Jak se žije Afgháncům pod vládou Tálibánu?
Na první jednání nové afghánské vlády z řad Tálibánu se západními státy dorazil do norského Osla také Anas Hakkání, člen sítě Hakkání. Tu demokratické státy považují za teroristickou.
Jeho přílet na sever Evropy vyvolal velký rozruch a také obavy. I proto, že jeho bratr Sirudžuddín Hakkánní, současný afghánský ministr vnitra, je stále na seznamu nejhledanějších teroristů a americká FBI vypsala za jeho dopadení odměnu 10 milionů dolarů, v přepočtu přes 210 milionů korun.
OSN: Tálibán bez soudu popravil desítky lidí. Těla pak vystavoval na veřejnosti
Afghánské hnutí Tálibán od svého srpnového nástupu k moci zabilo při mimosoudních popravách nejméně 72 příslušníků bývalých afghánských bezpečnostních sil a dalších lidí spojených s bývalou afghánskou vládou. Podle agentury AFP to uvedla zástupkyně vysoké komisařky OSN pro lidská práva Nada Našífová.
Patnáct zástupců radikálního hnutí Tálibán, který se vrátil k moci po dvaceti letech, přiletělo v neděli do Osla na pozvání norské ministryně zahraničí Anniken Huitfeldtové.
Snímky zahraničních agentur a reportéři nejčtenějšího německého deníku Bild odhalili, že v soukromém letadle Dassault Falcon 7X finské charterové společnosti Jetflite se kromě ministra zahraničí Amira Čana Muttakuiho nacházel právě také sedmadvacetiletý Anas Hakkání.
Síť Hakkání, kterou založil jeho otec Džalaluddin, jenž bojoval jak proti sovětské okupaci na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století, tak proti přítomnosti Američanů v zemi po útocích z 11. září 2001, stojí za stovkami útoků.
Její členové zaútočili v listopadu 2016 také na německý konzulát v Mazáre Šarífu, při kterém šest osob zemřelo a 128 bylo zraněno, z toho 38 dětí. Síť rovněž provedla útok na diplomatickou čtvrť v Kábulu v květnu 2017, kde zahynulo více 50 lidí, raněných bylo přes 320.
Muž z Osla byl ve vojenském vězení
Sám Anas Hakkání byl v Afghánistánu dvakrát odsouzen k trestu smrti. V roce 2014 ho v jeho dvaceti letech zatkli v Bahrajnu, následně ho spojenci umístili do vojenského vězení v Bagramu, kde strávil čtyři roky. Na svobodu se dostal po výměně vězňů.
Deník Bild si všímá také toho, že v Oslu je i nejvyšší německý vyjednavač Jasper Wieck, který několik měsíců vede tajná jednání s Tálibánem v Kataru.
To v Berlíně vyvolává nelibost. Jednak kvůli změně vládnoucích stran v sousední zemi a také proto, že nová ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) představila v prosinci 2021 „jménem“ spolkové vlády strategii pro Afghánistán. Tu však podle Bildu nekoordinovala ani s kancléřstvím Olafa Scholze (SPD), ani s dalšími koaličními partnery z FDP.