Evropská unie by mohla po letošních zkušenostech s nedostatkem energie přehodnotit přístup k jádru. Zdroj: ČTK
Do oficiálního začátku zimy chybí asi dva měsíce, topná sezona však v českých luzích a hájích už začala. Domácnosti s obavami sledují elektroměry a na nejchladnější období roku se (obrazně řečeno) vybavují vaťáky a teplým prádlem. Čeká nás skutečný energetický hladomor? A kdy se situace změní k lepšímu?
Bez větší nadsázky se dá říci, že celá Evropa upíná zraky k německé Bundesnetzagentur. Jde totiž o instituci, která má z velké části v rukou spuštění plynovodu Nord Stream 2, jenž by měl začít v dohledné době Evropu zásobovat zemním plynem z Ruska. Mohla by tak skončit energetická nouze, které v současné době starý kontinent čelí.
Ruská společnost Gazprom se nechala v září slyšet, že by dodávky plynu do Evropy chtěla zahájit už v říjnu. Jenže německá Bundesnetzagentur uvedla, že na posouzení, zda plynovodu udělí zelenou, má čtyři měsíce po obdržení všech potřebných dokumentů. Přitom právě Nord Stream 2 má kapacitu posílat do Evropské unie 110 miliard metrů krychlových zemního plynu, což je asi čtvrtina celkové spotřeby EU a asi polovina jejího ročního importu. A asi dvakrát tolik, než je kapacita jeho „mladšího bratra“, plynovodu Nord Stream, který je v provozu už devět let.
Evropě včetně Česka hrozí energetický kolaps. Dodavatelé krachují i v Británii
Konec činnosti společnosti Bohemia Energy může být předzvěstí, co nás na energetickém trhu čeká. Ve Velké Británii totiž kvůli rostoucím cenám energií už zkrachovalo několik alternativních dodavatelů, kteří zásobovali přes milion zákazníků. Německo od ledna vypne jaderné elektrárny a změní se v dovozce energie. A letošní zima prý bude tuhá.
Testy Nord Stream 2 ale už probíhají, a tak se zdá, že vše je na dobré cestě. Navíc se Rusku konečně daří doplňovat své plynové zásobníky, a tak je schopno zvýšit dodávky plynu do Evropy bez ohledu na termín spuštění druhého Nord Streamu. A trhům tato informace stačila, aby došlo k mírnému zlevnění zemního plynu na burze.
Německo vymění jádro za vítr a slunce
Mohlo by se tedy zdát, že ta největší hrozba energetické krize v Evropě je zažehnána. Jenže o tom rozhodnou až následující měsíce, respektive roky. Zemní plyn totiž není jedinou energetickou komoditou, kterou k bezproblémovému fungování potřebujeme, tou další je elektřina. A zde se může hned v příštím roce zopakovat situace, kterou nyní zažíváme se zemním plynem.
Německo se totiž chystá od příštího roku odpojit své jaderné elektrárny a z čistého vývozce elektřiny se změní v čistého importéra. Podle Jiřího Gavora, výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energie (ANDE), tak Evropa přijde o stabilní zdroj v rozsahu přibližně roční spotřeby elektřiny České republiky. „Lze očekávat rostoucí poptávku (po elektřině), která ale není náležitě kryta,“ uvedl Gavor v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Vláda požaduje zastropování cen energií u dodavatelů. Lidé by měli dostat i kompenzace
Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) by měl v pondělí vládě předložit návrh kompenzace vysokých cen energií pro 4,3 milionu českých domácností. Kabinet by jim měl odpustit poplatky na obnovitelné zdroje energie, činit by to mělo necelých 1 500 korun na domácnost na rok. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval Energetický regulační úřad (ERÚ), aby zvážil zastropování cen u dodavatelů energií, kteří se budou starat o zákazníky končící skupiny Bohemia Energy.
Podle něho investice do nových větrných nebo fotovoltaických elektráren nedokážou plně pokrýt výpadky v produkci elektřiny způsobené odstavením jaderných elektráren v Německu. „V příštím ani přespříštím roce nevidím žádný impulz pro výraznější pokles cen elektřiny. Návrat na ceny, které jsme měli ještě před rokem, je prakticky nemožný,“ řekl dále výkonný ředitel ANDE.
Energetické spojenectví s Francií
Naděje ale umírá poslední. Tou je elektřina, která se vyrábí štěpením jader. Přestože Evropská komise původně s jadernou energetikou nepočítala jako s čistým zdrojem pro své plány na dosažení uhlíkové neutrality, po současné zkušenosti se může karta zcela obrátit. Už na jaře totiž expertní skupina Evropské komise (JRC – Joint Research Centre) vydala zprávu, v níž jadernou energii označila za ekologicky čistý zdroj.
Pokud by Evropská komise spolu se zástupci členských zemí Evropské unie rozhodli, že by jádro mělo patřit mezi udržitelé zdroje, zcela by to změnilo situaci. V takovém případě by totiž jaderné zdroje mohly mít nárok na veřejnou finanční podporu, které nyní požívají zatím jen obnovitelné zdroje energie jako větrné turbíny nebo fotovoltaické elektrárny.
V tomto směru se tak hlavním energetickým hráčem v Evropské unii může stát Francie. Francouzský prezident Emmanuel Macron totiž v úterý představil strategii na modernizaci průmyslu, v níž by dominantní roli mělo hrát právě jádro. Do konce této dekády Francie hodlá vyvinout malé inovativní jaderné reaktory o kapacitě do 300 megawattů, což by mělo výstavbu jaderných zdrojů výrazně usnadnit a hlavně zlevnit. Je tak zjevné, že Francie bude v energetické strategii EU českým spojencem a je určitě pro nás dobrou zprávou, že jde zároveň o zemi, která má na evropské půdě silné slovo.
