Nemocnice mají především málo personálu, shodují se odborníci. Kapacitně na takové množství nebyly připravené, navíc přibývá nemocných i v řadách zdravotníků. Nakažených zdravotních sester je zhruba 7 300 a lékařů téměř 3 000. Nemocnice denně přijmou přes 720 nových pacientů s COVID-19, vážných případů přibude zhruba 130 denně. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška tak stále hrozí, že bude ve druhé polovině listopadu téměř vyčerpaná kapacita nemocnic.
„Kapacita jako celek se zdá dostačující, některé kraje už jsou ale na hranici existující kapacity,“ řekl na tiskové konferenci národní koordinátor intenzivní péče Vladimír Černý. Nejhorší situace je podle něj ve Zlínském, Karlovarském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. „Není to o nedostatku lůžek ani techniky, ale o výpadku personálu,“ dodal.
Další navýšení se podle Černého plánuje asi o 1 500 lůžek intenzivní péče a 6 000 lůžek s kyslíkem. Navíc se počítá se dvěma polními nemocnicemi, kam by ale měly směřovat méně závažné případy. Zastavená bude veškerá možná odložitelná péče, dříve budou propouštěni pacienti, kteří už v nemocnici být nemusí. Až pětina hospitalizací je podle Černého takzvaně sociální, přeloženi by měli být z lůžek akutní péče.
Koordinovat pacienty by měl dispečink veškeré lůžkové péče. Bude naplno fungovat od pondělí. „Hospitalizace dál porostou, ale zdá se, že zdaleka ne tak rychle rostou hospitalizace vážné,“ uvedl Dušek.
Nemocnice řeší nedostatek personálu
Z nemocnic Zlínského kraje bylo už 12 pacientů s koronavirem převezeno mimo region, o převozu dalších se jedná, uvedl v pátek mluvčí krajských nemocnic Egon Havrlant. Na hraně kapacitních možností jsou ve Zlínském kraji zejména menší nemocnice ve Vsetíně a Kroměříži, pro které je velký nápor pacientů ve vážném stavu nezvyklý.
„Zdravotníci to zvládají skvěle. Jsou však zvyklí mít na ventilaci maximálně pět pacientů, nyní jich ve vsetínské nemocnici mají deset a v kroměřížské sedm,“ uvedl Havrlant. Nemocnice v Kroměříži a Vsetíně se dostávají na hranici možností, pro koronavirové pacienty tam mají kolem 60 standardních lůžek a 15 intenzivních lůžek.
Ve Fakultní nemocnici (FN) Hradec Králové v pátek ráno pečovali na několika pracovištích o 135 pacientů s COVID-19, z nichž se 35 léčilo na jednotkách intenzivní péče (JIP). Jde zhruba o deset procent z celkového počtu lůžek hradecké FN. Největší nemocnice v Královéhradeckém kraji má připravené další kapacity pro COVID-19 pozitivní pacienty, omezila neakutní operativu. Nemocnici ale schází více než 400 nepřítomných zaměstnanců.
„Komplikuje to provoz některých oddělení a je nutné přesunovat personál podle aktuální potřeby,“ uvedl mluvčí hradecké FN Jakub Sochor. Akutní péče je podle něj zajištěna.
Například v benešovské nemocnici je nyní mimo službu téměř čtvrtina personálu, z toho větší část je pozitivní na COVID-19. Ostatní zdravotníci chybějí z jiných důvodů, například kvůli ošetřování člena rodiny nebo pracovní neschopnosti.
Problémy s dostatkem personálu řeší i Nemocnice Kyjov. Tři pětiny pacientů ležících v nemocnici mají pozitivní test na COVID-19. V zařízení je asi 100 lidí s koronavirem, další desítky nemoc nemají a jsou v nemocnici s jinými problémy. Podle mluvčího Filipa Zdražila jsou ale některá oddělení uzavřená, jako například rehabilitace nebo ORL, aby nemocnice měla dostatek personálu pro pacienty s koronavirem.
Nejrychleji nyní přibývá nemocných na Náchodsku, kde bylo za posledních sedm dní zaznamenáno 1 100 nakažených na 100 000 obyvatel. Byla to vůbec nejvyšší hodnota v ČR.
Začátek zlepšování situace
„To, co se teď děje, je pravděpodobně začátek snižování. Když bude tento začátek pokračovat, budeme mít vyhráno. Zatím vyhráno nemáme,“ řekl k tomu nový ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Kapacita nemocnic bude podle něj dostatečná. Odkládání péče, které její navýšení umožnilo, by ale podle jeho slov nemělo trvat moc dlouho.
Termín, kdy budou vyhodnocena další data a účinnost přijatých opatření, je podle šéfa ÚZIS Duška středa příštího týdne. Uvolňování zatím nečeká, zejména kvůli vysokému podílu seniorů mezi nakaženými. Za říjen je jich skoro 14 procent. „Dokud se nám nepodaří zásadně ovlivnit rizikovou skupinu, bylo by to nezodpovědné,“ dodal.
Zapojuje se armáda
Ve čtvrtek vojáci nastoupili do ústavu sociálních služeb v Jirkově na Chomutovsku, v pátek začali pomáhat v pěti nemocnicích, a to v městské nemocnici v Čáslavi, liberecké krajské nemocnici a v nemocnicích v Jablonci nad Nisou, v České Lípě a v Jilemnici.
V sobotu armáda vyšle dalších 26 vojáků do tří sociálních zařízení. Pomohou Seniorcentru Slavkov u Opavy, v domově pro seniory ve Sloupnici na Svitavsku a v Domově Paprsek Olšany na Šumpersku, který se stará o zdravotně postižené.
Armáda se tak bude blížit mandátu, který jí určila pro podobné nasazení vláda. Kromě pomoci v sociálních zařízeních se armáda podílí na programu tzv. chytré karantény a vyčlenila mobilní odběrové týmy. Její zdravotníci jsou zároveň nasazeni v nemocnicích a počítá se s jejich zapojením do polní nemocnice v pražských Letňanech, kterou armáda minulý týden postavila.
Pomoc přichází i ze zahraničí
Německo darovalo Česku sto plicních ventilátorů pro boj s epidemií COVID-19. Podle německého velvyslance Christophera Isranga německá strana prověřuje další možnosti pomoci.
„Pomoc v těžkých časech: Německo podpořilo Českou republiku darem 100 ventilátorů. Možnosti další německé pomoci se prověřují. Dobře, že je přímý kontakt mezi českými a německými ministerstvy tak intenzivní a plný důvěry,“ napsal Israng.
Česko, které patří mezi nejvíc postižené země Evropy z pohledu denního přírůstku počtu nakažených na 100 000 obyvatel, už dříve získalo pomoc proti COVID-19 od dalších zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Tento týden čeští vojáci dopravili do Česka 60 plicních ventilátorů ze skladových zásob NATO v Itálii, další přístroje získalo Česko z Rakouska, Maďarska či krizových zásob EU. Jedná se také o dodání ventilátorů z Nizozemska. Na konci minulého týdne měly české nemocnice k dispozici asi 2 000 přístrojů. Kromě toho přiletí do ČR 28 lékařů z USA.
