Konec činnosti společnosti Bohemia Energy může být předzvěstí, co nás na energetickém trhu čeká. Ve Velké Británii totiž kvůli rostoucím cenám energií už zkrachovalo několik alternativních dodavatelů, kteří zásobovali přes milion zákazníků. Německo od ledna vypne jaderné elektrárny a změní se v dovozce energie. A letošní zima prý bude tuhá.
Když prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý ve středu volal kvůli krachu Bohemia Energy a rostoucím cenám energií po zřízení krizového štábu, zjevně nemluvil do větru. „Obáváme se bankrotu u řady malých firem. Kdyby to bylo možné, ukážu vám svůj mail během uplynulého týdne. Mám jej plný stížností od firem, že nárůst cen energií je takový, že čelí bankrotové situaci,“ řekl Dlouhý na středeční tiskové konferenci.
K tématu
Rádce
![Elektroměr]()
Skupina Bohemia Energy zásobovala energiemi na 900 tisíc zákazníků, mezi nimiž byli i podniky. Zatímco domácnosti nyní přejdou pod takzvaného dodavatele poslední instance a mají půl roku na nalezení nového, odběratelé se spotřebou plynu nad 630 megawatthodin za poslední rok musí svou situaci řešit hned. A to může být pro řadu firem existenční problém.
Británie v energetické krizi
Jenže krach Bohemia Energy je jen menším vzorkem toho, s čím už nějakou dobu bojuje například Velká Británie. Britská BBC přinesla ve čtvrtek zprávu, že na Ostrovech skončili další dva dodavatelé energií. A to společnost Pure Planet, za kterou stojí těžařský gigant British Petroleum, a Colorado Energy, která sdružuje několik menších energetických společností.
Pure Planet oznámila, že důvodem jejího konce byly rostoucí ceny energetických komodit v kombinaci s cenovým stropem pro asi 15 milionů domácností, který nastavuje britský energetický regulátor Ofgem. „Náš byznys se tím stal neudržitelný,“ citovala BBC společnost Pure Planet. Pure Planet a Colorado Energy zásobovaly kolem čtvrt milionu odběratelů.
Kolaps dodavatelů energií ovšem ve Spojeném království nastával už počátkem září. Tehdy svůj konec oznámily společnosti Avro Energy a Green, které dohromady dodávaly energii více než 830 tisícům zákazníků. Ačkoli by odběratelé měli přejít k jinému dodavateli, Ofgem zatím řeší, který by to měl být. Vzhledem k tomu, že nejen ve Velké Británii panuje obrovský převis poptávky po energiích, není divu, že se dodavatelé o zákazníky nepřetahují. Nejsou totiž zpravidla schopni či ochotni garantovat ceny původních dodavatelů.
Německý jaderný „šlus“
A hůře má být i na kontinentální části Evropy včetně Česka. Přestože jsme opakovaně ujišťováni, že rostoucí ceny energetických komodit na burzách jsou jen dočasnou záležitostí, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by to tak skutečně mělo být. „Zejména v případě elektřiny není prognóza dobrá. Lze očekávat rostoucí poptávku, která ale není náležitě kryta,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE).
Upozornil zejména na fakt, že Německo v příštím roce dokončí svůj odklon od jaderné energie. „Evropa tím přijde o stabilní zdroj v rozsahu asi roční spotřeby elektřiny České republiky,“ dodal Gavor.
Podle něho investice do nových větrných nebo fotovoltaických elektráren nedokážou plně pokrýt výpadky v produkci elektřiny způsobené odstavením jaderných elektráren v Německu. „V příštím ani přespříštím roce nevidím žádný impulz pro výraznější pokles cen elektřiny. Návrat na ceny, které jsme měli ještě před rokem, je prakticky nemožný,“ řekl dále výkonný ředitel ANDE.
Zachrání nás Nord Stream 2?
S nejistotou do budoucna hledí také ředitel divize Trading společnosti MND (Moravské naftové doly) Martin Pich. Podle něho za aktuálním zdražováním energií stojí souběh několika negativních událostí. Ceny by se mohly uklidnit, ale jen za podmínky, že nás čeká mírná zima. V případě chladné a dlouhé zimy, kterou ovšem meteorologové očekávají, půjdou ceny dále vzhůru.
„Od 1. ledna příštího roku se vypínají v Německu výkony v jaderných a uhelných elektrárnách. A může se stát, že Německo v chladných nevětrných dnech nebude mít dostatek elektřiny. Dosud bylo exportérem, ale stane se z něj importér a nebude mít elektřinu odkud dovézt,“ uvedl Pich pro ČTK. V takovém případě prý dokonce vzroste riziko blackoutu a ceny se mohou rozkolísat „do neuvěřitelných úrovní“.
V případě dodávek plynu však Pich určitou naději vidí. „Od 1. listopadu očekáváme, že Rusko začne posílat více plynu do Evropy buď přes Polsko, nebo Ukrajinu,“ vysvětlil. Vedle toho se připravuje také spuštění plynovodu Nord Stream 2, do něhož prý už Rusko začalo technicky natláčet plyn, aby jej „bylo připraveno spustit“. Ke zklidnění globálního trhu podle Picha také přispívá rozhodnutí čínské vlády o otevření 30 uhelných dolů ve Vnitřním Mongolsku.
