Alexandr Lukašenko vyhlásil bojovou pohotovost polovině běloruské armády
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který v zemi čelí nebývalým protestům, v pátek uvedl část armády do bojové pohotovosti. Zdůvodnil to cvičením NATO u běloruských hranic. Zároveň pohrozil odvetou za sankce připravované vůči Minsku v souvislosti se zpochybňovanými volbami a brutálním potlačováním protestů.
Na předběžné podobě sankčního seznamu se v Berlíně na neformálním čtvrteční a páteční schůzce shodli ministři zahraničí zemí EU. Německá kancléřka Angela Merkelová si postěžovala, že s ní Lukašenko odmítl hovořit. Merkelová vyjádřila přesvědčení, že v Bělorusku nebudou rozmístěny ruské policejní zálohy, o jejichž zformování ve čtvrtek informoval ruský prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu řekl, že tak učinil na Lukašenkovu žádost pro případ, že by se situace v Bělorusku vymkla kontrole, a vyslovil naději, že k takovému vývoji nedojde.
Autoritářský vůdce prohlásil, že Západu nejde o Bělorusko, ale chce si z této země vytvořit dosazením nové vlády odrazový můstek proti Rusku. Řekl, že vychází „z horší varianty manévrů NATO, proto byl nucen reagovat“ vlastními vojenskými manévry u hranic. Lukašenko proto uvedl poloviny armády do bojové pohotovosti. „Nejsme idioti,“ pochválil se, že prohlédl údajný záměr Západu.
Lukašenko: Ukážeme jim sankce
Lukašenko v pátek pohrozil tvrdou odvetou v reakci na litevské sankce proti režimu v Minsku a na rozhodnutí ministrů zahraničí EU o sankcích vůči lidem zapojeným do zfalšování běloruských prezidentských voleb z 9. srpna a do neoprávněného použití síly proti účastníkům demonstrací. Prezident chce především při přepravě běloruského zboží bojkotovat litevské přístavy a Litevcům a Polákům znemožnit letecké spojení s Ruskem a Čínou běloruským vzdušným prostorem. „Uvidíme, jak s tím budou žít. Ukážeme jim, co jsou to sankce,“ pohrozil.
Šéf české diplomacie Tomáš Petříček v pátek na závěr dvoudenní berlínské schůzky řekl, že se s kolegy z ostatních unijních zemí shodl na podobě sankčního seznamu. Lukašenko na něm zatím není, aby se neohrozil jeho případný dialog s opozicí. Nicméně není vyloučeno, že se na něm ocitne, neboť seznam se podle vývoje může doplňovat.
V Bělorusku propukly protesty hned po oznámení drtivého vítězství Lukašenka v prezidentských volbách 9. srpna. Mnoho lidí je přesvědčeno, že výsledek byl zfalšovaný a že ve skutečnosti zvítězila opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská. Do ulic více měst včetně Minsku proto vyšly desetitisíce demonstrantů, proti nimž v prvních dnech brutálním způsobem zasahovaly speciální policejní síly OMON a zatkly téměř 7000 lidí.
