Můj pes je se mnou déle než můj přítel. Je se mnou déle, než byt, kde nyní bydlíme. Pamatuje mé bývalé zaměstnání, pamatuje život v Německu i práci v Rakousku. Trávím s ním mnohem víc času, než s mými rodiči i nejlepší kamarádkou. A říkám mu toho víc, než všem zmíněným dohromady. Pejskaři ví, že některá tajemství jsou jen pro psí uši ;-)
Můj pes je se mnou déle než můj přítel. Je se mnou déle, než byt, kde nyní bydlíme. Pamatuje mé bývalé zaměstnání, pamatuje život v Německu i práci v Rakousku. Trávím s ním mnohem víc času, než s mými rodiči i nejlepší kamarádkou. A říkám mu toho víc, než všem zmíněným dohromady. Pejskaři ví, že některá tajemství jsou jen pro psí uši ;-)
Takové ty obvyklé články o výčtech pozitiv života se psem vám toho řeknou spoustu. Že jsou majitelé psů zdravější, protože chodí na pravidelné procházky. Že mají menší riziko infarktů. Nebo že mají lepší kvalitu spánku. Možná už vám neřeknou, že pejskaři mívají výkonnější vysavač, častěji perou nebo už nevědí, co to je, zvedat jídlo ze země. Často opomíjeným, ale strašně důležitým pozitivem je ale jedna věc: psi si vyslechnou všechna vaše tajemství. A nikomu je neprozradí.
Obzvlášť pozornými a chápavými posluchači tajemství jsou pak psi adoptovaní. Jsou to takoví ti kamarádi, co už si sami zažili nějaký ten rozchod, vyhazov z práce nebo ošklivou hádku s matkou. O životě už vědí svoje, takže si vás umí vyslechnout s hlubokým porozuměním a zároveň jistotou životem protřelého přítele, který ví, že jakmile nejde o život, nejde o nic. A že i když někdy o život jde, i to se dá přežít. Však by sám mohl vyprávět.
Když nad tím tak přemýšlím, Držka toho o mojí minulosti ví mnohem víc, než já o té jeho. Víme ale, že minulost není důležitá. Důležité je, že jsme se nakonec našli a že je mi už pět let nejvěrnějším posluchačem a parťákem na společné mlčení. Není na světě lepší vrby, než adoptovaného psa. Zkuste to, uvidíte ;-)