Nahradí Evropa americkou vojenskou pomoc Ukrajině? Roli hraje i nerostné bohatství
Evropa se připravuje na možnost, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa omezí nebo úplně zastaví vojenskou podporu Ukrajině. Otázkou zůstává, zda ji evropské země dokážou nahradit. Roli může sehrát také ukrajinské nerostné bohatství.
Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o Ukrajině nutí evropské země přemýšlet o možnosti, že Spojené státy přestanou vyzbrojovat Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i vojenští analytici si uvědomují, že ztráta podpory USA bude velkou ranou. Ukrajina ale s podporou svých evropských spojenců bude podle nich schopna bojovat ještě mnoho měsíců, píše web Politico.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajina v Evropské unii? Už před rokem 2030, řekla Leyenová v Kyjevě. Přednesla i podmínku
„Nejsilnější pákou, kterou má Trump na Ukrajinu, je hrozba nedodání zbraní. Podle mého názoru máme šest měsíců na to, abychom skutečně začali pociťovat nedostatek zbraní na frontové linii,“ uvedl bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
K obavám z budoucího chování USA existuje pádný důvod. Trump totiž zahájil mírová jednání s Ruskem bez konzultace se spojenci, tvrdil, že Ukrajina začala válku a Zelenského označil za diktátora, který obral USA o miliardy dolarů. Mimo to svými kroky rozvrací politickou, ekonomickou, diplomatickou a vojenskou spolupráci USA se spojenci.
Čtěte také
Evropa si ale Trumpových kroků všimá. Například pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že chce, aby Evropa získala v oblasti obrany úplnou „nezávislost“ na Spojených státech.
Válka bez Washingtonu
Americké systémy, jako jsou tanky Abrams, lze nahradit například německými Leopardy. Místo systému protivzdušné obrany Patriot lze pak použít třeba francouzsko-italský SAMP/T, německý IRIS-T nebo norský NASAMS.
Podle Bena Barryho, vedoucího pracovníka pro pozemní válku v Mezinárodním institutu pro strategická studia, by stažení USA připravilo Ukrajinu nejen zhruba o polovinu jejích zbraní, ale také by ji zbavilo mnoha z těch „nejefektivnějších“.
Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys podotkl, že existuje „určitá výzbroj a vybavení, které Evropa nemůže nahradit“, přičemž zmínil některé druhy munice dlouhého doletu. „Zabere nám to čas a pracujeme na tom. Je to výzva, protože neexistují žádné přímé náhrady, ale můžeme přispět financemi a pomoci Ukrajině, aby sama vyráběla více,“ řekl.
Výzkumný pracovník v oblasti pozemní války v londýnském think tanku Royal United Services Institute Nick Reynolds věří, že i když Washington Kyjev opustí, Ukrajina bude bojovat dál. „Ukrajina nadále drží frontovou linii s vlastními jednotkami, s vybavením, které má, a i když je v mnoha ohledech stále závislá na západních dodávkách munice, podstatnou část si také vyrábí sama,“ řekl.
Čtěte také
Zelenskyj minulý týden uvedl, že ukrajinská domácí zbrojní výroba vykazuje silný růst a nyní produkuje 30 procent toho, co napadená země potřebuje – převážně drony, systémy elektronického boje a dělostřelectvo. Uznal však, že to stále nestačí.
Bohatství Ukrajiny leží pod zemí
Trump ale nechce podporovat Ukrajinu zadarmo. USA Ukrajině podle něj poskytly 350 miliard dolarů (zhruba 8,38 bilionu korun) výměnou za nic, což, jak Trump tvrdí, byla chyba předchozí „neschopné“ administrativy. Trump chce tyto peníze získat zpět a tak požaduje až 500 miliard dolarů (12 bilionů korun) jako náhradu za to, že Washington podpořil Kyjev při odrážení ruské invaze. Chce proto získat přístup k nerostnému bohatství Ukrajiny. Ta má totiž významná ložiska důležitých prvků a nerostů od lithia po titan, které jsou nezbytné pro moderní technologie a jsou velmi žádané v celosvětovém boji o zdroje.
To ale Zelenskyj odmítá s tím, že podmínky jsou příliš tvrdé. Americký návrh navíc podle něj nenabízí žádné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu do budoucna.
S vlastním návrhem podle webu Politico přišlo i Rusko. „Jsme připraveni spolupracovat s našimi partnery včetně Američanů“ na přístupu k zásobám nerostných surovin – a to i na Ruskem okupované Ukrajině, řekl ruský prezident Vladimir Putin. Naznačil také, že by Rusko mohlo obnovit prodej hliníku do USA, a uvedl, že Moskva je připravena dodat „asi dva miliony tun na americký trh“. Podotkl také, že „Moskva může Trumpovi nabídnout více než Kyjev“.
V pondělí předložila Ukrajině vlastní dohodu o nerostných surovinách také Evropská unie. Evropský komisař pro průmyslovou strategii Stéphane Séjourné během cesty do Kyjeva důrazně prohlásil, že „přidaná hodnota, kterou Evropa nabízí, spočívá v tom, že nikdy nebudeme požadovat dohodu, která není výhodná pro obě strany.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry apokalypsy v Torecku. Jak město vypadalo před ruskou invazí a co z něj zbylo?
vaclav.cerny@iprima.cz
