Alexandr Lukašenko vyhlásil bojovou pohotovost polovině běloruské armády
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který v zemi čelí nebývalým protestům, v pátek uvedl část armády do bojové pohotovosti. Zdůvodnil to cvičením NATO u běloruských hranic. Zároveň pohrozil odvetou za sankce připravované vůči Minsku v souvislosti se zpochybňovanými volbami a brutálním potlačováním protestů.
Na předběžné podobě sankčního seznamu se v Berlíně na neformálním čtvrteční a páteční schůzce shodli ministři zahraničí zemí EU. Německá kancléřka Angela Merkelová si postěžovala, že s ní Lukašenko odmítl hovořit. Merkelová vyjádřila přesvědčení, že v Bělorusku nebudou rozmístěny ruské policejní zálohy, o jejichž zformování ve čtvrtek informoval ruský prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu řekl, že tak učinil na Lukašenkovu žádost pro případ, že by se situace v Bělorusku vymkla kontrole, a vyslovil naději, že k takovému vývoji nedojde.
Polsko vyzvalo Rusko, aby okamžitě odstoupilo od plánů na vojenský zásah v Bělorusku
Polská vláda vyzývá Rusko, aby okamžitě odstoupilo od plánů vojenského zásahu v Bělorusku pod falešnou záminkou „obnovení kontroly“ v zemi, napsal polský premiér Mateusz Morawiecki na Twitteru. Dodal, že ruská intervence by představovala „nepřátelský akt“.
Autoritářský vůdce prohlásil, že Západu nejde o Bělorusko, ale chce si z této země vytvořit dosazením nové vlády odrazový můstek proti Rusku. Řekl, že vychází „z horší varianty manévrů NATO, proto byl nucen reagovat“ vlastními vojenskými manévry u hranic. Lukašenko proto uvedl poloviny armády do bojové pohotovosti. „Nejsme idioti,“ pochválil se, že prohlédl údajný záměr Západu.
Lukašenko: Ukážeme jim sankce
Lukašenko v pátek pohrozil tvrdou odvetou v reakci na litevské sankce proti režimu v Minsku a na rozhodnutí ministrů zahraničí EU o sankcích vůči lidem zapojeným do zfalšování běloruských prezidentských voleb z 9. srpna a do neoprávněného použití síly proti účastníkům demonstrací. Prezident chce především při přepravě běloruského zboží bojkotovat litevské přístavy a Litevcům a Polákům znemožnit letecké spojení s Ruskem a Čínou běloruským vzdušným prostorem. „Uvidíme, jak s tím budou žít. Ukážeme jim, co jsou to sankce,“ pohrozil.
Ministři zahraničí EU se shodli na běloruských sankcích. Ukrajina zmrazila dialog
Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie se shodli na podobě sankčního seznamu, kterým potrestají osoby odpovědné za údajné volební podvody a následné represe v Bělorusku. Při příjezdu na závěrečné kolo dvoudenního neformálního jednání unijních ministrů zahraničí v Berlíně to prohlásil šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD). Dodal, že seznam bude mít asi dvě desítky jmen. V Berlíně ho ale ministři neschválí, neboť jednání je neformální, tedy bez oficiálních závěrů.
Šéf české diplomacie Tomáš Petříček v pátek na závěr dvoudenní berlínské schůzky řekl, že se s kolegy z ostatních unijních zemí shodl na podobě sankčního seznamu. Lukašenko na něm zatím není, aby se neohrozil jeho případný dialog s opozicí. Nicméně není vyloučeno, že se na něm ocitne, neboť seznam se podle vývoje může doplňovat.
V Bělorusku propukly protesty hned po oznámení drtivého vítězství Lukašenka v prezidentských volbách 9. srpna. Mnoho lidí je přesvědčeno, že výsledek byl zfalšovaný a že ve skutečnosti zvítězila opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská. Do ulic více měst včetně Minsku proto vyšly desetitisíce demonstrantů, proti nimž v prvních dnech brutálním způsobem zasahovaly speciální policejní síly OMON a zatkly téměř 7000 lidí.
