CNN_Domácí: PC PREHRADA FLAJE
Unikátní vodní dílo v Krušných horách, které za svoji jedinečnost vděčí především nedostatku peněz a materiálu. To je přehrada Fláje. Na první pohled vypadá docela obyčejně, ale nenechte se oklamat. V České republice druhou takovou nenajdete. To byste museli až do Švýcarska. Obě mají jedno společné – jsou duté a to z nich dělá unikáty a v případě Flájí i cíl turistů.
Betonová katedrála – i tak se někdy říká severočeské přehradě Fláje. Tvoří ji 19 dutých pilířů, obrovských kójí, které připomínají chrámové lodě, které propojuje opravdu úzká lávka. Celý prostor díky tomu působí velmi tajemně. Průvodkyně, Věra Scheinerová, ovšem upozorňuje na úskalí exkurze: „Kdo má klaustrofobii, tak raději, aby zůstal venku, nebo šel jenom část. Pokud je to možné, když jsme dva průvodci, tak se vrátíme nazpátek a vyvedeme návštěvníka ven.“
Na lávce člověka od země dělí neuvěřitelných 35 metrů. Pokud máte rádi výšky, je pro vás výlet na flájskou přehradu jako stvořený. Není rozhodně z čeho mít strach. Uvnitř betonového obra není nic ponecháno náhodě.
„Bezpečnost přehrady se kontroluje několika způsoby. Podle určitých veličin. Kontroluje se vlhkost, odkap vody, průhyby, průsaky, popřípadě deformace,“ říká průvodkyně. A mluvčí Povodí Ohře, Jan Svejkovský, ji doplňuje: „Taková přehrada je ve střední Evropě jedna jediná. V celé Evropě jsou, pokud vím, pouze dvě. Ta flájská byla stavěná podle vzoru ve Švýcarsku.“
Kulturní památkou kvůli nedostatku peněz a materiálu
Pro svou jedinečnost se flájská přehrada stala dokonce kulturní památkou. Postavit takový unikát ale prý rozhodně nebyl záměr. „Bylo málo cementu, takže tahle přehrada, kdyby se postavila jako plná betonová, tak by spotřebovala o třetinu cementu, betonu – to je v podstatě stejný poměr, více,“ pokračuje v pořadu Prima Česko mluvčí Povodí Ohře.
Tam, kde je teď voda, kdysi stála celá vesnice. Ta ale musela přehradě ustoupit. Její výstavba byla pro podkrušnohorské oblasti nesmírně důležitá – je totiž zásobárnou pitné vody. Nyní do útrob vodního díla míří kroky mnohých turistů.
Uvnitř je nejen těsno, ale i chladno
Jen je potřeba nenechat se oklamat slunečními paprsky. Uvnitř se totiž vysokých teplot nedočkáte – zimní bunda vám zkrátka přijde vhod. Teploty se tu trvale drží u nižních hodnot, jak upozorňuje Věra Scheinerová: „15 stupňů, to je tak letní období.“ V zimě tu prý teploměr naměří zhruba tři až osm stupňů.
Uvnitř přehrady je v podstatě jako v lednici. A toho využili v roce 1965, kdy tu uskladnili ovoce a zeleninu. Jenže když v zimě nasněžilo, nákladní auta se sem neměla jak dostat. V útrobách přehrady se skrývají i koleje. Po nich se podle průvodkyně kdysi rozvážel materiál. „V současné době slouží k tomu, aby se převážela těžká technika ke generální opravě nebo k údržbě. Převážejí se víka spodních výpustí. Jedno váží kolem 13 tun,“ upřesňuje Scheinerová.
Vodní obr má dokonce i svého maskota. Papouška Fláje. Dalo by se ale říct, že má poněkud kamenný výraz. Není totiž ledajaký – je to krápník, jeden z mála, jenž v přehradě zůstal. Kvůli bezpečnosti musely všechny ostatní krápníky zmizet. Fláj ale nikoho neohrožuje.
