Můj obličej prošel rukama plastického chirurga, přiznal ve své knize Karel Gott
Několikanásobnému českému slavíkovi Karlu Gottovi, od jehož smrti uplynou dva roky, vždy velmi záleželo na tom, aby na veřejnosti dobře vypadal. O svůj vzhled velmi pečoval. Jak prozradil ve své knize Má cesta za štěstím, plastickou operaci ovšem podstoupil pouze jednou v životě. A to za dosti dramatických okolností.
Karel Gott o sobě rád tvrdil, že je ze staré školy, proto měl k plastikám a umělým vylepšováním spíše odtažitý vztah. A nebýt události, která málem skončila tragicky, nikdy by žádný takový zákrok dobrovolně nepodstoupil.
Čtěte také
Psal se rok 1966, bylo mu sedmadvacet let a jeho kamarád, zpěvák Milan Chladil, mu nabídl, že ho proveze ve svém americkém vojenském džípu, který si právě zakoupil. „Milan si v něm připadal jako pravý americký voják. Čistá frajeřina! Zjevně se mi rozhodl předvést, jak ten jeho bourák jezdí, takže na náměstí Jiřího z Poděbrad pořádně sešlápl plyn. Razantně mě to přimáčklo do sedadla a jenom jsem stačil vyjeknout: ‚Co blbneš, Milane?‘ Oběma nám došlo, že zatáčku, do které jsme se právě vřítili s nohou na plynu, nemůže vybrat. Ze všech sil ještě prudce šlápl na brzdy, ty ale jen zakvílely. Nebylo to nic platné, vůz se v prudkém nárazu s ohlušující ránou zastavil o strom a následoval zvuk tříštícího se skla,“ zavzpomínal Gott ve své knize na hrůzostrašný zážitek.
Zatímco Chladil vyvázl z nehody bez jediného škrábance, on byl na tom daleko hůře. „Uvědomoval jsem si, že to byla moje hlava, která prorazila přední sklo. Vzápětí se rozhostilo ticho a já vnímal, jak se mi po obličeji rozlévá horkost. Hlavu jsem měl v jednom ohni, v ústech a na rtech jsem cítil železnou pachuť,“ popsal zpěvák.
Ve tváři najednou pocítil silné brnění. „Sahám si tedy na tvář a hmatem zjišťuji, že se mi do hlavy, od spánku až po nos, zasekla část tabule čelního skla. Chytím okraj velkého střepu a snažím se ho vyndat. Táhnu, potahuji, cloumám – proboha, nejde to! Jsem v hlubokém šoku a celý se klepu jako ratlík. Vnímám Milanův hlas, jak na mě křičí, abych to nedělal, že vykrvácím,“ vybavil si Gott.
Rozhodovaly minuty. Mohl vykrvácet a zemřít
Jejich kamarád, textař Jiří Štaidl, který jel hned za nimi, ho okamžitě naložil do svého vozu a odvezl do nemocnice. „Během jízdy ze mě teče krve jako z vola. Není do čeho se utírat, takže to podle hrozivě zakrvácené košile a saka vypadá, že mám snad kromě řezných ran v obličeji i otevřený hrudník či dutinu břišní. Stále přidržuji do nosu a tváře zapíchnutý velký kus skla,“ přiblížil zpěvák.
Čtěte také
Když dorazili na místo, nebyl schopný jediného slova. Sedl si na lavici urgentního příjmu chirurgického oddělení a čekal, až se ho ujme zdravotní personál. „Jako v mlze jsem viděl další pacienty v čekárně, kteří ode mě odvraceli hlavu. Následně mě odvedli na operační sál, položili na stůl, lehce mě omámili a obličej umrtvili injekcí. Potom velice opatrně vyhlášený chirurg, primář Sedláček, vytáhl střep z mé tváře a s největší pečlivostí začal sešívat. Nešlo o žádnou maličkost, ale velkou a hlubokou řeznou ránu,“ svěřil se Karel Gott.
Operace trvala něco přes dvě hodiny. Když se probral, od primáře se dozvěděl, že pokud by přijel o deset minut později, nebylo by mu už pomoci a zemřel by. „Jak mi sdělil, bojoval nejen o záchranu mého nosu, ale i života. Nos prý krvácí nejvíc a nejrychleji. ‚Ten váš už byl tak fialový, že začínal černat,‘ vysvětlil mi primář Sedláček. ‚Jakmile černá, už tam jednoduše není krev. Nejdřív by vám odumřel nos a pak byste vykrvácel. Profesor mi sešil nejen nos, ale vlastně celou tvář, včetně spánku. Odnesl jsem si z té nesmyslné bouračky jizvu až po vlasy. S děsem v očích jsem ji poprvé spatřil teprve o týden později, kdy mi sundali obvaz z obličeje,“ vylíčil zpěvák. To prý byla jeho první a zároveň poslední plastika v životě.
Čtěte také
David v rámci CNN Prima NEWS píše především o dění na domácí scéně. (david.lastovka@iprima.cz)
