Někteří senátoři chtějí podat ústavní žalobu na Zemana. Nelíbí se jim milost pro Baláka
Někteří senátoři zvažují ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Zdroj: CNN Prima NEWS
Někteří senátoři zvažují ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana v souvislosti s kontroverzním omilostněním šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. Předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (STAN) naopak prosazuje změnu Ústavy, aby nejen prezidentská amnestie, ale i milosti vyžadovaly spolupodpis premiéra.
O přípravu ústavní žaloby na prezidenta se rozhodla své senátorské kolegy požádat bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Argumentovala zejména vyjádřením předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, podle něhož poslední Zemanova milost znamenala útok na základy právního státu, právní jistoty a zpochybnění nezávislosti justice.
Ochotu připravit další ústavní žalobu na Zemana vyjádřil předseda klubu Pirátů a hnutí Senátor 21 Václava Láska. „Pokud kolegové politici řeknou, že jsou připraveni to podpořit, znovu připravím ústavní žalobu na prezidenta,“ uvedl na Twitteru.
Nerozčílil jsem se na sociálních sítích kvůli Zemanově milosti pro Baláka. Nedal jsem žádný vášnivý tweet, ale pokud kolegové politici řeknou, že jsou připraveni to podpořit, znovu připravím ústavní žalobu na prezidenta.
— Václav Láska (@VaclavLaska) March 30, 2022
Senát podle Ústavy může se souhlasem Sněmovny předložit ústavní žalobu proti prezidentu republiky pro velezradu, hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. K přijetí návrhu ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů a třípětinové většiny všech poslanců.
Čtěte také
Ústavní soud může na základě ústavní žaloby rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. Zemanův mandát končí v březnu příštího roku, znovu kandidovat na třetí funkční období nemůže.
Horní komora už dříve jednu ústavní žalobu na Zemana připravila zejména kvůli otálení s výměnou ministrů, údajnému ovlivňování soudců nebo vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Sněmovna ji ale v roce 2019 odmítla hlasy ANO, ČSSD, KSČM a SPD. Další ústavní žalobu na Zemana část senátorů zvažovala loni v souvislosti s prezidentovými výroky, jimiž zpochybňoval vyšetřování výbuchů ve Vrběticích. Senátní bezpečnostní výbor neprosadil u kolegů své usnesení, podle něhož Zeman není schopen vykonávat úřad prezidenta.
Předseda senátní ústavní komise by považoval za nejlepší řešení, aby bylo udělování milostí převedeno do kontrasignovaných pravomocí. „Je chybou, že například vyhlášení amnestie takový spolupodpis vyžaduje, ale udělení milosti nikoli,“ uvedl.
Balák byl odsouzen ke třem letům vězení za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Podle Zemana nebyla zřejmě pro Balákovo odsouzení rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje. Milost pro Baláka neodpovídá podmínkám, které si prezident stanovil pro její udělení. Zeman už před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že milosti bude dávat jen ve striktně omezeném okruhu humanitárních případů. Prezidentovo odůvodnění milosti bylo podle Unie státních zástupců nepřijatelné. Zemanovo rozhodnutí kritizovali vládní i opoziční politici.
Čtěte také
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
