Nechtění sousedé jiřičky a vlaštovky: Jak si soužití ulehčit a jak jim pomáhat

„Nutno podotknout, že ty štěnice se i jmenují ptačí a jsou vázané pouze na ty ptáky. Protože hnízdí v okolí fasád, mohou vylézat a pohybovat se v okolí oken a zalézat i do domu. Ale nejsou to ty štěnice domácí nebo jinak řečeno postelové, které by se u nás usadily a sály na nás. Jsou jim sice podobné, ale nemusíme se jich bát a plašit nebo likvidovat hnízda,“ vysvětluje docent Jan Votýpka z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Pokud si někde jiřičky postaví hnízdo, vrací se tam po generace

Jiřičky se zpravidla vrací hnízdit na stejné místo, kde se narodily. „Na svá hnízdiště jsou silně vázané. Celé generace jiřiček obývají tentýž objekt po desítky let. Pokud tedy mají příležitost. Bohužel se setkáváme s tím, že někteří lidé se snaží jiřičkám v hnízdění zabránit a dokonce hnízda shazují i v hnízdní době, kdy jde o zcela nepochopitelný a barbarský čin. A navíc v rozporu se zákonem. Krmení mladých jiřiček a jejich vyvádění z hnízda je přitom krásná a poučná podívaná. Pokud někdo jiřičkám hnízdo shodí, znamená to pro ně předčasný konec sezóny. Jiné místo k hnízdění už si nezvládnou najít,“ říká Lukáš Viktora, odborník České společnosti ornitologické na ochranu ptáků v zástavbě.

Shazování hnízd v době hnízdění je navíc nelegální, je to přestupek proti zákonu o ochraně přírody a krajiny a pachatelům hrozí pokuty.

Všechny druhy volně žijících ptáků jsou u nás chráněny zákonem 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a to nejen jedinci a jejich vývojová stadia (vajíčka), ale i vlastní hnízdiště, a to i v době, kdy nejsou aktuálně obsazená (např. mimo hnízdní období).

V zájmu ochrany druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států Evropských společenství, je zakázáno, jak udává zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nejen jejich usmrcování a odchyt, ale i poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd. Stejně tak jako vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat. Takovéto jednání zákon jednoznačně definuje jako přestupek, přičemž pokuta dle druhu postiženého ptáka může dosáhnout až 2 milionů Kč (tato sazba se vztahuje na právnické osoby).

Nerušte hnízdění, prosí ornitologové

Nyní, v hnízdním období, ornitologové žádají, aby lidé nechali jiřičky v klidu vyhnízdit a nenarušovali jejich hnízdění ani se mu nesnažili zabraňovat. „Víme o případech, kdy se lidé snažili jiřičkám zabránit například umisťováním ostrých bodců do oken. Takové mechanické zábrany jsou pro jiřičky nejhorší. Zraňují je a v některých případech i způsobují smrt. Pokud lidé mají obavy z trusu, který se bude hromadit pod hnízdem, stačí pod něj umístit podložku, která trus zachytí,“ upozorňuje Viktora.

Pokud budete někdy svědkem shazování hnízd a zdaleka nemusí jít jen o jiřičky nebo vlaštovky, ale třeba i rehky, vrabce, kavky a další druhy, kontaktujte nejbližší záchrannou stanici, aby ptáky když tak převzala do péče a nahlaste to na Českou společnost ornitologickou i na odbor životního prostředí příslušného městského úřadu a hlavně Českou inspekci životního prostředí.

Na podzim jsou hnízda sice prázdná. I taková likvidace je ale v rozporu se zákonem a lidem může hrozit pokuta až sto tisíc korun.

Česká společnost ornitologická začátkem roku udělila jiřičce titul Pták roku 2020 a nyní žádá veřejnost o pomoc při sledování tohoto druhu, který hnízdí výhradně na lidských stavbách.

Veřejnost se může aktivně zapojit do mapování míst, kde jiřičky a vlaštovky hnízdí. Pro vkládání pozorování je určená faunistická databáze birds.cz. Ornitologové díky tomu získají důležitá data o tom, kde je potřeba tyto druhy chránit.

Pokud budete chtít jiřičkám aktivně pomoci, máte příležitost, problémem je sucho

„Z vysušené hlíny hnízdo nepostaví, potřebují bláto, které bude dobře lepit. Každý z nás může jiřičkám pomoci tak, že jim na zahradě připraví nádobu s hlínou, kterou zalije vodou. Pokud jsou jiřičky v okolí, rychle zdroj bláta najdou,“ radí Viktora.

Jak pro jiřičky, tak pro vlaštovky je také možné instalovat umělá hnízda. Instalací umělých hnízd se někdy dá hnízdění i částečně „přesměrovat“ na méně problematická místa domu (mimo rohy oken). Podmínkou je, aby hnízda byla shora krytá římsou, přesahem střechy apod. Existují i umělá hnízda s vlastní stříškou, která můžeme instalovat volně na stěnu domu.

Častou praxí bývá i bezohledná instalace zateplení fasád, při které mohou být zakryty různé otvory a trhliny, ve kterých mohou sídlit ptáci nebo například netopýři, a i na ně myslí zákon.

Rekonstrukce domů a netopýři

Může nastat situace, kdy fasáda budovy opravdu vyžaduje stavební zásah. V těchto případech je, jak udává zákon, ke způsobu a době zásahu nutné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody. V takovém stanovisku orgán ochrany přírody může uložit náhradní ochranné opatření, například záchranný přenos živočichů.

„Netopýři často využívají prostory za ventilačními průduchy vedoucími do mezistřešních prostor či do komor a spíží, spáry mezi panely, štěrbiny za izolací, škvíry za obložením střech, balkónů, ale i dilatační spáry mezi domy apod. Tyto úkryty využívají netopýři nejen v období přeletů, ale i pro zimování nebo zde sídlí letní kolonie samic s mláďaty. Někdy mohou netopýři pobývat ve stejném úkrytu i celoročně,“ informuje Česká společnost pro ochranu netopýrů.

Před započetím prací (a nejlépe ještě před zpracováním projektu rekonstrukce) je nutno zjistit, kdy a kde se netopýři v budově vyskytují, tento průzkum by měli dělat zoologové – chiropterologové, kontakty naleznete zde.