Zapomenuté vesnice, liduprázdný kraj. Tak vypadá okolí města Teruel v nadmořské výšce 905 metrů. Španělské Laponsko, nazývají ho sami místní. A právě tam se momentálně nachází největší „parkoviště“ letadel v Evropě.
Ticho vládlo na náhorní plošině vzdálené 270 kilometrů východně od španělského hlavního města Madridu. Až do druhé poloviny března. Pak se vše změnilo a v oblasti propuklo hektické dění. Téměř denně přistávala na tamním malém letišti letadla velkých leteckých společností. Jejich manažeři je tam posílali k „uzemnění“ kvůli pandemii koronaviru. Ideální podmínky, vyšší poloha, příjemné klima, hodně slunce a samozřejmě právě koronavirus proměnily Teruel na největší parkoviště letadel v Evropě.
Když utichl letecký provoz
Jelikož letecký provoz nejen nad Evropou v březnu téměř ustal, letiště s oficiálním názvem Tarmac Aragon, S.L., Aeropuerto Teruel-Cuadé v provincii Aragonie se velmi rychle zaplnilo. Až na maximální kapacitu 130 strojů. Také kvůli tomu, že denní poplatky za „odložené“ letadlo se pohybují mezi 300 až 2 000 eur, v přepočtu 8 000 až 53 000 korun. Tedy výrazně méně, než kolik se běžně platí na velkých evropských letištích. Nahrál tomu i fakt, že již před sedmi roky místní úředníci koncipovali plochu téměř nepoužívaného letiště jako „odkladiště“. Nyní se však vše změnilo na zajímavý obchodní model.
„V současnosti si nemůžeme stěžovat, děje se tady toho hodně. Jen v dubnu se počet u nás zaparkovaných letadel zvýšil o polovinu. Od doby, kdy letecký provoz utichl, můžeme poskytovat servis evropským leteckým společnostem,“ říká Alejandro Ibrahim Perera, ředitel letiště Teruel v rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi ARD.
Sto padesát zaměstnanců letiště se ještě na začátku koronavirové krize v březnu bálo o práci a obávalo se výpovědí. Nyní si pomáhají i přesčasy, aby nápor práce zvládli. Pečují především o elektroniku strojů, ale také o řízení a samozřejmě motory. Pokud na nich momentálně nepracují, musí je zakrýt velkými „návleky“, aby se v nich neuhnízdilo ptactvo.
„Pro nás jde o významný hospodářský faktor a rozvoj. Vždyť přímo zaměstnáváme desítky až stovky místních obyvatel, jde však také o nepřímý dopad, kvůli dodávkám zvenku. Nyní jsme skutečným motorem regionu,“ pochvaluje si manažer letiště Pedro Sáez.
Zásobování letiště se ze vzduchu snáší každý den. Letecké společnosti do Teruelu dopravují náhradní díly, ale i své odborníky. Také z toho profitují okolní obce, jako třeba Cella. Tamní obyvatelé se těší z hospodářského úspěchu letiště. Přitom ještě před lety, než se objevily první plány na letiště, tam bývala planina a zemědělci proti jeho stavbě protestovali. Nyní poznávají neznámé a získávají novou zkušenost v regionu, kde žilo podobně málo lidí jako u polárního kruhu v Laponsku.
Obživa pro mnoho místních obyvatel
„Letiště přináší zaměstnání mnoha lidem z okolí, proto je to pro nás tak důležité. Doufáme, že naše vesnice díky němu dále poroste, a nebude se zmenšovat,“ říká Juan Sánchez, starosta obce Cella s 2600 obyvateli.
Pozitivní ekonomický dopad a výrazné oživení lze v průmyslové zóničce kousek za vesnicí pozorovat téměř okamžitě po propuknutí koronavirové pandemie a „náletu“ letadel do Teruelu. Například truhlář Ernesto Izquierdo vybavuje letiště svými výrobky od balicího materiálu až po bedny, do kterých se ukládají některé části letadel, pokud je čeká sešrotování. Stefan Schaaf z madridského studia ARD uvádí, že pokud by se truhlář Izquierdo nedočkal objednávek z letiště a aerolinek, mohl by sám svůj byznys „zabalit“ do svých posledních beden. „Spoléháme na to, že to v současném rytmu půjde dál, že nás bude letiště nějaký čas ‚živit‘,“ přiznává Ernesto Izquierdo.
Parkoviště v Teruelu je pro některá letadla tím posledním. Jsou buď na konci provozuschopnosti, nebo se stala nerentabilními. Pak tedy následuje sešrotování. Většinu v Teruelu zaparkovaných strojů však přece jen ještě někdy čeká cesta do vzduchu. Aby se tak stalo, musejí na ni být připravené. Do té doby tedy zabalené, zajištěné a „odpočaté“. Nikdo však neví, kdy se tak stane. Zvlášť pokud by se zjevila druhá vlna pandemie. Také proto přemýšlejí v Teruelu nad zdvojnásobením kapacity parkoviště. „Ano, už jednáme o navýšení naší kapacity a leteckým společnostem chceme nabídnout ještě více našich služeb,“ doplňuje Pedro Sáez, manažer letiště.
Konec krize v leteckém provozu zůstává v nedohlednu, proto zřejmě ještě mnoho letadel zamíří na španělskou náhorní plošinu. Teruel, kam by turista jen těžko zabloudil, tak dál zůstane leteckou křižovatkou, ale také parkovištěm letadel uprostřed kukuřičných polí.
