Branišovský les halí řada tragédií i mýtů. Tajemné místo láká k dobrodružství i procházkám

Do Branišovského lesa se prý lidé bojí chodit i ve dne. Legendy z hvozdu na okraji Českých Budějovic vytvořily snad nejděsivější místo České republiky. Svůj konec tam prý našlo několik lidí. Hororové historky mnohé lákají, ti se pak vydávají o tísnivé atmosféře lesa přesvědčit na vlastní kůži. Jiní se mu raději vyhýbají jako čert kříži, ačkoli si temné příběhy s oblibou po večerech šeptají. Pro všechny je pak určená reportáž z dalšího dílu pořadu Prima Česko.

Bloudící duše, záhadná úmrtí, staršidelný černý muž a dokonce i UFO. Příběhy, které dělají z Branišovského lesa jedno z nejtajemnějších míst v Česku. Jsou to jen povídačky, nebo je na historkách něco pravdivého?

Zmínky pocházejí už ze středověku, kdy tudy vedla obchodní stezka obklopená bažinami. Les se stal později oblíbeným místem výletů. Po válce se z části lesa stal veřejnosti nepřístupný vojenský prostor a v 70. letech kus ustoupil sídlišti Máj. „Jde o les, do kterého se to město vlévá... a různě se tu historie obyvatel, kteří tu žili, silně promítá do dění,“ říká Ondřej Bezouška z Paranormal týmu v pořadu Prima Česko a pokračuje výčtem tragédií, které se v lese měly odehrát:

„Kupříkladu vražda Stafenbergera, velice brutální, kdy došlo k jeho podříznutí i amputaci prstu kvůli prstenu. Došlo tu k otravě osmiletého chlapce rulíkem zlomocným. Víme také o uvláčení místního dřevorubce, kterému se splašili koně a bohužel to špatně skončilo.“

Události jsou dochovány i díky dobovému tisku. Jedna z prvních skutečných událostí pochází z 26. února 1866. „Dne 15. tohoto měsíce byla v lese Boru v močálu nalezena mrtvola podruha Josefa H. Na místě, kde mrtvola se nacházela, bylo pozorovati dvoje stopy. Na krku byly nalezeny známky násilného zardoušení,“ píše se v novinách.

Fakta křížená s mýty

Na fakta se postupem času nabalovaly smyšlené příběhy. Proto zřejmě existuje několik verzí o jednom z nejznámějších míst v Branišovském lese, o stromu oběšenců. Asi nejznámější je příběh o mladých milencích. Ti se měli oběsit na jedné větvi onoho stromu poté, co si vyšli na výlet z nedalekého hotelu. Na té samé větvi měla skončit svůj život o pár let později i další mladá žena.

Jedna verze říká, že byl strom pokácen a spálen. Podle té druhé strom stále stojí a ví se také kde. Že je to právě on, má dokazovat část stromu, kde byla původně větev. Tu nechali místní uříznout. Větev měl podle legendy uříznout mladík, který ale sám později utrpěl vážný úraz. Jeho ruka, která kdysi řezala větev ze stromu sebevrahů, měla zůstat navždy nehybnou. Tato legenda se ale podle historiků nezakládá na pravdě. Výčet podivných příběhů podle Ondřeje Bezoušky nicméně nekončí:

„Máme i příběhy, které nedokážeme racionálně vysvětlit. Víme minimálně o dvou příbězích, které se k nám dostaly nezávisle na sobě a které se velice shodují. První z nich se měl odehrát v červenci 1981. Dva vojáky zde vyděsil jakýsi černý přízrak, který se měl vynořit z mlhy. Hodinky jednoho z vojáků se přitom údajně zpozdily o tři hodiny.“

Zkušenosti mají i jihočeští kriminalisté

Stejný časový posun ale při setkání s přízrakem popisuje i jeden z obyvatel sídliště Máj, který do lesa chodil běhat. Od té doby se místu vyhýbá. Jde jen o optické klamy, bludy? Neskrývá se za černým přízrakem jen lesní zvěř? Strašidelné legendy se ovšem promítají i do současnosti. S podivnými náhodami se setkali i českobudějovičtí kriminalisté.

„Dozvěděla jsem se o případech od kolegy v práci, který začal tehdy pracovat jako policista u českobudějovické policie,“ říká kriminalistka Klára Šťastná a vypráví události z let 1992 až 1995. První z nich se stala uprostřed parného léta.

„Kolegu zavolali k ženě, která seděla u stromu, opřená, špatně dýchala a až vlastně po chvilce si kolega všiml, že má uvázaný provaz okolo krku,“ popsala. Ženě se pokus o sebevraždu tehdy nepodařil. Další dva případy u stejného stromu už však skončily tragicky. Že by další strom oběšenců? Láká snad tajuplná atmosféra Branišovského lesa k podobným činům?

Obrázek si může udělat každý sám. Kdo si ale mrazivé historky nepřipustí, může si v Branišovském lese užít krásné procházky a radovat se z pohybu na vzduchu jako v každém jiném normálním lese.