Turecká těžební loď Yavuz bude zkoumat ložiska ropy ve výlučné ekonomické zóně Kypru.
Turecko stupňuje svou agresivitu ve Středomoří. V sobotu vyšle do výsostných kyperských vod těžební lodě Yavuz, chce zde těžit ropu a zemní plyn. Proti turecké aktivitě ve Středomoří dlouhodobě protestuje Řecko.
Úmysl Turecka těžit v kyperských vodách vyplynul z dat námořního informačního systému Navtex. Prostřednictvím něj Turecko varovalo, aby se ostatní plavidla vyhnula oblasti zhruba 100 kilometrů jihozápadně od ostrova Kypr. Vrtné operace zde chce provádět až do 20. srpna.
Podle serveru Greek Reporter se jedná již o sedmý případ v letošním roce, kdy chce Turecko těžit ve výlučné ekonomické zóně Kypru. Tu definuje mezinárodní smlouva OSN jako území 370 kilometrů od pobřeží, Turecko však tuto smlouvu nikdy nepodepsalo.
Naopak se odvolává na smlouvu loni podepsanou s lybijskou vládou uznávanou OSN. Kontrakt stanovil námořní hranici mezi Lybií a Tureckem a přiřkl Turecku též rozsáhlé území mezi ostrovy Kréta, Kypr a Rhodos. Turecký ministr energetiky Fatih Dönmez oznámil už v květnu, že by zde země mohla začít zkoumat přítomnost ropy.
Dohodu mezi Tureckem a Lybií však na půdě OSN napadly ostatní státy východního Středomoří, zejména Řecko. Odporuje podle nich mezinárodnímu právu kromě jiného proto, že byla uzavřena bez jednání s ostatními státy v regionu.
Ankara obhajuje své těžební záměry také tím, že z ropy nalezené ve Středomoří by měla profitovat též Severokyperská turecká republika. Tu jako stát uznává pouze Turecko a považuje se tak za jejího garanta.
Můžeme vám způsobit ekonomické problémy, hrozí Turecku Řekové
Etnický a územní spor sahá až do let 1570-71, kdy byl Kypr dobyt Turky. Předtím byl osídlen Řeky, na ostrově tak vznikla dvě odlišná společenství. Roku 1878 ostrov ovládli Britové, v roce 1960 zde vznikla nezávislá republika. Na 80 procent obyvatel bylo řeckého původu, přičemž velká část z nich si přála připojení Kypru k Řecku.
Ústavní krize vyústila o tři roky později v ozbrojený konflikt obou etnik, kterým začala jejich postupná separace. V roce 1974 vyvolala řecká vojenská junta na Kypru pokus o převrat, na který Turecko reagovalo obsazením severní části ostrova. V současnosti jsou obě etnika zcela oddělena, separuje je demarkační Attilova linie, která odpovídá bojové linii z roku 1974.
Zeleně označená demarkační linie dělí severní část Kypru, kterou považuje Turecko za svou, a jižní část, mezinárodně uznávaná Kyperskou republiku. Zdroj: Wikimedia Commons
Kromě plánované těžby v kyperské ekonomické zóně způsobilo napětí nedávné rozhodnutí Spojených států zapojit kyperské Řeky do svého mezinárodního vojenského tréninkového programu. Mluvčí turecké vládní strany Omer Celik se nechal slyšet, že takový krok povede k destabilizaci východního Středomoří. „Jakýkoliv krok, který se staví k oběma částem ostrova nerovně, je proti právu a spravedlnosti,“ řekl.
Řecko kvůli operacím v kyperské ekonomické zóně vyzvalo EU k uvalení sankcí na Turecko. Unie sice doporučila Turecku, aby od operace ustoupilo, na sankcích se však členské země neshodly. Řecko však přesto Turecku jménem Unie pohrozilo s tím, že se sankce zvažují.
Řecký ministr zahraničí Nikos Dendias zdůraznil, že Evropská unie je hlavním obchodním partnerem Turecka, a může mu tak způsobit vážné ekonomické problémy, pokud bude chtít. „Turecko ví, kam to povede, vyjádřili jsme se jasně. Řecké území je také evropským územím, a Unie musí svá teritoria chránit,“ řekl.
