Kolo na místě nehody cyklistky ve Zlíně Zdroj: Newsource
Provoz na silnicích se za poslední generace proměnil k nepoznání. Aut i dalších vozidel po nich jezdí podstatně více, jsou rychlejší a v případě nehody tedy i nebezpečnější. Mezi nejohroženější účastníky provozu se nepochybně řadí cyklisté. Hlavním důvodem je fakt, že při případném střetu i přes svědomité plnění všech bezpečnostních pravidel jsou jejich těla — na rozdíl třeba od řidičů aut — chráněna jen minimálně. Právě letní období, které nedávno začalo, je přitom v Česku nejrizikovější. Podle údajů Portálu nehod je, co se cyklistů týká, nejkritičtějším měsícem červenec, vůbec nejnebezpečnějším dnem je podle počtu hlášených případů pátek. V následujícím článku vám přinášíme přehled statistik, z nichž se dozvíte, jaké chyby k nehodám nejčastěji vedou i jak takové srážky nejčastěji končí.
Data a fakta, která přináší Portál nehod, dokazují i zprávy z posledních týdnů:
Auto srazilo na Táborsku cyklistu, ten na místě zemřel
Tragická nehoda na Moravě: Cyklista při cestě do práce narazil do náklaďáku
Cyklistovi skočila do náruče srnka. Do nemocnice ho vezl vrtulník
Tři nehody, které mají jedno společné: Ve všech figurují cyklisté. Někdy nehodu sami zavinili, jindy doplatili na chybu druhých anebo, jako v posledním ze zmíněných článků, mohli karambol sotva předpokládat, natož ovlivnit.
Specialisté Portálu nehod shromáždili data o nehodách s cyklisty za posledních čtrnáct let, konkrétně za roky 2010-2023.
„Analýza zachycuje všechny nehody, kterých se účastnila osoba na jízdním kole. Celkový počet takových nehod ve sledovaném období od roku 2010 do roku 2023 je 56 311. Značnou část nehod cyklistů tvoří nehody, při kterých došlo k nehodě samotného cyklisty/cyklistů (bez dalších účastníků). Počet nehod, ve kterých byl účasten kromě cyklisty jakýkoliv řidič, je 29 561,“ uvádějí tvůrci.
Co z nich vyplývá?
Nejkritičtější roky pro cyklisty
Nejvíce dopravních nehod s cyklisty je zaznamenáno v letech:
- 2014 (4 306 nehod)
- 2018 (4 302 nehod)
- 2022 (4 321 nehod)
Naopak nejméně nehod statistiky hlásily v roce 2010 (3 039). A pokud jsme v úvodu psali o pátku jako o dni, kdy cyklisté havarují nejvíce, nejmenší počet nehod s dopravními koly či koloběžkami, které spadají do stejné kategorie, připadá na neděli.
A pokud někoho zajímá hodina, kdy IZS ke karambolům s cyklisty vyrážejí nejčastěji, pak odpověď zní, že se tak děje kolem 16. hodiny. „Páteční odpoledne je spojené s vysokou intenzitou dopravy, kdy se lidé vrací z práce a odjíždějí na víkend mimo domov,“ vysvětluje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je autorem i provozovatelem Portálu nehod.
Nejrizikovější místa v Moravskoslezském kraji: Opava — Kateřinský uzel, Ostrava — křižovatka ulic 28. října, Mariánskohorská a Plzeňská u Vodárny a Opava — křižovatka ulic u OC Breda
Nejrizikovější místa ve středních Čechách: Praha východ, Mělník a Benešov
Nejrizikovější místa v Jihomoravském kraji: Brno venkov — nájezd na D1 u Bedřichovic, Kuřim — křižovatka silnice 43 a ulice Blanenská, Vyškov — úsek D1 u Rousínova
Nejméně opatrní cyklisté? Na Moravě
Pokud bychom se ve sledovaném období měli zaměřit na nehodovost jízdních kol a jejich řidičů v jednotlivých krajích, pak první tři místa žebříčku patří:
- Moravskoslezskému kraji (7 594 nehod)
- Středočeskému kraji (5 899 nehod)
- Jihomoravskému kraji (5 899 nehod)
Zkušení cyklisté mohou namítnout, že roli v nehodovosti může hrát roli i stav českých silnic. To nedokážeme potvrdit ani vyvrátit, ovšem podle zjištěných dat záchranáři k cyklistům nejčastěji vyjíždějí na:
- místní komunikace (29 087 nehod)
- silnice III. třídy (10 676 nehod)
- silnice II. třídy (9 905 nehod)
Starý cyklista, hazardér? Kdepak!
Ze statistik je také patrné, že největší počet nehod se v průměru týká cyklistů ve věku 46-52 let. Konkrétní počet je 7 090 případů, což je číslo, které z celkového počtu dělá 12,4 %. Naopak nejmenší podíl měli lidé ve věku 88 let a více.
Za sledované období pak 32 116 cyklistů nehodu způsobilo a 20 371 jich bylo poškozeno.
Co do počtu nehod mezi českými městy jednoznačně vede Praha. Průměrný počet nehod za rok se za loňský rok pohybuje kolem 19 tisíc případů. „Chystáme se při výpočtu rizikovosti vybraných míst v Praze zohledňovat počet vozidel, která daným úsekem projíždí. Dokážeme tak zjistit nejen absolutní, ale také relativní nehodovost, která nám poskytne další informace o výši rizika pro řidiče,“ komentuje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Způsob jízdy jako hlavní příčina nehody
Mezi zásadní informace patří také fakt, že střet cyklisty s jiným vozem či překážkou, případně prostý pád z kola aj. nejčastěji působí:
- nezvládnutí vozidla (8 825 nehod)
- nevěnování se řízení (8 713 nehod)
- nedání přednosti (6 283 nehod)
„Fatální bývá situace, kdy je viníkem nehody řidič auta, který nedá cyklistovi přednost. Taková nehoda často mívá tragické následky. Cyklisté pak často přeceňují vlastní síly, kdy vjedou, kam nemají, a nedokážou včas ujet nebezpečí, případně nejsou schopni v krizové chvíli adekvátně zvládnout jízdu na kole,“ uvádí podrobnosti Jan Chalas.
Alkohol a drogy, další častá příčina nehod, pak hrály roli zhruba v pětině všech hlášených případů.
Při většině cyklistů stojí všichni svatí
Jak se říká mezi členy IZS — ideální nehoda je ta, která se vůbec nestane. Přesto k jejich každodenní realitě patří pomoc druhým. Někdy ve vážných, jindy v méně vážných situacích:
- Bez zranění 12,87 %
- Lehká zranění 75,06 %
- Těžká zranění 10,48 %
- Úmrtí 1,59 %
Chcete ještě před cestou vědět, kde si dát na silnicích pozor? Přehled získáte díky Mapě krizových míst. Stačí jedno kliknutí. Ve fotogalerii se pak můžete podívat i na další podrobná data týkající se nehod cyklistů.
