Pro celé Čechy a západní polovinu Slezska a Moravy od úterního večera platí výstrahy a varování přes silnými bouřemi. Na české území se ženou z jihozápadu a mohly by s sebou přinést i silné krupobití či nárazy větru. Podle meteoroložky Jany Hujslové však lidé na barvu výstrah nekladou dostatečný důraz. „Z předpovědí si odnesou jen varování před bouřkou a nebezpečnost jevu se vytrácí,“ sdělila v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
Po čtvrtečním úřadování ničivé bouře s tornádem mají lidé z podobných scénářů strach. Jejich obavám přispívá i varování a výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před silnými bouřemi. „Úterní výstrahu jsme pouze upřesnili, platná je již od pondělí. Přijdou silné bouře, výstrahu jsme rozšířili pro celé Čechy a západní polovinu Moravy a Slezska,“ upřesnila Hujslová.
Pro postiženou část jižní Moravy výstraha platí taktéž, je však žlutá, jedná se tedy o nízký stupeň nebezpečí. „Silné bouře se vyloučit nedají, ale riziko, že budou doprovázeny nebezpečnými jevy, je na tomto území nejnižší. Proto je zde žlutá barva,“ vysvětlila meteoroložka. Pro zbytek Česka platí oranžová, která značí střední riziko nebezpečí. „U výstrah je důležitá jejich barva, která značí stupeň nebezpečí. Funguje to jako semafor,“ uvedla.
Lidé barvu výstrahy neřeší
Pokud je na daném území zelená barva, nic se neočekává. Žlutá značí obvyklé jevy, které však případně mohou způsobit škody. Oranžová pak varuje před vysokým stupněm nebezpečí. „Nevydává se často a vzniklé jevy mohou způsobit materiální škody, případně ohrožovat lidské životy,“ upřesnila Hujslová. Poslední barvou výstrahy je červená. „Tento stav nebezpečí je opravdu výjimečný, vydává se jen párkrát do roka a může mít katastrofální důsledky,“ dodala.
Podle meteoroložky však lidé na barvu výstrahy nekladou žádný důraz. „Z předpovědí v médiích si lidé odnesou, že se varuje před bouřkou, a nebezpečnost jevu se vytrácí,“ upřesnila Hujslová a doplnila, že předpověď nikdy nemůže být stoprocentní. „Záleží také na typu jevu. Plošné teploty či vítr se nám předpovídají s větší úspěšností. U bouřek je to problematické, jde o lokální jevy,“ vysvětlila.
V jedné vesnici tak mohou být strhané střechy a o kus dál se nestane nic. Kvůli tomu může mít podle meteoroložky člověk pocit, že varování bylo zbytečné. „Vydávání výstrahy na jevy s extrémním stupněm nebezpečí je nutné zvážit. Pokud bychom je vydávali i v případě, že s něčím počítáme na pět procent, bude jich hodně. Většina předpovědí se pak nesplní a lidé nám nebudou vůbec věřit,“ zdůvodnila, proč ČHMÚ publikuje málo červených výstrah. Dělá to až v momentě, kdy je pravděpodobnost jevu vyšší než 50 procent.
Pokud se čeká bouřka, neplánujte výlet do hor
V momentě, kdy meteorologové vydají výstrahu, je vhodné, aby si člověk zkontroloval přes aplikace své území. „Bouřky jsou nebezpečné už z podstaty. Jsou doprovázeny blesky, které mohou člověka zabít. Když už před nimi varujeme s vyšším stupněm nebezpečí, počítáme s rizikem škod,“ sdělila Hujslová. Lidé by proto měli sledovat předpověď počasí, případně radarové snímky, a přizpůsobit tomu program. „Při hrozících bouřkách rozhodně neplánujte cestu do hor,“ pokračovala.
Ať už se jedná o bouřku běžnou, nebo silnou, je podle meteorologů optimální, aby byli lidé uvnitř budovy s hromosvodem. „Pokud to nejde a zastihne vás venku, jste relativně v bezpečí i v autě. Neotvírejte však okna ani dveře,“ zdůraznila. Pokud ani to není možné a bouře vás zastihne v přírodě, nemáte se schovávat pod osamocené stromy. „Neměli byste být ani na kraji lesa, ideální je jít do jeho hustější části. Nebezpečné jsou holé pláně, kde je člověk jediným bodem, který z krajiny vystupuje,“ apelovala.
Pokud se však na takové mýtině ocitnete, sedněte si do podřepu a dejte nohy k sobě. „Nemějte kolem sebe žádné kovové předměty: kola nebo deštníky. Z těchto důvodů se při bouřce nedoporučuje ani hrát golf,“ doplnila Hujslová s tím, že pokud jsou lidé uvnitř budov, mají se vzdálit od oken.
Možnost, že by se objevilo další tornádo, nelze podle meteoroložky vyloučit. „V Česku ani ve světě jej neumíme dopředu předpovědět, nikdy se nedá vyloučit, že by se mohlo vyskytnout. V Česku je však velmi vzácné, ročně mluvíme o jednotkách případů,“ pokračovala s tím, že meteorologové mohou pouze pár dní dopředu zjistit, zda vzniknou podmínky pro tvorbu silné bouře. „Z nich však mohou vznikat supercely, tedy extra silné bouřky, a z nich tornáda. U nás každoročně evidujeme desítky supercel, ale jen u jedné se objeví tornádo. To na jihu Moravy bylo ojedinělé,“ zdůraznila Hujslová.
Češi by se proto neměli obávat, že se tornáda stanou běžnou záležitostí. „Nejsou zde takové podmínky jako například v USA. Stále jde u nás o mimořádný jev a snad jím i zůstane,“ dodala meteoroložka.
![Na Česko se opět ženou silné bouře, mohou se podobat těm, které zasáhly jižní Moravu.]()
Na Česko se opět ženou silné bouře, mohou se podobat těm, které zasáhly jižní Moravu.
Zdroj: CNN Prima NEWS
![Na Česko se opět ženou silné bouře, mohou se podobat těm, které zasáhly jižní Moravu.]()
Na Česko se opět ženou silné bouře, mohou se podobat těm, které zasáhly jižní Moravu.
Zdroj: CNN Prima NEWS
