Obava z možné války hýbe společností v České republice i na Slovensku, kde desítky tisíc občanů oznámily úřadům, že v případě mobilizace nechtějí bojovat. Odmítnout válčit mohou lidé, například z náboženských důvodů, také v České republice. Své povinnosti vůči vlasti se však v případě válečného stavu zcela nevyhne nikdo – kdo odmítne bojovat, musí svou službu splnit jiným způsobem.
Médii zarezonovala zpráva, že rekordních více než 40 tisíc Slováků poslalo místním úřadům oznámení, že v případě mobilizace nechtějí bojovat se zbraní. Vyplývá to z vyjádření ministra obrany Jaroslava Nadě v diskusním pořadu Rádia Expres. Podle ministra jde o výsledek zneužívání války na Ukrajině částí slovenské opozice. Loni totiž mimořádnou službu na Slovensku odepřelo pouze necelých 1 500 lidí, dříve tak učinily obvykle jen stovky obyvatel ročně.
ČTĚTE TAKÉ: Provokace z Kaliningradu? Ruské stíhačky se přiblížily Polsku, startovaly letouny NATO
Takzvanou mimořádnou službu, na kterou mohou být z řad občanů povoláni muži v době války nebo válečného stavu, mohou lidé na Slovensku odepřít prostřednictvím příslušného prohlášení každoročně v lednu. Zároveň musejí uvést, že mimořádná služba, tedy nasazení se zbraní, je v rozporu s jejich svědomím nebo náboženským vyznáním. V případě válečného konfliktu by tato skupina mužů pro případ mobilizace vykonávala jiné práce.
Jak je to v Česku?
Přestože není aktuálně mobilizace v České republice na pořadu dne, může se situace změnit v případě skutečného ohrožení. Každý občan má však možnost odmítnout vykonávat mimořádnou vojenskou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání, a to do 15 dnů od vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
„Vojákovi, který odmítne vykonávat mimořádnou službu, zaniká branná povinnost. Občan, který jako voják v záloze odmítl vykonávat mimořádnou službu, za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podléhá pracovní povinnosti,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Klára Krištofíková z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Pracovní povinnost
Lidé by museli svou službu vůči státu nadále plnit, přestože ne se zbraní v ruce. „Mohli by pracovat například v nemocnicích, rehabilitačních střediscích nebo by mohli zabezpečovat chod železnic či provozů, které jsou nezbytné pro obranu či fungování státu,“ řekl pro CNN Prima NEWS bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Expert: Rozpoutáním války Rusko respekt neztratilo, jejím vedením ano. Odpovědnost nese Putin
Rusko ztratilo mezinárodní respekt kvůli tomu, že začalo páchat válečné zločiny. Vladimir Putin totiž umožnil členům Vagnerovy skupiny, aby se něco takového dělo. K tomuto závěru dospěl analytik a letecký vicemaršál ve výslužbě Sean Bell, podle kterého padá veškerá odpovědnost právě na Putina.
„Musíme si uvědomit, že v takové situaci by se velká část mužské i ženské populace odešla připravovat k obraně vlasti a po nich někdo musí dělat jejich práci. Pracovali by zkrátka ve prospěch státu,“ sdělil vojenský expert. „Existují omezení, ze kterých profesí nemohou být lidé mobilizovaní, protože jsou nezbytně nutné, jako například strojvedoucí,“ doplnil Šedivý.
Podobně k tomu přistupují také na Slovensku. „Pokud by došlo na situaci, kterou nikdo neplánuje, na mobilizaci, tak stejně je ten člověk mobilizovaný, ale nedostane zbraň do ruky, ale půjde kopat zákopy nebo půjde do nemocnic,“ řekl slovenský ministr Naď.
Šedivý si však myslí, že je společenská situace v Česku odlišná od té slovenské. „Nevím o tom, že by v Česku probíhaly nějaké organizované podpisy, kdy někdo nechce bránit svou vlast. Ale určitě je tady skupina lidí, která jde proti proudu, ale rozhodně se nejedná o tak masivní záležitost jako na Slovensku,“ řekl expert pro CNN Prima NEWS.
Válka jako téma
Hrozba války se do veřejného prostoru dostala přibližně před rokem s ruskou invazí na Ukrajinu. Akcelerovalo však během prezidentské předvolební kampaně. „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják,“ hlásal například billboard neúspěšného kandidáta Andreje Babiše (ANO). Vítěz volby Petr Pavel pak musel čelit dezinformační kampani, že se chystá zavléct Česko do války, což po celou dobu odmítal.
Situaci komentoval například vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti). „Vidím, co se děje po volbách. Lidé si skutečně myslí, že teď bude válka, že začne mobilizace. Chodí mi zprávy a lidé reagují na sociálních sítích. Je vidět, že strach, emoce, které byly vzbuzeny marketéry Andreje Babiše, skutečně ve společnosti obavy zasekly,“ řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Babiš však opakovaně argumentoval, že sám hovořil o míru, ne o válce.
