Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném pro OSN už počtvrté za sebou stalo Finsko, Česko si oproti loňsku o jednu příčku polepšilo a skončilo osmnácté. Koronavirus přinesl rok strachu, úzkosti, nemocí, smrti, osamělosti a karanténních uzávěr, nová Světová zpráva o štěstí (World Happiness Report) ale nasvědčuje tomu, že pandemie elán lidí neudusila, píše agentura AP.
I když se emoce v době pandemie proměnily, dlouhodobou spokojenost se životem infekce zasáhla méně, konstatují autoři zprávy. „Ptali jsme se na dva typy otázek. Jedna se týkala života obecně, nazýváme to jeho hodnocením. Další je o náladě, emocích, stresu, úzkosti,“ přiblížil jeden z editorů dokumentu Jeffrey Sachs.
„Samozřejmě jsme stále uprostřed hluboké krize. Ale odpovědi ohledně dlouhodobého hodnocení života se výrazně (oproti předchozí zprávě) nezměnily, i když narušení našich životů bylo tak hluboké,“ dodal Sachs, podle něhož lidé v uplynulém roce prokázali velkou odolnost.
Zpráva hodnotí 149 zemí světa na základě faktorů, jako je například hrubý domácí produkt, předpokládaná délka zdravého života, míra korupce, sociální podpora nebo osobní svoboda. Kvůli pandemii autoři letošní zprávy provedli průzkumy v necelé stovce zemí, hodnocení ostatních států jsou založená na odhadech z dřívějších dat, uvedla AP.
Evropské země obsadily devět z prvních deseti míst
Evropské země nakonec obsadily devět z prvních deseti míst, vklínil se mezi ně pouze Nový Zéland. Jako nejšťastnější země světa se opět ukázalo Finsko následované Dánskem, Švýcarskem, Islandem a Nizozemskem. Česko z loňské 19. pozice postoupilo na 18. příčku, přičemž v posledních letech v žebříčku setrvale stoupá vzhůru. V roce 2016 bylo 27., o rok později 21. a předloni 20. Slovensko letos skončilo 34., poskočilo z loňského 37. místa. Naopak coby nejméně šťastné země se ukázaly Afghánistán, Zimbabwe, Rwanda, Botswana a Lesotho.
Dlouhodobě jsou nejspokojenější podle ekonoma z Columbijské univerzity Sachse obyvatelé zemí na severu Evropy. Na předních příčkách se umísťují pravidelně. „Lidé se v těchto zemích cítí bezpečně. Vlády jsou považovány za důvěryhodné a čestné a velká je tam i vzájemná důvěra,“ dodal.
