Putin svým projevem ukázal slabost. Ruská mobilizace a podvodná referenda na ukrajinském území zároveň vyžadují další sankce. V rozhovoru pro CNN se tak vyjádřila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Dosavadní kroky, které Západ proti Kremlu podnikl, jsou podle ní účinné a Rusko tvrdě zasáhly. Zdůraznila, že Evropská unie neustoupí jadernému vydírání a podpora Ukrajiny bude trvat tak dlouho, jak bude potřeba.
„Putin projevil slabost. Snaží se mobilizovat méně trénované, méně zkušené a méně motivované vojáky,“ prohlásila v rozhovoru pro CNN von der Leyenová s tím, že Evropská unie (EU) by měla zavést vůči Rusku další sankce. „Současné sankce byly velmi úspěšné, ruský průmysl je v troskách, vojenský komplex má velké potíže kvůli nedostatku polovodičů, letadla Aeroflotu (největší ruská letecká společnost, pozn. red.) jsou v podstatě uzemněná,“ zhodnotila důsledky dosavadního přístupu EU.
Podle předsedkyně EK nebyl Kreml schopný dosáhnout žádného ze svých cílů. V ekonomické rovině naopak tvrdě ztrácí. „Kompletně se odkláníme od ruských fosilních paliv. Putin ztrácí největšího zákazníka, tedy Evropskou unii. Ruský plyn jsme omezili o 75 procent,“ popsala von der Leyenová změny z posledních měsíců.
„Čeká nás tuhá zima, ale víme, proč musíme vysokou cenu zaplatit. Je to otázka demokracie proti autokracii. Jsem přesvědčená, že demokracie zvítězí,“ sdělila předsedkyně EK svůj pohled na energetickou situaci. Ujistila pak, že plynové zásoby jsou naplněné z 86 procent. „Dále tvrdě pracujeme na tom, abychom se kompletně zbavili ruských fosilních paliv. Šetříme energiemi a přiklonili jsme se ke spolehlivějším partnerům, kterými jsou Spojené státy či Norsko,“ pokračovala von der Leyenová.
Neustoupíme vydírání
„Víme, že Putin má jaderné zbraně, ale nikdy se nepodvolíme vydírání,“ odmítla předsedkyně ruské hrozby nukleární válkou. Šéf Kremlu je podle ní v tuto chvíli stále více izolovaný od zbytku světa. Nakonec bude muset za invazi zaplatit obrovskou cenu.
Mírová jednání s Ruskem jsou podle von der Leyenové možná pouze za účasti Ukrajiny. Ta musí rozhodnout, jakým způsobem a za jakých podmínek může k vyjednávání dojít. Po ukončení konfliktu by měla zůstat svobodná a nezávislá Ukrajina, která si zvolí vlastní budoucnost. Ta podle předsedkyně EK bude směřovat do Evropské unie: „Chtějí být součástí EU a my si to přejeme také. Ukrajina již má status kandidátské země a tvrdě pracuje na potřebných reformách. Až přijde na poválečné rekonstrukce, budeme stát po jejím boku.“
V současné době se podle německé političky nejen Evropa nachází v těžkých časech. Ukrajina dále potřebuje silnou finanční a vojenskou podporu Západu stejně jako pomoc s prchajícími civilisty. „Je to o výdrži. Budeme na ukrajinské straně tak dlouho, jak bude potřeba,“ ujistila von der Leyenová.