reklama

Napětí ve Středomoří eskaluje, Turecko bude těžit ve vodách Kypru

Turecká těžební loď Yavuz bude zkoumat ložiska ropy ve výlučné ekonomické zóně Kypru.
Foto:

Turecko stupňuje svou agresivitu ve Středomoří. V sobotu vyšle do výsostných kyperských vod těžební lodě Yavuz, chce zde těžit ropu a zemní plyn. Proti turecké aktivitě ve Středomoří dlouhodobě protestuje Řecko.

reklama

Úmysl Turecka těžit v kyperských vodách vyplynul z dat námořního informačního systému Navtex. Prostřednictvím něj Turecko varovalo, aby se ostatní plavidla vyhnula oblasti zhruba 100 kilometrů jihozápadně od ostrova Kypr. Vrtné operace zde chce provádět až do 20. srpna.

K tématu

Podle serveru Greek Reporter se jedná již o sedmý případ v letošním roce, kdy chce Turecko těžit ve výlučné ekonomické zóně Kypru. Tu definuje mezinárodní smlouva OSN jako území 370 kilometrů od pobřeží, Turecko však tuto smlouvu nikdy nepodepsalo.

Naopak se odvolává na smlouvu loni podepsanou s lybijskou vládou uznávanou OSN. Kontrakt stanovil námořní hranici mezi Lybií a Tureckem a přiřkl Turecku též rozsáhlé území mezi ostrovy Kréta, Kypr a Rhodos. Turecký ministr energetiky Fatih Dönmez oznámil už v květnu, že by zde země mohla začít zkoumat přítomnost ropy.

Dohodu mezi Tureckem a Lybií však na půdě OSN napadly ostatní státy východního Středomoří, zejména Řecko. Odporuje podle nich mezinárodnímu právu kromě jiného proto, že byla uzavřena bez jednání s ostatními státy v regionu.

Ankara obhajuje své těžební záměry také tím, že z ropy nalezené ve Středomoří by měla profitovat též Severokyperská turecká republika. Tu jako stát uznává pouze Turecko a považuje se tak za jejího garanta.

Můžeme vám způsobit ekonomické problémy, hrozí Turecku Řekové

Etnický a územní spor sahá až do let 1570-71, kdy byl Kypr dobyt Turky. Předtím byl osídlen Řeky, na ostrově tak vznikla dvě odlišná společenství. Roku 1878 ostrov ovládli Britové, v roce 1960 zde vznikla nezávislá republika. Na 80 procent obyvatel bylo řeckého původu, přičemž velká část z nich si přála připojení Kypru k Řecku.

Ústavní krize vyústila o tři roky později v ozbrojený konflikt obou etnik, kterým začala jejich postupná separace. V roce 1974 vyvolala řecká vojenská junta na Kypru pokus o převrat, na který Turecko reagovalo obsazením severní části ostrova. V současnosti jsou obě etnika zcela oddělena, separuje je demarkační Attilova linie, která odpovídá bojové linii z roku 1974.

Kromě plánované těžby v kyperské ekonomické zóně způsobilo napětí nedávné rozhodnutí Spojených států zapojit kyperské Řeky do svého mezinárodního vojenského tréninkového programu. Mluvčí turecké vládní strany Omer Celik se nechal slyšet, že takový krok povede k destabilizaci východního Středomoří. „Jakýkoliv krok, který se staví k oběma částem ostrova nerovně, je proti právu a spravedlnosti,“ řekl.

Řecko kvůli operacím v kyperské ekonomické zóně vyzvalo EU k uvalení sankcí na Turecko. Unie sice doporučila Turecku, aby od operace ustoupilo, na sankcích se však členské země neshodly. Řecko však přesto Turecku jménem Unie pohrozilo s tím, že se sankce zvažují.

Řecký ministr zahraničí Nikos Dendias zdůraznil, že Evropská unie je hlavním obchodním partnerem Turecka, a může mu tak způsobit vážné ekonomické problémy, pokud bude chtít. „Turecko ví, kam to povede, vyjádřili jsme se jasně. Řecké území je také evropským územím, a Unie musí svá teritoria chránit,“ řekl.

Tagy: Turecko Řecko konflikt těžba ropy Kypr Yavuz územní spor Středomoří
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Koronavirus

PŘEHLEDNĚ: Začínají platit ještě tvrdší opatření. Zavřené obchody, ven jen ve dvou

PŘEHLEDNĚ: Začínají platit ještě tvrdší opatření. Zavřené obchody, ven jen ve dvou

Od čtvrteční šesté hodiny ranní se Češi musí řídit ještě přísnějšími opatřeními, která výrazně omezují pohyb lidí a povolují chodit pouze do práce, na nákup či k lékaři. Zavřené budou také maloobchody a služby. Výjimku mají pouze prodejny základního sortimentu. Nařízení platí do 3. listopadu včetně. Co všechno se mění? Čtěte v následujícím přehledu.

Koronavirus

Babiš s Hamáčkem: Přibyde 15 tisíc nakažených, JIP čeká skokový nárůst pacientů

Babiš s Hamáčkem: Přibyde 15 tisíc nakažených, JIP čeká skokový nárůst pacientů

„Matematika je bohužel neúprosná. Pokud za středu přibude 14 tisíc nakažených, znamená to, že za 10 dní bude v jeden den potřebovat nově hospitalizaci 560–700 lidí,“ napsal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na Twitteru. Podpořil tak slova premiéra Andreje Babiše (ANO), který v Hlavních zprávách na CNN Prima NEWS předpovídal dokonce 15 tisíc nově infikovaných covidem-19. Všemu napovídají čísla zveřejněná ke středeční 18. hodině, kdy přibylo 8 840 případů.

reklama
Nikdo nevěří, že je to pouze na dva týdny, říká Prouza o nových opatřeních
První švédský lockdown? Zůstaňte doma a omezte oslavy, vyzývá stát obyvatele Uppsaly
Nebýt Schumachera v Mercedesu, neměl by teď Hamilton tolik vítězství, myslí si Enge
reklama
reklama
Žádný lockdown v Česku není, trvají si na svém Prymula s Babišem

Vláda

Domácí zpravodajství

Díky přednáškám jsem plul z Austrálie do Evropy zadarmo, vzpomínal cestovatel Stingl
Ludwig: Lockdown potrvá déle, vláda nás ale nechce štvát. Kolapsu nemocnic se nevyhneme
Další články
reklama
reklama