Na Tchaj-wan pojedu, oznámil Vystrčil. Jsme výrazně nespokojeni, zní z Číny

„Když jsem přemýšlel, jak začít, tak mi vyplynula slova, která jsem říkal, když jsem byl volen předsedou Senátu. Mluvil jsem o Senátu jako o nejsvobodnější, nejméně manipulovatelné skupině lidí, která má vždy na paměti blaho a budoucnost republiky,“ začal Vystrčil.

Vedl prý řadu rozhovorů a radil se s lidmi, kteří rozumí zahraniční politice. „Můj závěr je, že na Tchaj-wan pojedu. Ty důvody jsou dva. Jsem přesvědčen, že je to správné z našeho hospodářského a ekonomického rozvoje, z hlediska vzdělání, kultury a vzhledem k tomu, jak se k sobě mají demokratické země chovat,“ vysvětlil Vystrčil.

Druhý důvod podle něj je vnitrostátní otázkou. Během debaty o cestě na Tchaj-wan se podle Vystrčila ukázalo, že se do České republiky vrací hodnotový střet, který byl v roce 1989 vybojován. Měl na mysli střet mezi nezávislostí, svobodou a demokracií s něčím, co nazývá „počítáním grošů“.

„Buď budeme držet své principy, nebo budeme počítat groše. Přikláním se k tomu, abychom dodržovali své principy,“ konstatoval šéf Senátu.

Poletí vládním letadlem

Cesta bude zahájena 30. srpna a trvala by do 5. září. Vystrčila by měla doprovázet podnikatelská delegace. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) vyhoví žádosti o poskytnutí vládního letadla. Žádost ale dosud ministerstvo nemá, řekl Metnar v úterý novinářům při návštěvě armádních mediků v Hradci Králové.

Vystrčil také řekl, že by chtěl, aby s ním letěla Věra Kuberová, zesnulá manželka předsedy senátu Jaroslava Kubery. „Je v tom jakási symbolika,“ uvedl Vystrčil.

Vystrčil kritizoval, že Česká republika byla během koronavirové krize závislá na Číně. „Bylo evidentní, že jsme svědkem bezmoci mocných. Byl jsem svědkem toho, že premiér a ministr vnitra jsou v situaci, kdy jsou závislí na tom, co udělá jedna velká nedemokratická země,“ prohlásil Vystrčil. Čína podle něj hrozila tím, že Česku nepomůže, když Vystrčil nebude potichu.

Čínská ambasáda ostře protestuje

Čínská ambasáda v Praze prostřednictvím svého mluvčího uvedla, že by cesta předsedy Senátu na Tchaj-wan znamenala významné porušení základní normy mezinárodních vztahů a bilaterální politické závazky a současně podryla politické základy budoucí spolupráce mezi Čínou a Českou republikou.

„Čína si dovoluje projevit výraznou nespokojenost a nesouhlas s takovým činem,“ uvedl mluvčí. „Někteří čeští politici jsou lhostejní vůči čínsko-českým vztahům a vzájemně prospěšné spolupráci a stejně trvají na plánování tzv. ‚návštěvy‘ Tchaj-wanu, čímž by porušili národní suverenitu Číny ohledně záležitosti týkající se tchajwanské otázky,“ dodal mluvčí.

Ovčáček: Je to jako jet do Doněcké lidové republiky

Premiér Andrej Babiš (ANO) novinářům řekl, že Vystrčilovo rozhodnutí nebude komentovat. „Předseda Senátu je druhý nejvyšší ústavní činitel, takže je to jeho rozhodnutí, je to na něm, jaký dopad to může mít na naše ekonomické zájmy,“ uvedl Babiš.

„Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že cesta předsedy Senátu na Tchaj-wan nebyla doporučena prezidentem republiky, předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, předsedou vlády ani ministrem zahraničních věcí,“ zprostředkoval vyjádření hlavy státu jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Na svém Twitteru mluvčí napsal: „Představme si situace: Předseda Senátu oficiálně navštíví Tchaj-wan. Předseda Senátu oficiálně navštíví Doněckou lidovou republiku. Z hlediska mezinárodního práva žádný rozdíl.“ Česko oficiálně neuznává ani Tchaj-wan, ani separatistické uskupení na východě Ukrajiny. S Tchaj-wanem, který pevninská Čína považuje za vzbouřeneckou provincii, ale Česko udržuje diplomatické vztahy, i když ne ve formě velvyslanectví, ale ekonomické a kulturní kanceláře. Tchaj-wan také vystupuje samostatně na mezinárodním poli, například ve sportu.

Kubera čelil výhrůžkám

Na Tchaj-wan se chystal bývalý předseda Senátu Kubera. Kvůli cestě čelil výhrůžkám. Čínské velvyslanectví podle dřívějších informací Aktuálně.cz předalo v lednu Hradu dopis, kde hrozilo trestem Kuberovi i českým firmám v Číně, pokud se jeho návštěva uskuteční. Kubera zemřel v lednu.

Vystrčil se v úterý podivil nad tím, jak bylo s dopisem nakládáno. Mrzelo ho, že čtyři nejvyšší ústavní činitelé neodsoudili chování čínského velvyslance.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií. Pokud by ostrov vyhlásil nezávislost, Čína hrozí vojenským zásahem. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.