Nástupní plat až 200 tisíc korun. Po IT expertech je obří hlad. Kteří si vydělají nejvíce?
Někteří Češi se o nedostatek dobře placené práce bát nemusí. Například IT experti a programátoři si nadále mohou říkat o skutečně velké peníze – nástupní mzda může být až 200 tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu společnosti Smitio z letošního března. Mezi jednotlivými obory IT je ovšem velký rozdíl, a v určité nevýhodě jsou navíc ženy.
Podle Českého statistického úřadu pracovalo v informačních a komunikačních technologiích (ICT) během roku 2018 přes 206 tisíc lidí, dnes jejich počet přesahuje 300 tisíc. A co víc, po specialistech v IT stále panuje obrovský hlad. Napříč počítačovými obory je téměř nulová nezaměstnanost. Počet absolventů z tuzemských univerzit nestačí, a tak řada firem musí nabírat nové pracovníky ze zahraničí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Umělá inteligence nám ušetří hodiny práce. Expert Microsoftu ukázal, jak ji využít v praxi
„Trh práce pro odborníky v oblasti informačních technologií se začíná postupně sytit. Přesto poptávka po jejich službách stále převyšuje nabídku. Nejvíce chybí IT specialisté s dovednostmi v oblasti datové analýzy, kybernetické bezpečnosti, vývoje softwaru, cloudových technologií a umělé inteligence,“ řekla redakci Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti Smitio: „Firmy momentálně mění strategii náboru počítačových expertů – zatímco v minulosti jejich hledání probíhalo primárně formou inzerátů, dnes se stále větší oblibě těší například podcasty nebo meetupy,“
Smitio také zjišťovalo, jak dochází programátoři do práce. Zdroj: Se svolením Smitio
Zkušené „ajťáky“ firmy pomalu vyvažují zlatem. Ti, kteří si jsou jistí svými schopnostmi a zkušenostmi, se pak nebojí při pohovoru říct o skutečně vysokou mzdu. Vzdělání v oboru sice není na škodu, mnohem důležitější je ovšem praxe.
„Průměrná mzda se liší v závislosti na zkušenostech, kvalifikaci a samozřejmě na vykonávané pozici. Například tester si v průměru vydělá 62 tisíc, vývojář přes 76 tisíc a IT manažer si přijde na více než 94 tisíc korun měsíčně. Zvláště u vysoce specializovaných nebo manažerských pozic se mzda, zejména ve startupech nebo mezinárodních firmách, pohybuje kolem dvou set tisíc korun,“ napsala Denisa Janatová ze Smitio v tiskové zprávě.
Čtěte také
Čím ostřílenější specialista, tím „drzejší“ může být při kladení pracovních podmínek. Proto není podle expertů vzácností, když si programátor řekne o 200 tisíc korun jako nástupní plat. Podobnou částku si vydělají také produktoví a IT manažeři s desetiletou praxí. „Během našeho březnového průzkumu jeden z respondentů na pozici UX/UI designer (navrhuje základní podobu a design webů pozn. red.) odpověděl, že jeho mzda po deseti letech praxe je 430 tisíc měsíčně,“ poznamenala Janatová.
Státní správa? Marnost
O nedostatek práce se tak počítačoví odborníci bát nemusí. Odvětví informačních technologií patří k těm, kde rostou platy nejrychleji, třebaže tempo růstu v posledním roce mírně zpomalilo. Po masivním náboru ajťáků během pandemie koronaviru se totiž situace opět uklidňuje. Někde dokonce jdou s platy dolů, přestože celková poptávka po IT expertech v České republice zůstává nadále vysoká.
Kromě toho si programátoři, kodéři a další pracovníci v IT říkají o mimořádně štědré zaměstnanecké výhody. Podle průzkumu je nejžádanějším benefitem flexibilita. Alespoň částečnou práci z domova již nepovažují za benefit, ale za samozřejmost. Zajímá je náplň práce a projekt, manažer, tým a kultura společnosti. Služební telefon, notebook či tablet berou jako pracovní pomůcku. Oblíbeným bonusem navíc je parkovací místo nebo zajištění snídaní a obědů.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Pořad Byznys mapoval trh s drahými kovy. Expert popsal nervozitu obchodníků s měnami
Zde je ale potřeba zdůraznit, že v drtivé většině případů jde o pracovníky soukromého sektoru. Ve státní sféře jsou platy IT odborníků výrazně nižší. Navíc jde o problém, který se nedaří řešit už několik volebních období. Úřad vlády například na začátku tohoto roku hledal nového správce informačních a komunikačních systémů s alespoň pětiletou praxí. Za tuto práci ovšem nabízel jen něco přes 30 tisíc korun čistého. Soukromé firmy by přitom zájemci nabídly minimálně třikrát více.
„Je to prostě diagnóza veřejného sektoru. Stát chce digitalizovat, ale nedokáže schopné lidi zaplatit. A pro studenty, pro které je takový plat adekvátní, je práce na nových systémech až moc náročná, nemají na to zkušenosti,“ řekl CNN Prima NEWS programátor na volné noze Jan Kolomazník: „Ve výsledku nemá nikdo nic a stát pak mnohdy musí vypsat zakázku za obří peníze, aby jim daly systém dohromady soukromé IT firmy.“
Ženy dostávají méně peněz
Skutečnost, že si IT experti váží svých schopností, podtrhuje další údaj z průzkumu. „Při hledání práce je pro ajťáky výše ohodnocení stále na předním místě. Na 43,2 procenta respondentů uvedlo, že na inzerát, kde je uvedena nižší mzda, by ani nereagovalo. 35,1 procenta je ochotno finanční požadavky snížit v případě zajímavého projektu a 13,5 procenta na nabídku reaguje s cílem zaměstnavatele přesvědčit o navýšení platu,“ popsala motivaci zájemců o práci Janatová.
Informační technologie jsou v Česku stále jednoznačnou doménou mužů. Na deset mužů připadá v oboru jen jedna žena. A rozdíly v odměňování jsou značné. „Například ženy pracující na plný úvazek mají v průměru 60 732 korun, muž na stejné pozici vydělá o téměř 15 tisíc korun víc,“ říká Janatová a dodává: „Zajímavé je, že na částečné úvazky jsou zpravidla lépe ohodnocovány ženy." Stojí za tím podle ní zřejmě snaha zaměstnavatelů motivovat ženy, aby se po skončení rodičovské dovolené do firmy vrátily.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Požádali jsme umělou inteligenci, aby nám zdarma vyrobila reportáž. Podívejte se na výsledek, který zhotovila do několika minut.
Viet Tran pracoval pět let jako redaktor na webu Echo24.cz. Několik let řídil magazínové sekce herních projektů SkillZone.cz a Battleforce.cz, poté spoluzaložil občasník Cooldown.cz. Média vystudoval na Univerzitě Karlově, diplomovou práci zpracovával v Japonsku, kterému se profesně věnuje do současnosti.
