360°, Petr Arenberger, Josef Škola - 24.2. v 20:14
Kvůli soustředění zdravotní péče na covidové pacienty bude umírat více lidí na rakovinu, sdělil v pořadu 360° Pavlíny Wolfové primář Kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Josef Škola. Lékaři na ně zkrátka nemají kapacity, což v pořadu na CNN Prima NEWS potvrdil i ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a rovněž lékař Petr Arenberger. Pacienty, kteří už nepotřebují podporu dýchání, pouštějí domů, aby mohli přijmout další.
„Lidé se většinou nenechávají operovat z potěšení, ale z důvodu, který je ohrožuje na životě. Nádor tlustého střeva chcete odoperovat – a čím dříve, tím lépe. A to odkládáme. Výsledky onkologické léčby nebudou takové jako před covidem. Nemáme kapacity, na rakovinu bude umírat více lidí,“ řekl primář Škola.
Imunolog Hel: Mutace se bojíme, protilátky po covidu nemusí chránit. Problém se potáhne
Mnoho případů těžkého průběhu koronaviru u mladých lidí či jiných pacientů může způsobovat jihoafrická mutace. V pořadu Interview televize CNN Prima NEWS to řekl Zdeněk Hel, imunolog, biochemik a profesor patologie působící v USA. Česko podle něj nedělá dost pro monitorování virových variant.
„I takový typ prevence jako mateřská znaménka vyžaduje pozornost. Odsouváme i zbytnou péči, jako třeba u žen, které čekají na implantát prsu, protože prodělaly rakovinu. Nejde o výkony, které by zachraňovaly životy, ale řeší zhoršenou kvalitu života,“ upozornil ředitel Arenberger.
„Výrazně brzdíme běžné služby, které občané očekávají, a musíme se zaměřit na to, abychom zachránili každého, který se nakazil covidem. Ať už zbytečně, nebo že měl smůlu. Každý týden otevíráme nové kapacity a za dva dny už je plno. Pouštíme ty, kteří nepotřebují kyslík. V současnosti máme 141 pacientů a více než 40 z nich potřebuje podporu dýchání,“ popsal Arenberger.
„Už teď nejsme schopni podat tak kvalitní péči jako před rokem. My se neblížíme do propasti, ale ke zhoršování toho, co jsme schopni nabídnout,“ dodal Škola s tím, že chybí personál. Podle Arenbergera navíc nejde jen o nedostatek lékařů a lůžek, ale například i anesteziologů. Lidé tak na některé zákroky čekají ještě déle, než je běžné.
Jsme na tom hůře než na podzim, vzkazují lékaři
Lékaři musí kvůli nedostatku vybírat, kdo má přednost. „Strategie u nás je jednoduchá – bez ohledu na covid pozitivní a negativní – postarat se nejdříve o ty pacienty, kteří pomoc potřebují v řádu minut, pak ti, co v řádu hodin, poté v řádu měsíců, let,“ líčil Škola.
Zdravotník: Nečekal jsem, že může být hůř. Ať si rebelové zkusí práci na covid oddělení
Je to mazec, smrt je náš denní chléb, musel jsem si zvyknout, uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS dvacetiletý Matěj Valášek, který pracuje na covidovém oddělení v uzavřeném Trutnově jako zdravotní bratr. Popsal, že občas se jim na oddělení sejde i šest záchranek najednou. V nemocnici je neskutečný tlak na lůžka, mají téměř pořád plno. Byly i směny, kdy byl tak vyčerpaný, že se po práci rozbrečel. Pacienti se podle něj navíc poslední dobou potýkají s horším průběhem nemoci.
V Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem před dvěma týdny vypomáhali Karlovarskému kraji. Ve středu už ale museli využít pomoci naopak oni. „Ve středu jsme transportovali pacienta do Vsetína vrtulníkem, dosáhli jsme na JIP lůžkách maxima, jsme na to hůř než na podzim,“ popsal Škola.
Podle lékařů je proto důležité dodržovat hygienu. „Je to na ukázněnosti nás všech. Víme, jak se chovat, abychom se nenakazili. Není nic jednoduššího než pokračovat v tom, co jsme se naučili,“ myslí si Arenberger s tím, že bez ohledu na protikoronavirová opatření je důležité dodržovat pravidlo 3R – ruce, roušky rozestupy. „A ještě čtvrté pravidlo – rozum. S tím může začít každý, osobní zodpovědnost je klíč,“ dodal Škola.
Lékaři také zkritizovali přístup některých vysoko postavených politiků, kteří zpochybňují důležitost roušek nebo vážnost onemocnění, jako například exprezident Václav Klaus, který měl příznaky onemocnění COVID-19 už při své on-line přednášce pro studenty. „Je to frustrace a marnost. Je to od nich nefér, protože jsem přesvědčen, že kdokoliv z nich bude mít těžký průběh nemoci, dostane se mu nejlepší péče, jaká existuje,“ myslí si Škola.
„Dívám se na to z hlediska medicínského a psychologického. Když hledáme zdravé dobrovolníky, aby podstoupili riziko infekce, musíme je například finančně ocenit. A antirouškaři to dělají zcela dobrovolně. Je to zajímavý experiment,“ dodal Arenberger.
