Před 68 lety zemřel Josif Stalin. Po smrti jednoho z nejsurovějších diktátorů všech dob se uskutečnil mocenský boj o jeho pomyslné křeslo. Výsledek zápasu o post generálního tajemníka SSSR výrazně ovlivnil ideologii celého tehdejšího východního bloku. Vedl například ke změně politických poměrů v Československu i k odpálení obrovského sousoší na Letné.
Událost z 5. března roku 1953 měla velký vliv na geopolitický vývoj celého světa. Zemřel totiž generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Josif Stalin. Vítěz druhé světové války, ale také masový vrah podlehl dlouhodobým zdravotním problémům.
Proč Prahu neosvobodili Američané? Demarkační linie určila osud Československa
Poslední dny druhé světové války již ukázaly, že studená válka mezi mocnostmi už začala. Doplatilo na to Československo.
Do bezvědomí upadl o necelý týden předtím. Od té chvíle se rozpoutal mocenský boj o jeho místo. To nakonec získal Nikita Chruščov, který se tak stal nejmocnějším mužem východního socialistického bloku. Svou moc definitivně upevnil až v roce 1955, když se mu povedlo politicky odstavit svého hlavního konkurenta Georgije Malenkova.
O rok později přednesl na 20. sjezdu sovětských bolševiků šokující projev, kterým odsoudil Stalinův kult osobnosti, a navíc svého předchůdce označil za zločince. Celý východní blok Stalina do té doby oslavoval jako hrdinu a přemožitele Adolfa Hitlera.
Představitelé sovětských satelitů, jejichž vnitrostátní politika podléhala především rozkazům z Moskvy, se tak museli se situací vypořádat. Československé komunisty tehdy muselo mrzet, že neviděli „za roh“. Rok před odsouzením kultu totiž postavili na počest největšího evropského masového vraha všech dob obrovský pomník na pražské Letné.
Sousoší vydrželo necelých sedm let
Místo, kde dnes stojí pohyblivý metronom lépe známý jako kyvadlo, v té době „zdobila“ gigantické stavba – řada za sebou stojících postav v čele se Stalinem. Šlo o největší skupinové sousoší v Evropě. Po projevu Chruščova však bylo jasné, že svou stavbou Československo Moskvě příliš velkou radost nedělá, a tak bylo jen otázkou času, kdy Stalin na Letné zmizí z povrchu zemského. Technici nakonec pomník odpálili v roce 1962.
I přes mnoho spekulací smrt Stalina neukončila studenou válku a ani totalitu ve východních evropských zemích. Kult tehdejšího diktátora Rusové odsoudili, ale o většině historických faktů přesto dál nemluvili. Například o tom, že byl Sovětský svaz do roku 1941 faktickým spojencem Hitlera, se v Rusku prakticky mlčí dodnes.
