Jan byl 44 dní na přístrojích, znovu se učil i mluvit. Jaký je život po těžkém covidu?

V nemocnici strávil 81 dní, více než polovinu z nich napojený na přístroje zajišťující mimotělní okysličování krve. Jan Palla prodělal těžký koronavirus loni v listopadu. Léčba byla náročná a trvala přes deset měsíců. Návrat do běžného života byl podle něj velmi náročný.

Jan Palla byl do nemocnice v Třinci převezen z Vyškova na Moravě, protože tamní nemocnice neměla dostatek přístrojů ECMO, které se používají na zajištění mimotělního okysličení krve. „Pamatuji si, že k nám přijel po dvouhodinové cestě v kritickém stavu s těžkou poruchou okysličení krve,“ uvedl vedoucí lékař ECMO programu Radim Špaček pro web Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí.

Napojen na mimotělní okysličení krve byl hned po přijetí. Podle Špačka by bez toho pravděpodobně nepřežil. „V průběhu hospitalizace jsme dále byli nuceni průběžně bojovat s opakovanou infekcí různých orgánů,“ popsal lékař s tím, že boj byl naštěstí úspěšný. Z přístrojů byl pacient odpojen po 44 dnech.

Když byl Jan Palla propuštěn domů, začalo pro něj dlouhé uzdravování. Vrátit se zpět do běžného života mu trvalo více než deset měsíců. A zdravotních potíží se ještě úplně nezbavil. „Celý můj uzdravovací proces byl velmi pozvolný. Nejdříve jsem byl zavřený pořád doma, až v létě, kdy se uvolnila epidemiologická situace, jsem začal chodit i mezi lidi,“ popsal Palla. Po deseti měsících se dokázal vrátit i zpět do práce.

Znovu se učil mluvit

Všemu ale předcházela zdlouhavá a náročná léčba. Jeho svalstvo bylo zpočátku ochablé, takže se musel znovu učit mluvit, jíst a stát na nohou. „Rehabilitoval jsem převážně doma, potřeboval jsem posílit pohybový aparát. Snažil jsem se trénovat i poškozené plíce. Trénoval jsem i mluvení, protože mi všechno ochablo,“ uvedl Palla s tím, že léčbu v lázních vynechal, protože se bál opětovného nakažení. Vše prý zvládal díky podpoře rodiny.

„Návrat pana Pally do běžného života byl pro nás extrémně pozitivní informací. Dodnes nás zásobuje fotkami jak z pracovních, tak mimopracovních, a především sportovních aktivit, což nás motivuje a dává naší práci jistě smysl,“ přiznal Špaček. Podle něj může lidský život ovlivnit náhoda. „Kdyby kolegové z Vyškova zavolali o pár dní později, mohlo se stát, že by už volný ECMO přístroj nebyl ani u nás,“ dodal lékař.

Chvíle strachu si prožila také rodina. „Tatínek s námi nebyl na Vánoce, dokonce ‚prospal‘ i své lednové narozeniny. Den poté ho odpojili od ECMA a začal jeho nový život, jak říká taťka, od té doby bude slavit narozeniny dva dny po sobě,“ vylíčila dcera Veronika.

Za záchranu života je Jan Palla lékařům třinecké nemocnice velmi vděčný. „Všechno zlé je snad už za námi. A moc mě těší, že si mohu opět užívat života. ECMO tým mi zachránil život a opět jim všem ze srdce děkuji,“ dodal Palla.