Česko je nepřítel, oznámila ruská vláda. Na náš postup jsem hrdý, vzkázal Hamáček

Ruské zařazení ČR mezi nepřátelské země potvrzuje, že Česko reagovalo ve vrbětické kauze správně. Razantní česká reakce Rusko zasáhla, reagoval ministr vnitra Jan Hamáček. „Razantní česká reakce spočívající v rozbití rezidentur GRU a SVR na našem území Rusko zasáhla natolik, že považovali za nutné nás na seznam nepřátelských zemí dát spolu s USA. Jsem hrdý na to, že jsem se mohl podílet na přípravě a realizaci této české reakce,“ zdůraznil.

Váleční veteráni dostanou od prezidenta dárek. Musí za něj ale předtím zaplatit

Zahraničí

Obdarovávání veteránů z 2. světové války není ve světě nikterak neobvyklé. Řada států každoročně věnuje vojákům z největšího konfliktu lidských dějin finanční odměnu či jiné dary. Neobvyklou situaci však letos na Den vítězství zažijí veteráni z Turkmenistánu. Kontroverzní prezident Gurbanguly Berdimuhamedow jim totiž sice nějaké dary věnuje, ale bývalí vojáci si je musí předem zaplatit.

List Kommersant připomněl, že vláda sestavila seznam nepřátelských zemí na základě prezidentského dekretu „O aplikaci protiopatření na nepřátelské akce jiných států“. Tento dokument podepsal Vladimir Putin 23. dubna v době nových diplomatických konfliktů.

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova uvedení jen dvou států na seznamu zemí nepřátelských vůči Rusku odráží ochotu Moskvy vést dialog. „Moskva soustavně zdůrazňuje svou připravenost k dialogu,“ citovala agentura TASS reakci Peskova na čerstvou informaci o zařazení pouze České republiky a USA na uvedený seznam.

Ve vládním nařízení zveřejněném v pátek se uvádí, že seznam obsahuje státy, které „provádějí nepřátelské akce proti Ruské federaci, proti občanům RF nebo proti ruským právnickým osobám“. Stanovují se přitom limity pro počty osob, které se nacházejí na území Ruské federace a s nimiž mohou diplomatická zastoupení, konzulární úřady, státní orgány a instituce zemí uvedených v seznamu uzavírat pracovní smlouvy. V přiložené tabulce je u Spojených států nula a u České republiky číslice 19.

ČR rozhodnutí o počtu lidí na ruské ambasádě nezmění

Takový postup je podle ministerstva zahraničí zcela v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích, a to zejména ve vztahu k závazku umožnit řádné fungování diplomatických misí, a s principem nediskriminace mezi jednotlivými státy.

„Je nám líto, že Rusko volí cestu konfrontace k vlastní škodě, neboť takovéto opatření bude mít nepřímo vliv i na případný rozvoj kontaktů mezi obyčejnými občany, turismus či rozvoj obchodních vztahů,“ poznamenalo české ministerstvo zahraničních věcí. Rozhodnutí ČR zastropovat počet pracovníků na ruské ambasádě v Praze se aktem ruské vlády nemění. „Na rozdíl od ruského postupu je tento náš krok v plném souladu s mezinárodním právem,“ dodala česká diplomacie.

Život na frontové linii: Ukrajinci se bojí chudoby, na školy prší minometná palba

Ukrajina

I když se ruská vojska stahují od hranic s Ukrajinou, proruští separatisté na východě země lidem stále ztrpčují život. Už sedmým rokem se obyvatelé Donbasu bojí zbloudilých kulek, chudoby a zavírání státních uhelných dolů, na kterých závisí řada pracovních míst.

Moskva zároveň zmrazila ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL), kterou už dříve ruské úřady označily za „zahraničního agenta“ a udělily jí letos několik pokut ve výši zhruba jednoho milionu dolarů (asi 21,7 milionu Kč), že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. RFE/RL je odmítla zaplatit a obrátila se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

V moskevských kancelářích RFE/RL v pátek zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat. V kancelářích strávili zhruba dvě hodiny sepisováním majetku a vybavení, práci novinářů nenarušili. „RFE/FL bude dál bojovat proti zoufalým pokusům Kremlu cenzurovat nepohodlnou pravdu. Touto drsnou taktikou nás neumlčí a my své ruské publikum neopustíme,“ reagoval na nejnovější postup Ruska šéf stanice Jamie Fly.

Ruský zákon o „zahraničních agentech“, který se vztahuje na nevládní politické organizace a média přijímající finanční příspěvky ze zahraničí, je široce kritizován jako pokus zdiskreditovat kritické zpravodajství. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor loni nařídil médiím, kterých se zákon týká, aby ke zprávám ve vysílání, příspěvkům na sociálních sítích a audiovizuálním materiálům přidávaly dlouhé prohlášení objasňující, že obsah vytvořilo médium „plnící funkci zahraničního agenta“.

TASS připomíná, že USA v posledních letech opakovaně zaváděly sankce vůči Rusku, naposledy v polovině letošního dubna. Kreml také velmi podráždilo, když prezident Joe Biden v rozhovoru, který v polovině března odvysílala televize ABC News, přisvědčil na otázku, zda pokládá Putina za „zabijáka“, a prohlásil, že Rusko „zaplatí“ za údajné vměšování do amerických voleb.