Josef Orszulík se narodil 20. června 1930, přesto se pokusil získat mandát v komunálních volbách. Jeho otec býval komorníkem u hraběte Larische v Karviné, on sám se voličům představil na kandidátce jako astrolog a filozof. Je mu 92 let, a kdyby v hlasování uspěl, mohl být až do roku 2026 zastupitelem, tedy do 96 let! Už předem ale hlásil prohru: „Vím, že nemám šanci.“ Kandidoval na 54. pozici nevýznamného politického hnutí Švýcarská demokracie v Ostravě.
I když je Josef Orszulík astrologem, nezeptal se horoskopu, jestli hnutí Švýcarská demokracie v obecních volbách uspěje. Věděl, že to stejně není možné. „Jsem realista,“ přemítá v ostravském bytě. Ve funkcionalistické vile na doteku s Vítkovickými železárnami. Jeho horoskopy už třeba přesně určily, kdy se komu narodí vysněné dítě. „Anebo, kdy se má dívka vdát, ale zatím mě neoslovil žádný politik, abych mu předpověděl kariéru,“ vypráví.
Orszulík je přitom žákem významného slovenského filozofa a astrologa Jána Maliarika. A traduje se, že Maliarika už před druhou světovou válkou navštívil komunistický poslanec Klement Gottwald, aby se dozvěděl víc právě o politické kariéře. Horoskop tehdy Gottwaldovi předpověděl, že se stane prvním komunistickým prezidentem, ale že komunismus po padesáti letech padne. „To se téměř přesně splnilo, Maliarik byl vynikající astrolog,“ říká Orszulík.
Statisticky je nejstarším kandidátem v Moravskoslezském, Olomouckém i Zlínském kraji pro letošní komunální volby. Na celém území Moravy a Slezska už bychom našli jen dva starší kandidáty, oba v Jihomoravském kraji. V Blansku se na kandidátku nechal napsat třiadevadesátiletý muž a v brněnských Žabovřeskách pětadevadesátiletá žena. „Jsem ani nevěděl, že mám ve svých dvaadevadesáti ještě starší konkurenty,“ směje se ostravský kmet.
Zažil Masaryka i holocaust
Narodil se v roce 1930 v hornické Karviné na Těšínsku, jeho otec ale fárat nemusel. Pracoval jako komorník u Larischů, karvinských uhlobaronů. Pamatuje si úmrtí T. G. Masaryka v roce 1937 i další události, které záhy hýbaly Evropou. „Vyrůstal jsem v prostředí, kde mým rodným jazykem bylo slezské nářečí po našimu, které má blíže k polštině než k češtině. Když v říjnu 1938 obsadili Těšínsko Poláci, stali se z nás Poláci. Když Těšínsko o necelý rok později obsadil Hitler, podepsal táta takzvanou volkslistu, no a stali jsme se Němci. V pohraničí byl vždycky hodně těžký život,“ vzpomíná ostravský kandidát Orszulík.
Za nacismu ho šokovalo, jak může jeden národ fyzicky likvidovat druhý. „V Karviné žilo hodně Židů, pamatuji si na židovskou spolužačku Holländerovou, která mi byla moc sympatická, dcera hoteliéra Artura Holländera. Najednou s námi nesměla chodit do školy, pak jsem její rodinu viděl se židovskými hvězdami na kabátech, načež všichni zmizeli,“ vypráví kandidát Švýcarské demokracie. „Z Karviné to bylo do Osvětimi necelých sto kilometrů,“ dodá pamětník.
Následuje dlouhé vyprávění o příchodu Rudé armády na jaře roku 1945. „Slyšel jsem tehdy o znásilňování, krádežích, ale také mě pobavila historka místního hodináře, kterého prý navštívil rudoarmějec s ukradeným budíkem a žádal ho předělat na dvoje kapesní hodinky,“ vzpomíná dvaadevadesátiletý Josef Orszulík.
Po válce odmítl nástup komunismu. „Děsily mě všechny ty politické procesy, které končily popravami. Jedinou záchranou pro mě tehdy byl sovětský rozhlasový přijímač Riga, na kterém jsem každý den v noci poslouchal německé vysílání Deutsche Welle. To byla úplná oáza svobody,“ líčí.
Život prožil v manuálních zaměstnáních, topil třeba v parních lokomotivách anebo pod kotly uhelné elektrárny v Ostravě-Třebovicích. Už jako školák hodně četl, od patnácti let i filozofické spisy. „Celý život se ale intenzivně vzdělávám jako samouk, hlavně ve filozofii a astrologii,“ říká. „Už nemám moc času, vy jste sympatický, tak si můžeme chvíli povídat. S některými lidmi je škoda každé prožvaněné minuty, protože ten čas jsem mohl věnovat vzdělávání.“ Nikdy nepil alkohol, nekouřil. „Ale ani jsem nesportoval, nepěstoval turistiku, to všechno by byla zbytečná ztráta času,“ svěřuje se.
Kandidát ze slušnosti
Proč se tedy rozhodl ztrácet čas kandidaturou do komunálních voleb? „Ze slušnosti. Nepatřím mezi lidi, kteří touží po nějaké politické moci, jen jsem vyhověl prosbě z politického hnutí Švýcarská demokracie a nechal se napsat na jejich kandidátku,“ vysvětluje. Ve stanovách partaje se mimo jiné říká: „Jsme politické hnutí, jehož cílem je zavedení švýcarského politického systému v České republice a následování konzervativní politiky po vzoru Švýcarska.“ Kandidát na 54. pozici této poněkud bizarní strany je diplomat: „Švýcarsko je krásná země s docela dobrým politickým systémem.“
Evropské volby
Po chvíli však třetí nejstarší kandidát na celé Moravě dodá: „Víte, já to mám nastavené trochu jinak. Změna musí přijít, ale nezachrání nás, když v České republice zavedeme švýcarský systém,“ prohlásí poněkud tajuplně. A odejde do vedlejší místnosti, aby se vrátil s pětisetstránkovou knihou v ruce. „Kromě toho, že jsem astrolog a filozof, jsem také nakladatel, tohle jsem vydal předloni,“ říká nad objemnou bichlí.
Spojené státy planety Země
Orszulík vydal v roce 2020 vlastním nákladem objemný spis s názvem Celozemský univerzální stát, jedno ze stěžejních děl slovenského vizionáře Jána Maliarika (1869-1946). „Maliarik přišel s myšlenkou sjednoceného lidstva na celé planetě. Pod jediným jazykovým, politickým a nábožensko-filozofickým systémem. Jedině jeho idea může zachránit tento svět. Zavedení švýcarské demokracie v České republice, to by bylo trochu málo,“ uvažuje Josef Orszulík, svérázný kandidát komunálních voleb.
Jeho vzor a duchovní vůdce Ján Maliarik snil o spojených světových státech, v nichž by vládl věčný mír. Hlavní ideou lidstva se mělo stát nenásilí, z planety by pak vymizely všechny války. Jednotný celosvětový státní útvar by měl ústavu vycházející výhradně ze zásad pravdy a lásky, přitom zahrnující všechny projevy života. „Maliarik nebyl šílenec, jak se ho mnozí mocní snažili často diskreditovat. Naopak, vycházel z myšlenek Komenského, Bolzana, Tolstého, Mahátmy Ghándího a dalších myslitelů. Věřím, že takový celosvětový stát jednou vznikne,“ přeje si Josef Orszulík. Z 54. místa na kandidátce Švýcarské demokracie k tomu nemůže nijak přispět, zato postupně vydává dílo vizionáře Maliarika.
„Kdyby Maliarik žil, určitě by teď napsal Putinovi a vyzval ho k míru,“ soudí Orszulík. Ještě před druhou světovou válkou vydal německy píšící Maliarik dílo Dringender Appell čili Naléhavou výzvu. V knize přesně předvídal katastrofální důsledky německého nacismu, italského fašismu i japonského militarismu, a to i s tragickými důsledky pro napadené země.
Maliarik uměl 11 jazyků, včetně sanskrtu a esperanta. Ještě před vypuknutím války varoval písemně jak ministerského předsedu anglické vlády MacDonalda, tak Mussoliniho, Hitlera, Stalina, ale napsal také Gándhímu i Svatému Otci do Říma. „Za války pak znova psal Adolfu Hitlerovi. Zval ho do Piešťan k veřejné diskusi, k jakémusi souboji idejí o uspořádání světa. Podmínkou bylo dočasné zastavení válečných akcí,“ vypráví Orszulík. Režim pronacistického Slovenského státu považoval Maliarika za duševně chorého.
Horoskop pro Babiše
Řeč se znova stáčí k astrologii. Mohl by teď astrolog určit, kdo vyhraje komunální volby v Ostravě, Brně nebo v Praze? Anebo sestavit horoskop pro Andreje Babiše, abychom se konečně dozvěděli, zda bude kandidovat na prezidenta? A kdy skončí ruská agrese na Ukrajině? „Chtělo by to hodně času, a ten teď opravdu nemám. Kdyby mě Babiš anebo jiný politik přece oslovil, tak jim horoskop udělám. Válkou se však zabývat nebudu, protože ji začali lidé, kteří vůbec nemají nárok, aby mohli vést nějaký národ. To jsou trpaslíci, kterými se nechci zabývat,“ přemítá, než začne opět vyprávět o Jánu Maliarikovi a jeho vizích. A začíná citovat z jednoho dopisu, který vizionář napsal světovým politikům:
„Na místo toho, abyste se navzájem v nejvyšší míře milovali a navzájem se vážili, stojíte jeden proti druhému plni záludnosti a úkladů, plni zrádnosti a ukrutných úmyslů a tužby jen potlačit zdeptat jeden druhého…“
