Monumentální kamenný pomník v Jizerských horách u rozhledny Štěpánka měl tvar nacistického vyznamenání Železný kříž. Uprostřed kříže byly viditelné stopy po svastice. Už nestojí, o víkendu ho zničil neznámý pachatel. „Mám z toho pocit trapnosti, boření pomníků podle mě do jednadvacátého století nepatří,“ říká pro CNN Prima NEWS historik Jan B. Uhlíř, který s požehnáním úřadů opatřil kontroverzní kříž vysvětlující informační tabulí. Uhlíř je předním odborníkem na dějiny protektorátu a také soudním znalcem v kauzách spojených s neonacismem.
Neznámý pachatel či spíše pachatelé zničili kříž v noci z pátku na sobotu. Kamenný artefakt rozbili na několik kusů, případem se o víkendu začala zabývat policie v Harrachově. CNN Prima NEWS na událost upozornil historik Jan B. Uhlíř, který existenci pomníku přímo spojeného s nacistickým režimem hájil. Redakci se ozval i amatérský badatel Josef Doškář, který několik let intenzivně vyzýval úřady k odstranění kamenného objektu.
Z maltézského kříže symbol nacismu
„Ze zničení kříže pod rozhlednou Štěpánka mám především pocit trapnosti. Boření pomníků do jednadvacátého století nepatří,“ říká historik Jan B. Uhlíř. Takzvané obrazoborectví, kterým národy bezhlavě účtují s minulostí, nemá zrovna v oblibě. Proto si přál i setrvání sochy maršála Koněva v Praze a její odstranění rovněž chápe jako kontraproduktivní.
ČTĚTE TAKÉ: Síla deseti atomovek. Možnost drtivého dopadu asteroidu je větší, než jsme mysleli, varuje NASA
„Jde o podstatu demokracie, kterou jsme stále nepochopili. Anebo ji, v horším případě, pochopit nechceme. Jde o čiré politikum, které není jakkoli podloženo znalostí moderních dějin. Sbírat politické body těmito způsoby je nedůstojné a ve své podstatě i trapné,“ tvrdí historik. Uhlířův názor je konzistentní již léta.
Efektní kamenný kříž v přírodní scenérii nedaleko Kořenova na pomezí Jizerských hor a Krkonoš byl nelegálně obnoven v roce 2011. Následujících osm let ovšem nikomu nevadil, neboť byl nejčastěji vydáván za maltézský kříž spojený s první světovou válkou. „Kamenný maltézský kříž u rozhledny Štěpánka,“ popisovala kříž celá léta i veřejnoprávní Česká tisková kancelář v databázi svých snímků.
Historií kříže se až v roce 2019 začal zaobírat historik Jan B. Uhlíř, přední znalec dějin II. světové války. A své šokující objevy vzápětí poskytl veřejnosti. Odborník zjistil, že žula vydávaná za „maltézský kříž“ je ve skutečnosti pomníkem postaveným v říjnu 1944. A to na památku padlých příslušníků říšské branné moci a zbraní SS z Kořenova a okolních obcí.
Památník z éry nacismu u rozhledny Štěpánka v Jizerských horách vzbuzoval kontroverze a 25. března byl zničen. Historik Jan B. Uhlíř (na snímku) jeho existenci hájil jakožto svědectví o nacistické totalitě. Zdroj: Ivan Motýl
Stopy po haknkrajci
Historik také vypátral, že za obnovou kříže zřejmě stálo sdružení Jizeran, jehož členové jsou mimo jiné ctiteli militarií z éry třetí říše. Také vlajka spolku je spojena nejen se symboly Německého císařství, ale i s Hitlerovou érou. Obnovený památník má tvar Železného kříže, což bylo jedno z nacistických vyznamenání. „Schází jen hákový kříž ve středu kříže. Ale kdo se podívá blíže, jeho tvar je v kameni dosud patrný,“ ukazoval mi Jan B. Uhlíř přímo na pomníku, kde lze stále vidět stopy po haknkrajci.
Pomník byl poprvé zničen hned po skončení války v roce 1945, masivní kříž byl shozen ze skály. Místní Češi z kříže nejprve odstranili haknkrajc a vzápětí ho rozlomili a shodili ze svahu, takže na místě zůstal pouze jeho podstavec. Z obnovy kříže ve 21. století nebyl Jan B. Uhlíř nadšen, vždyť i jeho pradědeček Jan Uher se stal obětí nacistického teroru, když ho režim třetí říše nechal popravit.
Uhlíř ale od roku 2019 nacistický artefakt zároveň cíleně brání. „Když už byl pomník jednou obnoven, ať už tam zůstane,“ zopakoval mnohokrát. Historik měl v minulých třech letech také zásadní podíl na vytvoření památníku českých obětí nacismu v berlínské věznici Plötzensee. Popraveným vrátil jména i jejich strastiplné příběhy, ocenila ho za to česká i německá vláda.
Vysvětlující cedule nestačila
Uhlíř se s místními úřady domluvil na vytvoření vysvětlujícího textu, který je dodnes součástí informační tabule u monumentálního památníku. Tedy bývalého, kříž už od víkendu u paty rozhledny Štěpánka nestojí, změnil se v hromadu kamení. Zůstal jen informační panel, který popisuje neexistující objekt.
„Kříž byl vztyčen na památku padlých příslušníků říšské branné moci a zbraní SS z Kořenova a okolních měst a vesnic, přičemž každé z těchto konkrétních míst bylo symbolicky zastoupeno kamenem. Tak vznikl kamenný kruh v čele se žulovým Železným křížem, kam byly až do roku 1945 kladeny květiny za padlé Němce,“ informuje mimo jiné cedule.
V dlouhém textu klade Uhlíř důraz i na česko-německé smíření. „Železný kříž představuje nepochybně symbol třetí říše, jeho ponechání na místě však současně svědčí o sebevědomí, toleranci a dobré vůli. Vlastnostech, které by po každé válce měli vítězové projevovat vůči poraženým.“ Tolerance a dobrá vůle teď vzaly za své.
Národnímu parku pomník nevadil
„V Německu by žádný podobný pomník nemohl stát,“ nesouhlasil s existencí monumentu především amatérský badatel Josef Doškář z Nového Boru. Od roku 2019 se proto snažil o jeho odstranění. Likvidaci žádal například po správě KRNAP, Uhlíř ale objekt dále hájil. „Jisté je, že reinstalace podobného charakteru by na území Spolkové republiky Německo byla jen stěží možná,“ napsal Uhlíř v odborném posudku pro KRNAP, jemuž patří pozemek pod pomníkem. Historik v posudku pro národní park dále uvedl, že jde o raritu, která sice nemá v České republice obdobu, ale z pohledu moderní historie 21. století ji není nutno zničit. „Pozůstatků totalitního myšlení ve společnosti se takto stejně nelze zbavit,“ napsal Uhlíř.
„Odpůrci památníku jsou zatím neúspěšní a nevidím cestu, že by úspěšní byli. Kříž vnímáme jako určitou připomínku doby minulé a nijak neuráží české občany. Není to téma, které má smysl dále řešit,“ řekl mluvčí parku Radek Drahný před dvěma lety. A přece byli odpůrci objektu tento víkend úspěšní, za činem ale nestojí amatérský badatel Josef Doškář. Naopak, Doškář veřejnost sám informoval o nelegální zkáze. Badatel trval na úředním odstranění kříže, nikoliv na jeho vandalském zničení.
Památník z éry nacismu u rozhledny Štěpánka v Jizerských horách vzbuzoval kontroverze a 25. března byl zničen. (na snímku). Historik Jan B. Uhlíř jeho existenci hájil jakožto svědectví o nacistické totalitě. Zdroj: Ivan Motýl
Generační spor
Doškář chápal existenci pomníku jako urážku obětí nacismu. Pamatuje si totiž, jak jeho otce a odbojáře v létě roku 1944 zatklo gestapo. „Táta mě vezl v kočárku po náměstí v Dolním Bousově, když ho náhle zatkli. Byl to šok, strašně jsem brečel, proto si to pamatuji. Až po nějaké době se mě ujala sousedka,“ vypráví. „Táta se pak přes Pečkárnu a Pankrác dostal do Malé pevnosti v Terezíně. Dožil se sice konce války, ale jeho zdevastovaný organismus dlouho nevydržel, zemřel 15. května 1945. Měl pouhých 38 let, kdyby ho gestapo nezatklo, určitě by žil mnohem déle,“ vyprávěl CNN Prima NEWS.
Mnohem mladší historik Jan B. Uhlíř uvažuje jinak: „Nejstarší generace pořád vede válku a snaží se ji přenést i na ty mladší, což už ale není možné. Pro mou generaci je třeba větším symbolem okupace sovětský voják z roku 1968 než německý voják z března 1939. To je vývoj a jinak to ani nejde.“ O pachateli nechce příliš spekulovat. „Panu Doškáři určitě nechci nasazovat psí hlavu, pachatelem není. V celé záležitosti ale trvale zastával spíše militantní postoje, nebyl otevřen žádnému kompromisu,“ rekapituluje Uhlíř spor o kontroverzní kříž, který o víkendu skončil jeho zničením.
Poškození památníků s rasistickým podtextem museli řešit také na Javorovém vrchu v Beskydech:
