 až 12 milionů kilowatthodin za hodinu.
„Působí to, jako by si Rusko chtělo vynutit co nejdřívější povolení ke zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, který vede z Ruska přímo do Německa pod hladinou Baltského moře. Jenže i kdyby to tak bylo, Rusko to nikdy nepřizná,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické. A má pravdu. Kreml již souvislost vyloučil, stejně jako ruský těžařský gigant Gazprom.
Napětí kolem dodávek ruského plynu zastihlo Evropskou unii do jisté míry v nedbalkách. Evropské plynové zásobníky jsou totiž v současné době naplněny asi ze 64 procent, což je výrazně pod dlouhodobým průměrem odpovídajícím této roční době. Ten totiž činil téměř 80 procent, loni byla zaplněnost dokonce lehce nadprůměrná.
Rusko přichází o peníze
Může se tedy zopakovat plynová krize, které Evropská unie čelila na začátku roku 2009? Tehdy totiž na několik dní došlo k úplnému zastavení dodávek plynu, který do Evropy proudil přes Ukrajinu. „Nelze vyloučit, že se Rusko bude snažit energetické zranitelnosti EU využít. A dost možná tak již činí, pročež právě dochází ke zmíněnému de facto zastavení dodávek plynu plynovodem Jamal,“ uvedl Lukáš Kovanda. Podle něho také nelze přehlédnout hromadící se ruská vojska na hranicích s Ukrajinou.
Plynovod Jamal navíc vede přes Bělorusko a Minsk před časem pohrozil, že jako odvetu za dodatečné sankce ze strany EU vůči Lukašenkovu režimu může dodávky plynu do Unie přerušit. Právě v tomto je současná situace odlišná od té z ledna 2009. Důvodem tehdejšího přerušení dodávek bylo podezření Kremlu, že Ukrajina neoprávněně plyn odebírá. 1. ledna totiž vypršel mezi oběma zeměmi kontrakt a ony nebyly schopné nalézt shodu na novém. Situace se nakonec vyřešila i za přispění českého předsednictví Evropské radě, respektive tehdejšího premiéra Mirka Topolánka.
„Evropská unie má v rukou jediný trumf. A sice, že i na ní je Rusko svým způsobem závislé. Rusko nemá zájem plyn Evropě zadržovat, přichází tím totiž o nezanedbatelné příjmy. Nevýhodou ale je, že Evropa asi případnou odstávku nebude schopna lehce nahradit z jiných zdrojů,“ poznamenala Veronika Hedija. Kam situace může zajít a jak vysoko může cena plynu vystoupat, si odhadnout netroufá. „Jediná poctivá odpověď je ‚nevím‘,“ uzavřela.
