Zámek Jezeří
Na světě dost možná nenajdete zámek s podobným výhledem, jaký má Jezeří na Mostecku. Nachází se totiž v bezprostřední blízkosti hnědouhelných dolů. A právě těžba nerostného bohatství se mu málem stala osudnou, když komunisté chtěli tento unikátní zámek nadobro vymazat z povrchu zemského. Jak níže popíšeme, byla by to velká škoda.
Zámek Jezeří je takovou popelkou mezi ostatními památkami. Svého času přitom býval jedním z nejkrásnějších. Když ale řekneme, že před lety musel bojovat o svoje místo pod sluncem, vůbec nepřeháníme. Původní majitelé museli ze zámku poprvé odejít už za druhé světové války. Po letech ho dostali zpět, aby z něj museli po čase znovu utéct. „Nejhorší to bylo potom, co odešla armáda, kdy se zámek stal bezprizorní a kdy došlo k největší devastaci objektu. Co tady zůstalo, se buď rozkradlo, nebo zničilo. Armáda vyhazovala porcelán, pálily se trofeje,“ vzpomíná na neveselou část historie kastelánka Hana Krejčová.
Zámek Jezeří obklopený Krušnými horami s uhelným lomem pod sebou Zdroj: archiv CNN Prima News
Na přelomu dvou světů... Krušné hory tady těsně sousedí s hnědouhelným lomem. Zdroj: archiv CNN Prima News
Pohádka vedle měsíční krajiny Zdroj: archiv CNN Prima News
Vyhlídka na lom z tzv. Charlesovy terásky Zdroj: archiv CNN Prima News
Zařízení komnat se nedochovalo. Nahradilo ho to, které bylo právě k dispozici Zdroj: archiv CNN Prima News
Zámek Jezeří Zdroj: archiv CNN Prima News
Rekonstrukce zámku Jezeří je postupná... Zdroj: archiv CNN Prima News
Zámek Jezeří Zdroj: archiv CNN Prima News
Zámek Jezeří Zdroj: archiv CNN Prima News
Nádvoří zámku Jezeří Zdroj: archiv CNN Prima News
Zámek Jezeří Zdroj: archiv CNN Prima News
Následně kastelánka připomíná, že se v 60. letech sice ještě uvažovalo o tom, že se zámek opraví, ale o pár let později přišlo rozhodnutí zcela opačné: „Že se rozšíří velkolom ČSA, povrchová těžba uhlí. Velkostroje se měly dostat úplně těsně pod hradby zámku, bývalého hradu a počítalo se s jeho postupným chátráním a demolicí.“
ČTĚTE TAKÉ: Jako ze 13. století: Osada u Knížské skály je splněný sen českého filmaře
Zámek byl dokonce vymazán z map, aby na něj obyvatelé tehdejšího Československa zapomněli. Velkorypadla se ale jako zázrakem zastavila před hranicí zámeckého arboreta a zámek přežil.
Na rozhraní dvou světů
Zatímco na jedné straně jsou vidět lesy Krušných hor, na té druhé stále existuje měsíční krajina hnědouhelných dolů.
Po revoluci byl zámek v dezolátním stavu. Postupně se ale dočkal oprav. Pěkně komnatu po komnatě. „Když jsem přišla v roce 1996, tak tady nebyla ani noha od židle, jenom nepořádek. Zámek byl bez oken. Sloužil jako kulisa pro dětské hry nebo místo pro cvičení hasičů,“ vypráví dále v pořadu Prima Česko kastelánka Krejčová.
Původní nábytek se tedy bohužel nedochoval. Pokoje jsou proto vybavovány například i dary od návštěvníků. Například tím z 80. let, který byl koupen v Tuzexu.
Zatím posledním zrekonstruovaným místem je divadelní sál, ve kterém vystupoval i sám Ludwig van Beethoven. „Právě třetí Beethovenova symfonie zazněla poprvé v Českém království tady na Jezeří, a to v soukromé, neveřejné, předpremiéře před oficiálním uvedením ve Vídni roku 1805,“ říká průvodce Miroslav Přibyl, jenž připomněl i další slavné návštěvníky. Často sem jezdil třeba Jan Masaryk. V novodobé historii pak nizozemská královna Beatrix nebo nynější britský král Karel III. Jedna ze zdejších terásek nese jméno právě po něm. „Počátkem 90. let se z ní princ Charles díval dolů do krajiny, když Jezeří navštívil,“ připomněl průvodce Přibyl.
A dále pokračuje ve vyprávění opět kastelánka: „V té době byl velkolom v největší aktivitě, v té největší hrůze. Věděli, do čeho jdou, ale každého to šokuje, když to vidí.“
Od té doby zdejší krajina zasažená těžbou uhlí prošla změnami, část lomu už je revitalizovaná. A do budoucna, až se těžba uhlí zcela ukončí, by se pod zámek mohlo opět vrátit jezero, které tu bylo ještě před zahájením dobývání nerostného bohatství.