Nahánění sýra, nošení manželky nebo balet na lyžích. Podívejte se na nejbizarnější sporty

Blíží se čas novoročních předsevzetí, která mohou vést k touze okusit něco nového. Třeba i zatím nevyzkoušený sport. CNN Prima NEWS vám přináší několik bizarních odvětví, o jejichž existenci jste dost možná ani nevěděli. U některých se ale vyplatí si test na vlastní kůži dobře rozmyslet.

Death Diving

Pokud nejste při skákání do vody fanoušky dokonalé šipky, kterou hladce „prorazíte“ hladinu, ale spíše poctivého balíku vzbuzujícího dojem, že byl do bazénu hozený granát, pak je tento sport pro vás. Jeho kolébkou je Norsko, kde mu říkají Døds. Právě v severské zemi se i pořádá mistrovství světa a šampionem se stává ten, kdo při skoku z plošiny ve výšce 10 až 15 metrů ve vzduchu vystřihne nejbláznivější pozici a vydrží v ní nejdéle. Těsně před dopadem je potřeba dát tělo do takzvané „fetální polohy“. Ta má zamezit vážným zraněním, ale také zařídit, aby voda vystříkla co nejvíce do výšky i do šířky. Rovněž to je totiž klíč k úspěchu.

Famfrpál

Máte rádi sérii filmů o Harry Potterovi? A fascinovalo vás vždy, jak se čarodějové z Nebelvíru nebo Zmijozelu prohání ve vzduchu na košťatech a hrají famfrpál? I když jste mudla – tedy nekoluje vám v žilách kouzelnická krev – máte šanci si tento sport vyzkoušet. Sice se nebudete vznášet ve vzduchu, ale košťata, případně jen tyče od mopu, jsou povinnou výbavou. I v České republice je možné hrát organizovanou soutěž, nejlepší smíšené týmy nechybí na mistrovství světa. Utkání končí stejně jako ve slavných snímcích, tedy ve chvíli, kdy někdo chytí zlatonku. S tou občas po hřišti proběhne nestranný hráč, který má zastrčený tenisový míček v dlouhé ponožce visící z kraťasů. Je třeba se připravit na to, že famfrpál tak trochu připomíná drsné ragby.

Cheese-rolling

Kopeček Cooper's Hill nacházející se u anglické vesnice Brockworth hostí každoročně jednu z nejbizarnějších sportovních událostí, jakou si dovedete představit. Ti, kteří se zúčastní, musí počítat s tím, že se celkem pravděpodobně ocitnou pod palbou rentgenového záření. Soutěžící se seřadí na vrchu a závod startuje ve chvíli, kdy se po 180 metrů dlouhém prudkém svahu začne kutálet sýr, od roku 2013 už jen jeho replika. Úkol je prostý – jako první překročit po „sýru“, který má jednosekundový náskok, cílovou čáru. Nejambicióznější účastníci musí počítat s tím, že si s nimi svah bude při honu za kulatým předmětem pořádně pohrávat a absolutně ztratí kontrolu nad svým pohybem. Zlomeniny proto nejsou vzácností. Nejde jen o anglickou záležitost, protože do seznamu odolných vítězů se řadí i Kanaďan, Australan, Novozélanďan nebo Nepálec.

Balet na lyžích

Od brutálního sportu ke značně ladnějšímu, který na první pohled vypadá dost bizarně, ale měl velmi slibně nakročeno k tomu, aby se představil i na zimních olympijských hrách. Respektive on se pod pěti kruhy i objevil, a to hrách v roce 1988 v Calgary a o čtyři roky později v Albertville. Ovšem jen jako demonstrativní disciplína, nikoliv medailová. V baletu na lyžích – oficiálně nazývaném Acroski – závodníci v okázalých kombinézách předváděli za hrající hudby různé choreografie, do níž zapojili i hůlky. Romantici ze světa lyžování tak nabízeli jakousi kuriózní verzi krasobruslení. Dnes už jim ale odzvonilo a dá se mluvit o mrtvém netradičním sportu. Na rozdíl třeba od bahenního fotbalu.

Bahenní fotbal

Pokud někomu vadí v klasickém fotbale ofsajdy, má kromě futsalu nebo plážového fotbalu jinou možnost, jak si zakopat do míče. Hráči spoléhající na techniku v ní však nemají místo. Bahenní fotbal už jen čistě z hlediska názvu neevokuje procházku růžovou zahradou. Vznikl ve Finsku coby průprava pro vojáky a popularitu získal také ve Skotsku. Právě tyto dvě země pořádají světové šampionáty. Vzhledem k ohromné náročnosti – kterou způsobuje fakt, že jsou hráči zaboření po kolena v bahně – je formát zápasu pouze 2 x 12 minut. A oba týmy mohou střídat, kolikrát se jim zachce.

Nošení manželek

Na severu Evropy mají obecně smysl pro vymýšlení sportů, nad kterými leckdo může kroutit hlavou. Soutěže se pořádají v mnoha zemích světa, ale právě ve Finsku nošení žen vzniklo a pořádá se tam světový šampionát v této disciplíně. Muži musí do závodu vzít partnerku, která má minimálně 49 kilogramů a je jeho vlastní nebo sousedova. Buď ji pak nese klasicky na zádech jako batoh, nebo si ji hodí přes rameno, případně aplikuje takzvaný estonský způsob – žena je hlavou dolů, nohy má kolem mužova krku. Oficiální délka dráhy, kterou pár absolvuje, je 253,5 metru a po cestě překonává dvě suché překážky a jednu vodní. Ti nejlepší zvládají výkon kolem 60 sekund a vítěz je odměněn takovým množstvím piva, které odpovídá váze jeho parťačky, již nesl.

Tagy: