Rok, co se premiérem České republiky stal Petr Fiala
V pondělí to byl přesně rok, co je premiérem České republiky Petr Fiala (ODS). Kromě vedení země, jež předsedá Radě Evropské unie, se setkal i s řadou nástrah na domácí půdě. Předseda vlády jako své úspěchy vnímá hlavně zvládnutí covidové vlny, zajištění dostatku energií a zvládnutí uprchlické vlny v kontextu probíhající války. Jaké byly ve Fialově vládě důležité okamžiky v uplynulém roce a jak jeho práci hodnotí opozice?
Vysokoškolskému profesorovi z Brna se 28. listopadu 2021 změnil život. Prezident Miloš Zeman ho jmenoval premiérem České republiky. Fiala ve funkci vystřídal Andreje Babiše, kterého s koalicí Spolu porazil v parlamentních volbách. Nový premiér se Zemanovi musel postavit hned o pár dní později. Prezident totiž odmítal jmenovat Jana Lipavského (Piráti) ministrem zahraničí.
„Musím říct, že naše diskuze s panem prezidentem byla velice otevřená a místy i tvrdá, ale to je způsob komunikace, který mi nevadí,“ uvedl Fiala ke konfrontaci. I přes výtky k Lipavského nejvyššímu dosaženému vzdělání ho Zeman nakonec do funkce jmenoval.
Petr Fiala Zdroj: CNN Prima NEWS
Ivan Bartoš a Petr Fiala Zdroj: Profimedia.cz
Prezident Petr Pavel (vlevo) s premiérem a šéfem ODS Petrem Fialou Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Petr Fiala v CNN Prima NEWS Zdroj: CNN Prima NEWS
Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Profimedia.cz
Petr Fiala v Partii Zdroj: CNN Prima NEWS
Petr Fiala před Partií s Andrejem Babišem Zdroj: CNN Prima NEWS
Petr Fiala a Andrej Babiš se zdraví před Partií Zdroj: CNN Prima NEWS
Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Italská premiérka Giorgia Meloniová se v Praze setkala se svým českým protějškem Petrem Fialou z ODS. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Italská premiérka Giorgia Meloniová se v Praze setkala se svým českým protějškem Petrem Fialou z ODS. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Viet Tran
Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
Premiér Petr Fiala (ODS) Zdroj: Úřad vlády ČR
Máme válečný rozpočet
Fiala po nástupu do funkce za své priority pro nejbližší dobu označil změnu státního rozpočtu pro nadcházející rok, reakci na inflaci a ceny energií: „Je potřeba udělat rozpočet, který je úspornější, to jsme opakovaně slíbili a to taky uděláme.“
Rozpočet na letošní rok má však nakonec schodek 375 miliard. Jedná se o lepší stav než u vlády minulé, nicméně je to podstatně horší výsledek hospodaření, než v jaký Fiala doufal. Situaci předseda vlády omlouvá tím, že se jedná o válečný a krizový rozpočet.
Rozdělená společnost
Fiala si přál z vládní pozice také více spojit rozdělenou společnost. O vážnosti tohoto problému svědčí několik demonstrací, které se za poslední rok uskutečnily. Rozruch nejprve vyvolali demonstranti proti pandemickému zákonu s maketami šibenic pro vládu. Následovaly další protesty kvůli zdražování nebo proti Evropské unii, či proti pomoci Ukrajině. Jejich organizátoři se mnohdy netají proruskou orientací, a Fiala proto za hlavního viníka demonstrací označil propagandu Ruské federace.
Vláda ve znamení války
Právě válka, kterou Rusko svojí invazí do sousedního státu rozpoutalo, naprosto změnila charakter Fialovy vlády. Ta kvůli konfliktu musí přehodnotit své původní programové prohlášení. Kromě destrukce a utrpení na Ukrajině způsobila ruská invaze ve světě řadu dalších problémů a Česká republika v tomto ohledu nebyla výjimkou. Oproti domácí kritice za zvládání ekonomických dopadů války si česká vláda vysloužila uznání za svoji zahraniční politiku.
Fiala si získal v zahraničí věhlas, když po ruském útoku spolu s kolegy z Polska a Slovinska jako první navštívil ostřelovaný Kyjev a ukrajinského prezidenta Zelenského. „Je to dobrý chlap. Podle mě je jeho pobyt v Kyjevě historickou situací,“ uvedl na adresu českého premiéra europoslanec Bogdan Rzonca z polské strany Právo a spravedlnost.
Vážení přátelé,
— Petr Fiala (@P_Fiala) November 28, 2022
přesně před rokem jsem byl jmenován předsedou vlády České republiky.
Stalo se tak v době nového vrcholu covidové pandemie. Tehdy si většina z nás myslela, že po ní už nic horšího nepřijde. Nikdo jsme si nedokázali představit, jak velká krize je před námi... pic.twitter.com/t5Yp9VUGb7
Opozice s vládou není spokojená
V Poslanecké sněmovně patří Petr Fiala k těm aktivnějším. Zúčastnil se už 57 procent hlasování. Pro srovnání jeho předchůdce Andrej Babiš se za poslední rok účastnil 17 procent. Vládní koalice se kvůli neshodám s opozicí za poslední rok několikrát potýkala se zablokováním jednání Sněmovny.
Přední zástupci opozičních ANO a SPD k dosavadní práci premiéra a jeho vlády mají hlavně výhrady. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka (ANO) selhal Fiala v hospodářské a energetické politice a předvedl v nich „nebývalý debakl“. Bývalý ministr průmyslu a obchodu a dopravy však předsedu vlády pochválil za zvládnutí první fáze ruské invaze. Předseda SPD Tomio Okamura pak nevidí na premiérovi „jedinou pozitivní věc“. Lídra ODS zároveň označil za „arogantního, nevýkonného a přehlíživého“ člověka.